|
studie společnosti ESTIF:
EVROPSKÝ TRH
SE SOLÁRNÍMI KOLEKTORY
statistiky roku 2004 a budoucí trendy
Evropská federace solárně termického průmyslu (ESTIF) zveřejnila v červnu 2005 aktuální statistiky o evropském trhu se solárními kolektory a poprvé publikovala data i z deseti nových členských zemí EU a zpracované dle nové metodologie. Také poprvé je velikost trhu vyjádřena v kWth (kilowatt-thermal) pro snazší srovnání s instalovaným výkonem jiných energetických zdrojů.
Skutečná velikost trhu:
statistiky v jednotkách energie
Solární termické systémy jsou často ignorovány v národních energetických statistikách. Jedním z klíčových důvodu byla i nouze o charakteristiky v jednotkách energie: solárně termické systémy byly často popisovány jen v metrech čtverečních kolektorové plochy, které nejsou dobře srovnatelné s energetickými statistikami. Proto solární termické systémy byly sledovány v neenergetických jednotkách nebo nebyly vykazovány vůbec. Za účelem zvýšení průhlednosti evropského trhu a také s cílem průhledněji prokázat, že zmíněná technologie může podstatně přispět k dodávkám energie, publikovala ESTIF statistická data v první řadě v nové jednotce kWth (kilowatt thermal).
Při setkání v září 2004 byla diskutována metodologie, která byla založena na aktuálních zkušebních výsledcích a na provozních podmínkách specifikovaných v evropské normě EN 12975-2. Hodnotu konverzního faktoru přepočítávající kolektorovou plochu na výkon odsouhlasili experti Mezinárodní energetické agentury pro program solárního topení a chlazení a také většiny evropských a severoamerických asociací. Nakonec experti ze sedmi různých zemí stanovili hodnotu faktoru na úrovni 0,7 kWth/m2 nominální kapacity z plochy instalovaných kolektorů. Více k diskuzi o hodnotě konverzního faktoru naleznete na www.iea-shc.org a www.estif.org. ESTIF doporučila užití konverzního faktoru všem organizacím, které monitorují statistiky solární termiky. Pro přechodné období, než se rozšíří nová metodika, bude ESTIF publikovat data také v metrech čtverečních kolektorové plochy.
Trh solárních kolektorů v EU
Evropský trh se solární termikou vykázal v roce 2004 významný nárůst (+ 12 %). Přibyly systémy o výkonu 1 089 MWth. Ale ani takový přírůstek nevykazuje potřebné tempo růstu, aby byl splněn cíl EU mít v roce 2010 nainstalováno 100 mil. m2 kolektorové plochy, resp. 70 000 MWth výkonu termických solárních systémů. Na konci roku 2004 byly v Evropě zprovozněny termické systémy o výkonu 9 525 MWth!, které vyrobily 8 164 MWh čisté energie.
Klíčové národní trhy
--- Německo -----------------------------------------------------------------------------------
Tradiční hlavní trh pro solární termické systémy v Evropě se i v roce 2004 postaral o téměř polovinu všech nových instalací v zemích EU, meziroční tempo růstu nových instalací se však zpomalilo. V roce 2004 Němci nainstalovali 525 kWth, což jen o 4 % převyšovalo hodnotu z roku 2003, který proslul nebývalým boomem. Mírné snížení tempa růstu nových instalací se dá vysvětlit zvýšenou pevnou výkupní cenou elektřiny z fotovoltaických systémů (od dubna 2004), která odlákala některé zákazníky od pořízení slunečných kolektorů. Díky novým vědeckým projektům, ale také s pomocí spolkového dotačního programu je v Německu letos očekáváno zvýšení instalovaného ročního výkonu o 10-15 % než v roce 2004.
--- Řecko ---------------------------------------------------------------------------------------
Pro prosluněnou zemi byl vloni charakteristický nebývalý nárůst zájmu o kolektory. S nově nainstalovaným výkonem
(151 MWth) meziročně vzrostly roční prodeje solárních kolektorů o více než třetinu (34 %). Pro letošní rok je očekáván mírný útlum trhu, nově nainstalované systémy by měly dosáhnout výkonu jen 119 MWth.
