|
TOP 10 SOLÁRNÍ LIGY ČR 2004
Mezi deset největších systémů Solární ligy ČR soutěže
dostalo šest termických a čtyři fotovoltaické systémy.
Uvedený poměr však trochu nepřesně vypovídá
 o zastoupení systémů u nás. Je to dáno faktem, že
mezi prvními deseti se objevily čtyři naše největší
fotovoltaické elektrárny. Obecně platí, že v našich
podmínkách hrají naprostý prim solární systémy
k přípravě teplé užitkové vody, příp. k přitápění.
Obdobně jako celou soutěž, tento přehled vede obec
Rusava ze Zlínského kraje. Systém s pravděpodobně
největší kolektorovou plochou v ČR ohřívá vodu
v místním plaveckém bazéně. Bohumil Škarpich,
starosta Rusavy, do budoucna uvažuje i o jeho dalším
využití. Kromě atraktivního nočního koupání chce
teplou vodu využívat i v uvažovaném rehabilitačním
centru místního regionu. Jen škoda, že se této
příležitosti zatím "nechytily" četné místní penziony a
hotely.
Nepřehlédnutelným solárním centrem se v posledních
letech stala Ostrava. Potvrzuje to i fakt, že celkem čtyři
její instalace se umístily mezi deseti největšími. V této
severomoravské metropoli spouštějí velké systémy
doslova jako na běžícím pásu. Jen v září 2004 to byly
dva a dle Ing. Dalibora Karáska z ostravského
magistrátu chystají do pěti let minimálně dalších šest
velkých termických systémů. Posledně zprovozněný
systém v Muglinově se stal i druhým největším
solárním systémem v naší soutěži. Na sedlové střeše
jízdárny u Ústavu sociální péče se v 35 velkoplošných
kolektorech rakouské výroby připraví až 40 % potřeby teplé užitkové vody pro tamní postižené. Solární portrét Ostravy
dotváří i nízkoprůtočný solární systém na budově Domova důchodců v Syllabově ulici. Doplňuje jej i další český primát v držení
Ostravy - největší fasádní termický systém na domě s pečovatelskou službou, který ohřívá vodu 106 malometrážním bytům pro
seniory. Je to zároveň i osmá největší instalace v ČR.
Na čtvrtém až sedmém místě se v řadě za sebou seřadily již dříve zmíněné fotovoltaické elektrárny v Praze, Ostravě, Plzni a
Liberci, každá o výkonu 20 kWp. Čtveřice má kromě výkonu společnou i štědrou podporu od Státního fondu životního prostředí,
který je v rámci programu "Slunce do škol" zafinancoval z devadesáti procent. Nebude však dlouho trvat a objeví se min. další dvě
fotovoltaické elektrárny o výkonu už 40 kWp, které by měly vyrůst na budovách specilazovaných vysokých škol.
Poslední jmenovaná elektrárna v Liberci se dělí o sedmé místo s instalací nejaktivnější firmy v soutěži - plzeňské
Intersekce. Stejně velká plocha solárních systémů se totiž nachází i u městského bazénu v Tachově, zde se však jedná o
termický systém. Kompletní desítku největších instalací uzavírá systém k ohřevu vody pro bazén, tentokrát v Břeclavi. Na
rozdíl od Tachova je v tomto jihomoravském městě i více menších instalací.
Zajímavé systémy - a rozhodně ne malé - se však nacházejí i za první desítkou. Např. hned 11. největší se dokonce pro
Slatiňany postaral o vítězství v kategorii "Solární město". Jedná se o instalaci na střeše ústavu sociální péče pro mentálně
postižené. Nevynikla přitom jen velikostí kolektorové plochy, ale atypičností pojatého projektu. V letním období se získané
solární teplo akumuluje v nadzemním zásobníku o objemu více než milión litrů. Takto získané teplo vydrží k provozu až do
konce ledna, pak přichází pro jeho zužitkování na řadu tepelná čerpadla. Za zmínku stojí i v pořadí 12. největší soutěžní
"solárko" na jednom českobudějovickém paneláku. Na střeše bývalé ubytovny temelínských dělníků se nyní nachází 72 plochých
kolektorů, které se dnes starají o decentralizovaný ohřev užitkové vody pro současný Domov důchodců a penzion Hvízdal. Dobrý
výhled do okolí přes 144 m2 kolektorů svérázně pointuje jen dominanta nedaleké jaderné elektrárny Temelín.
 O něco markantnější je rozdíl, podíváme-li se na proporce soutěže z pohledu deset sídel, která přihlásila největší plochu
systémů. Těchto 10 sídel z 249 měst a obcí přihlásilo více než 60 % plochy instalací. Zajímavé na tomto přehledu je, že ne
vždy zcela koresponduje se soupisem deseti největších projektů.
Např. Ostrava má v celkovém součtu téměř 2,5 více m2 než
Rusava, ale díky více než třísettisícům obyvatelům se umístila až
v polovině celkového žebříčku.
Jsou však sídla jako Plzeň, Liberec a Břeclav, kde se na velké
ploše systémů kromě velkoplošných významně podílejí i
individuální instalace. Neznamená to však, že pokud město nemá
velkoplošný solární systém, nemůže patřit ke špičce. Vyjímkou
totiž nejsou města, která proslula jen četnými malými a středními
systémy (Kroměříž, Litoměřice, …). Za takovým úspěchem
obvykle stojí místní firmy či aktivity radních. Narozdíl od Německa
a Rakouska však u nás chybí dotační podpora na komunální
úrovni, která často - i při nepatrné výši - bývá tím hlavním a
zlomovým multiplikačním faktorem zájmu o pořízení solárního
systému. Ke komunálním "solárním" dotacím přikročily bohužel
zatím jen 2 města - Litoměřice a Plzeň. Možná ale právě naše
solární klání vzbudí následovníky...
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
