|
SOLÁRNÍ INFO
rubrika krátkých zpráv
NĚMCI OČEKÁVAJÍ MILIÓNTÝ M2 NOVÝCH KOLEKTORŮ
Plocha nově nainstalovaných solárních kolektorů by letos v Německu mohla překročit bájnou hranici jednoho milionu čtverečních metrů. K tomuto výsledku dospěla oborová asociace Solarwirtschaft e.V. (UVS) na základě růstu poptávky v posledních měsících. Důvody rostoucího zájmu veřejnosti vidí UVS především ve vysokých cenách topného oleje i plynu, rostoucí technické vyspělosti solárních instalacích a nedávno zavedené finační podpoře nových solárních systémů pro veřejné instituce či rozšíření stávajících solárních systémů u občanů.
V roce 2003 bylo v Německu nainstalováno 750 000 m2 plochy kolektorů pro přípravu teplé užitkové vody (TUV). To odpovídá cca 80 000 novým instalacím. Pro letošní rok počítá UVS s více než 100 000 novými instalacemi, což by znamenalo přes 1 milion m2 nových solárních kolektorů. Celkový počet instalací solárních systémů pro přípravu TUV na 730 000.
Odborníci uvádějí, že solární systém se 6 m2 kolektorů pokryje v případě čtyřčlenné rodiny celoroční spotřebu TUV až ze šedesáti procent. Podle aktuální výpočtů časopisu Öko-Test stejný solární systém ročně vyrobí teplo dostačující pro 2 000 sprchování a ušetří tak přes 300 litrů topného oleje. Když by byla plocha kolektorů větší, může být přebytkové teplo pro přitápění. Tím by byla dosažena ještě větší úspora topného oleje, eventuálně plynu. Bližší Informace k technice a německým podporám solárních systémů naleznete na www.solarfoerderung.de, kterou provozuje spolková banka KfW a oborová asociace Solarwirtschaft e.V.
SOLÁRNÍ KUCHYNĚ NEJEN PRO ROZVOJOVÉ ZEMĚ
U příležitosti 12. Mezinárodního dne solárních kuchyní v německém Burghausenu se koncem března veřejnosti poprvé představila Sun and Ice. Firma se sídlem ve Feichten vznikla ze spolku EG-Solar, který se více než deset let zabýval vývojem solární kuchyní. S využitím dlouholetého know-how EG-Solaru vyrábí firma Sun and Ice solární kuchyně a solární chladící systémy, zejména pro rozvojové země a pro oblasti postižené přírodní katastrofou. Některé rozvojové země trpí akutním nedostatkem palivového dřeva a právě solární kuchyně mají alespoň zčásti nahradit v těchto zemích další úbytek cenné přírodní suroviny. Slunce je přitom náš bezplatný dodavatel energie.
Solární kuchyně je založena na principu parabolického zrcadla, které má v ohnisku čočky závěsné zařízení pro různé kuchyňské nádobí. Sluneční paprsky dopadající na zrcadlo pak rozehřívají hrnec či pánvičku na vysokou teplotu. Solární kuchyně se hodí k vaření, smažení, pečení a fritézování, mimo to může sloužit i ke sterilizaci lékařských nástrojů či pro průmyslové účely. Nejběžnější typ má parabolické zrcadlo z vysoce lesklého hliníku o ploše kolem 1,5 m2. Výkon takové solární kuchyně je 700 wattů při zcela jasném nebi. Jinak řečeno Vám může během 25 minut ohřát 3 litry vody na teplotu 100 oC. Sun and Ice prodala přes 18 000 solárních kuchyní do více než 80 zemí, ve třiceti státech pak zřídila i servisní centra.
Kromě solární kuchyně Sun and Ice také vyvíjí ekologické solární chladící systémy. Dny, kdy je největší potřeba chlazení jsou shodné s těmi, kdy je také maximální intenzita slunečného záření. Jako chladicí kapalina se obvykle používá směs vody a minerálu, který se svými vlastnostmi podobá písku.