--- Rakousko ---------------------------------------------------------------------------------
Pro trh našich jižních sousedů je charakteristický stejnoměrný meziroční nárůst. V roce 2004 bylo na rakouských střechách opět nainstalováno více o cca devět procent než v roce předešlém. S přírůstkem solárních systémů o výkonu 128 MWth se Rakousko zařadilo v pomyslném žebříčku hned za Řecko. V obou zemích byly koncem roku zprovozněny solární systémy o výkonu cca 179 kWth na tisíc obyvatel. Ani první měsíce roku 2005 nenaznačily v Rakousku změnu trendu, do konce letošního roku by zde mohly být nainstalovány systémy o výkonu 140 MWth.
--- Španělsko ---------------------------------------------------------------------------------
Další zemí, kde nastal solární boom, je Španělsko. V roce 2004 zde přibyly solární termické systémy o výkonu 63 MWth, což je o 29 % více než v roce 2003. jedná se přitom o dlouhodobě rostoucí trend, který by měl pokračovat i v budoucnosti. Svým dílem o boom zasloužili ve 40 městech, kde začaly na solární systém přispívat. Další akcelerace trhu vypadá slibně, připravuje se státní vyhláška, která by uzákonila podporu instalací kolektorů na novostavbách. I proto se předpokládá pro rok 2005 přírůstek ve výši 105 MWth.
--- Francie --------------------------------------------------------------------------------------
Francie hlásí více než třicetiprocentní nárůst trhu oproti roku 2003. Plán "Soleil" pomohl rozhýbat trh v metropolitních oblastech Francie (bez přímořských regionů). Přírůstek výkonu solárních kolektorů činil s jeho pomocí 36 MWth. Podstatou plánu jsou značné daňové úlevy pro solární termické systémy. Nyní si lze až 40 % materiálových nákladů odepsat z daní. Protože zvýšený tarif platí teprve od ledna 2005, očekává se další nárůst prodejů termických kolektorů. V roce 2005 by mělo přibýt v celé Francii 50 MWth.
--- Holandsko --------------------------------------------------------------------------------
Průměrná čísla někdy mohou skrývat zajímavá data o rozvoji různých tržních segmentů. Poté, co v roce 2003 skončila možnost získat státní dotaci, očekávalo se, že opadne zájem o solární kolektory. Tak se také vcelku stalo. Jiná situace ale byla v případě novostaveb, kde stále u 15 - 20 % objektů jsou instalovány kolektory. V následujících letech se neočekává žádný větší pokles či nárůst v počtu nově instalovaných systémů, předpokládá se stagnace. Zajímavým faktem jsou stále větší požadavky zákazníků na technologicky vyspělejší systémy.
Evropský trh v číslech I. - výkony v kWth
Poznámky k tabulce:
| 1) |
K odhadu výkonu termických systému bylo užito konverzního faktoru s hodnotou 0,7 kWth/m2.
|
| 2) |
Za "systémy v provozu" byly počítány solární systémy, které nepřekonaly dobu životnosti (20 let).
|
| 3) |
U Francie byla známa data pouze za metropolitní oblast, za přímořské regiony byla data odhadnuta.
|
Evropský trh v číslech II. - metry čtvereční
Charakteristika trhu EU
Rozšíření EU o deset nových členských zemí nezpůsobilo žádné v proporcionálním zastoupení stávajících členů na trhu se solárními termickými systémy. Německo, Řecko a Rakousko stále dominují zmíněnému trhu v absolutních číslech. Obrázek ukazuje, že v těchto třech zemí je nainstalováno více než dvě třetiny slunečných kolektorů.
Zastoupení zemí na evropské špičce se poněkud změní, pokud instalované výkony v jednotlivých členských zemích vyjádříme v přepočtu na tisíc obyvatel. Nedostižitelným vůdcem trhu se pak stane Kypr, kde jsou kolektory na více než 90 % budovách. V této zemi je nainstalováno 431 kWth na tisíc obyvatel. Ani ne slabou polovinu této hodnoty 179 kWth dosahují společně Řecko a Rakousko, které jsou u sledovaného ukazatele na druhém a třetím místě v EU. Za povšimnutí stojí, že i přes minimální nové instalace v loňském roce je Slovinsko na šestém místě s instalovaným výkonem 34 kWth na tisíc obyvatel.
