|
(tisková zpráva LEA, 22. 11. 2005)
SLUNEČNÍ ENERGETIKU LETOS ZMRAZENÍ
PODPOR ZBRZDILO, VĚŘÍ SE VŠAK
V JEJÍ ROZMACH V PŘÍŠTÍM ROCE
Po 2. ročníku Solární ligy ČR je ve hře o sluneční body
386 sídel s 14 tisíci m2 modulů a 18 systémy nad 100 m2
Vyhlášením nejúspěšnějších sídel a zajímavých instalací vyvrcholilo 22. listopadu klání obcí a měst o body za využívání energie Slunce - "Solární liga ČR". Po vzoru Německa, kde se rozvíjí pět let, ho organizuje již druhým rokem občanské sdružení Liga ekologických alternativ (LEA) za podpory Státního fondu životního prostředí a některých firem z oboru.
"Soutěž kromě sídel nejaktivnějších v zavádění solární techniky - jakoby bodovým světlem reflektoru - zviditelňuje v publicitě instalace inspirativní po technické i jiné stránce, a to jak termické na přípravu teplé užitkové vody a přitápění, tak i fotovoltaické, produkující ze slunečního záření přímo elektřinu," vysvětluje předseda poroty solární ligy Karel Merhaut z LEA. "Iniciátoři těchto projektů, výrobní i montážní společnosti, aktivní radnice, zastupitelé, experti, aktivisté i občané tak mohou prostřednictvím této osvětové aktivity snáze vstupovat na veřejné jeviště, odkud lze efektivněji vysílat mediální, poradenské, legislativní, lobbující a další signály a podněty k posilování této energetické alternativy. Přihlašováním instalací, jimž se podle stanoveného klíče přidělují solární body, přepočítané pak na jednoho obyvatele daného sídla, posilují obce a města své ekologické renomé, přispívají k očistě ovzduší a tím i k řešení globálních problémů ohrožení klimatu."
LEA svou aktivitou usiluje o intenzivnější přenos zkušeností mezi domácími projekty, ale i o příliv podnětů ze světa - pořádá besedy, semináře, exkurze do Německa a Rakouska, zodpovídá dotazy, vydává čtvrtletník Solárko, zdarma zasílaný aktivním účastníkům solární ligy a distribuovaný i dalším zájemcům. Jak dodávají organizátoři soutěže, doprovodným přínosem je zpřesňování - centrálně donedávna nesledovaných - statistických dat o zařízeních využívajících v ČR energii Slunce.
Průběh zápolení mohou zájemci sledovat na webové stránce www.solarniliga.cz, a to v šesti kategoriích.
"Jako vloni se s přihláškami roztrhl pytel až v podzimní koncovce a některá sídla se - ve stylu penaltového rozstřelu - vzájemně nově nahlášenými systémy trumfovala až do posledních hodin před uzávěrkou, " komentuje solární finále webmaster soutěže Jiří Dvořák z LEA. "Po tečce za letošním ročníkem lze shrnout, že se solární ligy účastní 386 obcí a měst s téměř 14 000 m2 modulů, z čehož je přes 12 tisíc metrů kolektorů teplovodních a zbytek připadá na panely fotovoltaické."
Pomyslný titul Solární mistr ČR na čele souhrnné kategorie pro všechny systémy a všechna sídla sice zůstal i letos dosud nepřekonané
RUSAVĚ ze Zlínska s pětisetmetrovým systémem na koupališti, druhé místo opět Božímu Daru z Karlovarska a třetí i letos Pístině z Jindřichohradecka (tutéž trojici nikdo z trůnů nesesadil ani v kategoriích pro termické systémy a pro sídla pod 5 000 obyvatel, kde je stejné pořadí), avšak v dalších třech kategoriích vyskočili na stupních vítězů nejvýše noví tři "solární mistři": mezi městy nad 50 000 obyv. PLZEŇ (následována Ostravou a Libercem), mezi těmi od 5 do 50 000 obyv. JINDŘICHŮV HRADEC (stíhaný Litoměřicemi a Tachovem), v kategorii fotovoltaiky pak PŇOVANY u Stříbra (před Vilémovem na Olomoucku a Jankovem-Holašovicemi na Českobudějovicku).
Většími kolekcemi instalací se v závěru roku blýskly např. Litoměřice. Vloni byly 13. mezi městy a letos po zřízení samostatné kategorie pro města od 5 do 50 tisíc obyvatel v ní útočily na prvenství hromadnou přihláškou cca 100 m2 nových systémů, hlavně na rodinných domech, šest kolektorů je i na objektech města. To už boduje 49 systémy o ploše přes 350 m2.
Jiří Landa, místostarosta Litoměřic, které již pátým rokem podněcují solární instalace místními dotacemi (20 000 Kč na 1 systém), navíc s příslibem peněz bez byrokracie do měsíce, shrnuje: "Po pěti letech víme, že se nám podařilo zachovat trend poklesu v obsahu oxidu siřičitého v ovzduší a že se lidé k topení uhlím nevracejí - jak to po zdražení plynu hrozilo."
Město eviduje na 50 dalších žádostí a zájem o "solárko" po letošním zdražení plynu opět stoupá. Nové instalace Litoměřičtí směřují i na budovy v majetku města, aby tak šlo příkladem. Do budoucna uvažují o rozšíření kolektorů na všechny základní i mateřské školy ve městě. Jistým příkladem pro ostaní jsou Litoměřice i v tom, jak se zde daří, alespoň zčásti, nacházet kompromisy s památkáři při umisťování slunečních modulů v dotyku s centrem, které je městskou památkovou rezervací.