ZÁMECKÁ SOLÁRNÍ VÝTOPNA NA BIOMASU
Biomasová výtopna na zámku Hamborn vyrábí tepelnou energie spalováním dřevní štěpky. Čistě účelová stavba kombinující železobeton a lehkou dřevěnou konstrukci vytváří dostatek prostoru pro vlastní kotelnu a také vlastní sklad štěpky o objemu 1 200 m3, ze kterého je štěpka dopravena automatickým dopravníkem do kotle o výkonu 850 kW. Zámecká výtopna zásobuje teplem 8 různých velkospotřebitelů, které se nacházejí do 1 km od výtopny. Jedná se například o domov důchodců, školní obytné budovy, školu a zemědělské provozy. Spalováním dřevní štěpky výtopna ročně ušetří přes 1 400 tun CO2.
Dřevo však není jediným obnovitelným zdrojem, který se zde využívá. Do střechy výtopny je začleněn fotovoltaický systém o výkonu 20,25 kWp. Vesměs zde bylo použito 135 modulů s monokrystalickými fotovoltaickými prvky. Takto získávaná elektřina se odvádí do veřejné sítě, kde je také dle podmínek zákona EEG výhodněji zpeněžována.
Multifunkční zařízení bylo zprovozněno na jaře roku 2002 a díky své komplexnosti a nezvyklé instalaci fotovoltaického systému získala výtopna hlavní cenu Solarpreiss v kategorii neobytných staveb.
FLORIADE ZAJÍMAVÁ NEJEN PRO ZAHRADNÍKY
Největší světová zahradnická výstava významně přispěla i k propagaci obnovitelných zdrojů energie. Na posledním pátém ročníku akce, která se koná jednou za deset let v Holandsku, byla součástí expozice i skleník, na jehož střeše holandská společnost Nuon instalovala více než 19 000 fotovoltaických panelů o celkové ploše 30 000 m2. Jedná se o světově vůbec největší instalaci solárních kolektorů na budovách. Na skleníku je nainstalován výkon 2,3 MW. Střecha přitom neslouží jen k energetickým účelům, poloprůhledné fotovoltaické moduly slouží i jako stínidlo pro pěstované tropické rostliny a zeleninu. Tento skvost solární architektury shlédlo během výstavy více než tři milióny lidí.
NĚMCI SE ZAJÍMAJÍ VÍCE O OBNOVITELNÉ ZDROJE NEŽ O FOTBAL!
Překvapivé tvrzení vyplývá ze studie düsseldorfského Výzkumného ústavu pro trh a společnost. Pomocí stupnice od 0 do 10 bodů hodnotili naši sousedé cíle jejich zájmu. Alternativní zdroje energie si nevedly vůbec špatně, což ostatně naznačily i výsledky dvou předchozích studií. V té nejnovější získaly rovných 5 bodů, dokonce s dostatečným odstupem před v Německu populárními závody Formule 1 (3,7 bodů) či fotbalovou bundesligou (3,3 bodů). Vyšší hodnoty se pak objevovaly u výrazů jako osobní jistota a bezpečí, zdraví, láska či jistota pracovního poměru.
“Lidé věří v perspektivu alternativních energií, jejich neškodnost vůči životnímu prostředí a zvláště pak v lepší budoucnost jejich dětí", komentuje výsledky studie Frank-Michael Baumann, vedoucí Zemské iniciativy pro obnovitelné zdroje (NRW). Výzkum byl prováděn v německy mluvících zemích a účastnilo se jej na 2 000 osob ve věku mezi 16 až 75 let.
AMERIČANÉ NEVZDÁVAJÍ BOJ O PRIMÁT VE FOTOVOLTAICE
Tamní společnost Tucson Electric Power v loňském roce podstatně rozšířila svoji fotovoltaickou elektrárnu v arizonském Springerville. Její solární pole o 387 akrech nyní čítá na 28 individuálních fotovoltaických systémů z modulů kadmio-telluridových či z modulů z krystalického nebo amorfního křemíku. Celkový výkon elektrárny představuje 3,78 MW, což stačí pokrýt spotřebu elektřiny cca 630 domácností v Tusconu.
Uvedený solární systém je největší svého druhu na západní polokouli a druhý největší na světě. Předstihl ho jen fotovoltaický park v německém Hemau (výkon 4 MW). I proto snad chce Tucson Electric Power elektrárnu dále rozšiřovat až na výkon 8.6 MW dosažený koncem roku 2010.