EU kraluje technologiím, Čína světovému trhu
 V oboru perspektivního využití obnovitelných zdrojů energie si EU drží pozici vůdce světového trhu. Toto tvrzení však bohužel platí pro oblasti technologií. Roční prodeje solárních kolektorů v Evropě zaujímají na světovém trhu zcela mizivý podíl.
Zatímco Evropská unie kraluje technologickému rozvoji, světový trh ovládá Čína. Na jejím domácím trhu se ročně instaluje více než 10 milionů metrů čtverečních kolektorů (tj. 7 GWth při přepočtu konverzním faktorem). Také např. v Izraeli a Japonsku je podíl využití solárních termických systémů na tisíc obyvatel o mnoho vyšší než v Evropě.
Solární kolektory jsou technologií orientovanou na budoucnost. V příštím desetiletí nabude světový trh s těmito produkty zcela nových rozměrů. Pokud Evropa chce zachytit budoucí nástup a chce být dále vůdcem v oblasti technologického know-how, musí jednoznačně růst i domácí trh EU.
ESTIF žádá evropskou směrnici
na podporu výroby tepla a chlazení z OZE
Při využívání solárního tepla ukazují statistiky výraznou nerovnováhu mezi jednotlivými zeměmi. Jestliže má být podíl instalovaného výkonu na tisíc obyvatel v roce 2010 za celou EU srovnatelný se současnou úrovní Rakouska, musí být v provozu 10 miliónů m2 kolektorů s výkonem cca 82 000 MWth, které budou vyrábět 70 TWh solární tepelné energie. Toto množství je dnes produkováno za pomoci fosilních zdrojů energie nebo s využití elektřiny. Navzdory obrovskému potenciálu OZE pro vytápění, ohřev vody a chlazení je energie Slunce v této oblasti stále podceňována. Přibližně 50 % energie je spotřebováno k vytápění, ale národní politiky se v případě OZE orientují jen na sektor výroby elektřiny.
V roce 2001 byla schválena evropská směrnice na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Ta obsahovala národní cíle, prvky pozitivního politického prostředí a závazky členských států. Uskutečňování této strategie vedlo k značně velkému růstu zelené elektřiny v některých členských státech. V roce 2003 byla odsouhlasena i jednoduchá směrnice pro obnovitelné zdroje energie i v sektoru dopravy (biopaliva). Evropská směrnice pro obnovitelné zdroje energie v sektoru výroby tepla a chlazení stále chybí - týká se to zejména solárního tepla, biomasy a geotermální energie).
Z tohoto důvodu chce ESTIF ve spolupráci s EREC (European Renewable Energy Council) iniciovat kampaň za evropskou směrnici na podporu výroby tepla a chlazení. V dubnu 2005 bylo zveřejněno prohlášení 40 organizací, které reprezentují zájmy miliónů obyvatel EU. Ve zmíněné deklaraci zúčastněné organizace žádají ambiciózní cíl: pokrýt 25 % výroby tepla a chlazení v EU z obnovitelných zdrojů energie! Národní cíle pro každý obnovitelný zdroj energie by měly již být definovány. Členské státy EU mohou dosahování těchto cílů podpořit dotační politikou. Výše a forma příspěvku by měla být závislá na klimatických podmínkách a právní situaci v členské zemi. Přislíben je také neharmonizovaný systém podpor na úrovni EU, ale směrnice by měla obsahovat podmínky politiky slučitelné s právem EU. Členské státy by se měly zavázat k tvorbě podrobnějších statistik o výrobě tepla a chlazení za pomoci obnovitelných zdrojů energie.
Více informací: www.erec-renewables.org.
Dle anglických materiálů zpracoval
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
|
|
|
|
 |
reklama:
(tvrzení v této inzerci nemusí
odpovídat názorům LEA)
|
|
|