Sotva se však metropole "zahrady Čech" usídlila v čele kategorie, přišla "sprcha" z Jindřichova Hradce. Jeho plavecký bazén dopomohl po přihlášení do soutěže na čelo právě této jihočeské baště teplovodních kolektorů - převážně na rodinných domech. Třeboňská firma ENVI, divize Solarglas, zde "vystřihla" unikátní instalaci - 96 kolektorů Heliostar o ploše 192 m2 k ohřevu či předehřevu vody pro plavce i pro sprchy. Druhé Litoměřice následuje na třetí pozici Tachov rovněž s větší instalací na plaveckém bazéně.
V čele velkoměst nad 50 000 obyv. se ocitla Plzeň, druhé z měst s místními dotacemi kolektorů.
Hromadná přihláška z druhé Ostravy ji sice v cílové rovince odsunula na druhou příčku, avšak
"na cílové pásce" byli dík novým přihláškám na čele zase Plzenští. Dodejme, že v obou městech je na univerzitách
i fotovoltaika o výkonu 20 kW, Ostrava navíc v tabulce větších systémů nad 100 m2 boduje hned čtyřikrát a další velké instalace tu mají nachystány.
Za zmínku stojí, že na 8. příčku mezi 19 hrajícími velkoměsty (díky největší fotovoltaice v ČR se 40 kW a 333 m2
na Pedagogické fakultě MU) vystoupalo Brno a že Praze přibyl největší termický systém - 120 m2 na Arcibiskupském gymnáziu na Vinohradech. Posunul hlavní město na 10. post.
Dva Skokani roku i dva žurnalisté
O překvapení se postarala obec Hořepník u Pelhřimova přihláškou tří systémů - na nové škole se 36 kolektory a solárním zásobníkem na 1 300 litrů ohřívá vodu a přitápí, na staré škole ohřívá 600 litrů vody pro jídelnu a od dubna šetří 30 % elektřiny. Další je na budoucím penzionu. Také Potůčky z Karlovarska - s pěkným termickým systémem o 110 m2 na škole a školce s krytým bazénem a ohřívanou vodou - se probojovaly na 6. místo souhrnné kategorie, Hořepník je sedmý. Oběma sídlům porota přiřkla pomyslný titul Skokan roku.
Tak jako vloni i letos směřovala ocenění také do novinářského tábora těm, kdo se v uplynulém období systematičtěji věnovali publicitě témat ze světa solární energetiky. Novinářské ceny byly uděleny hned dvě: Janě Plamínkové, šéfredaktorce Zpravodaje MŽP a volné novinářce,
která svými materiály (mimochodem již po léta) mapuje v řadě specializovaných periodik dění na poli nízkoenergetických staveb začasté využívajících právě solární zařízení (mj. publikuje i v produktech LEA) a její články nacházejí odezvu i na portálu TZB-info. Druhým oceněným byl pak redaktor Českého rozhlasu 2 - Praha, Jakub Šiška. V uplynulém roce přiblížil dění na solárním poli u nás i v zahraničí nejširší posluchačské veřejnosti řadou vstupů různých žánrů a formátů.
Nadílka cen nechyběla...
Ani letos nezůstala soutěž bez podpory patronů.
Tím hlavním byly vedle SFŽP fimy thermo/solar Žiar a JH-solar Plavsko.
Odměny dalších patronů směřovaly především k vítězům nových kategorií či k novým vítězům stávajících kategorií.
Za vítězství mezi sídly nad 50 000 obyvatel získala
Plzeň od firmy Regulus dárkový šek na materiál pro solární systém v hodnotě 30 000 Kč. Pro vítěze sídel s 5 až 50 tisíci obyvateli -
Jindřichův Hradec - připravila firma Solartec demonstrační fotovoltaický systém v hodnotě
60 000 Kč. K zástupci nového fotovotlaického mistra,
do západočeských Pňovan, putoval od firmy Poulek Solar měnič proudu.
LEA ve spolupráci s MŽP ocenila i aktivity směřující k propagaci solární energie. V severočeských Litoměřicích a moravskoslezské Ostravě se tak budete setkávat s cenami poroty v podobě solární kuchyně, která slouží k přípravě jídla především v rozvojových zemích. Pozornost však tato zařízení, na nichž lze za slunečna demonstrovat např. var vody či smažení vajec, vzbuzují i u nás. Ve zmíněných městech budou kuchyně při veřejných akcích názorně propagovat využití energie Slunce.
Přítomní zástupci čelních sídel v daných kategoriích získali rovněž i bonusové ceny v podobě modelů solárních helikoptér a větrných elektráren.
Redakce časopisu Alternativní energie věnovala předplatné svého dvojměsíčníku čtyřem starostům a primátorům sídel, která nejvíce bodovala v druhém ročníku solární ligy, a také vždy třem nejúspěšnějším v nových kategoriích.
Někteří z oceněných si odnesli i kultovní knihy Hermana Scheera o možnostech sluneční energetiky, recenzované i v posledních dvou číslech našeho Solárka.
Přestože solární ligu i instalace nových systémů v ČR letos přibrzdilo březnové zastavení podpor projektů
ze strany SFŽP, nové systémy i jejich přihlášky do soutěže přibývají. Nadcházející rok, kdy se v praxi začne plně ve prospěch fotovoltaických instalací uplatňovat zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a očekává se i dokončení mnoha projektů termických systémů, které jsou v řadě míst připraveny k realizaci, by tak podle očekávání měl být pro naší solární energetiku - a jistě i pro Solární ligu ČR - štědřejší než tento...
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