ZACHRAŇTE PLANETU - ADOPTUJTE ZELENÉHO WATTÍKA
Obdobně jako některé německé společnosti podnikající v oblasti obnovitelných zdrojů rozjela i americká Tucson Electric Power (TEP) program, pomocí kterého se mohou občané v USA zapojovat do výstavby zařízení využívajících obnovitelných zdrojů energie. Američané mohou přímo investovat do výstavby nových či rozšíření stávajících fotovoltaických elektráren. Za každého adoptovaného zeleného Wattíka se
TEP zaručuje dodat měsíčně do sítě 20 kWh elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ve snaze získat další investory z řad občanů probíhá ve spojených státech přímo kampaň pod heslem “Pokud adoptujete zeleného Wattíka, pomůžete snížit emise CO2 a závislost na fosilních palivech – tím i Vy přispějete ke zdravější planetě”.
AMERSFOOT = 1 MW FOTOVOLTAIKY NA NOVÉM SÍDLIŠTI
Cílem tohoto holandského osvětového projektu za 8,6 milionů EURO byla praktická demonstrace praktických možností fotovoltaiky na městské zástavbě. No nově stavěném sídlišti vzniklo během let 1997 – 1999 na 500 instalací fotovoltaických systémů. Ve čtyřiačtyřiceti domech pak probíhá nepřetržité on-line sledování výkonnosti solárních článků. Systém byl pojat jako modulový, v každém domě mají vlastní měnič stejnosměrného proudu na střídavý.
Megawattový projekt je úspěšnou implementací PV systémů instalovaných na budovách.
SOLÁRNÍ OKENICE
Vůbec první instalaci vynálezu berlínské architektky Astrid Schneider můžete spatřit v informačním centru pro solární technologie v pomořanské vesnici Meckenburg, kde jsou fotovoltaickými moduly vybaveny všechny okenice devíti oken na jižní straně budovy. Celkový výkon systému je 1440 wattů (9 oken x 2 okenice na okno x 80 wattů na modul v okenici). Jeden modul se přitom skládá ze 72 solárních buněk, které jsou zabudované do dřevěného rámu. Sama architektka však již připravuje bezrámovou verzi.
Ročně se tak ze všech okenic v informačním centru vyrobí na 800 kWh elektřiny, což by stačilo na jeho provoz (50 m2 výstavních ploch). Protože však solární okenice nejsou jedinou tamní realizací obnovitelných zdrojů energie, je elektřina z nich dodávána do veřejné elektrické sítě.
Okenice tak kromě známých funkcí (ochrana před větrem, slunečním svitem a zloději) získaly nový význam - zejména u starší zástavby mohou sloužit jako multifunkční element k výrobě solárního proudu. Ani případný souhlas památkářů by neměl být problémem, v dnešní době existuje již široké barevné spektrum solárních buněk a tak lze celkové designové pojetí sladit s barvou fasády.
Kontakt: Solarzentrum - Solarinitiative Mecklenburg-Vorpommern e.V., Frau Dr. Brigitte Schmidt Tel: +49-3841-780409, Fax: +49-3841-780075, e-Mail: solar.simv@t-online.de
NĚMECKO ZÍSKALO DALŠÍ SOLÁRNÍ TITUL
Celosvětově největší solární park byl otevřen v bavorském Hemau u Regensburgu. Stalo se tak koncem letošního dubna. Na ploše bývalého muničního skladu bylo během tří měsíců umístěno více než 32 000 fotovoltaických panelů s celkovým výkonem 4 megawatty. Instalované solární články, resp. elektřina jimi vyrobená, je schopna v plném rozsahu pokrýt spotřebu elektrického proudu v přilehlém pětitisícovém městě Hemau. Náklady projektu byly vyčísleny na 18,4 miliónů Euro a celý projekt financovala akciová společnost Voltwerk AG. Obdobně jako u větrných parků, i na tomto světovém unikátu se mohli finančně podílet občané. Minimální vklad byl určen na 5 000 euro s prognózovanou úrokovou mírou 7,64 % p.a. po dobu dvaceti let. Lukrativní a na současné české poměry nesrovnatelná výnosnost je dána povinností energetických společností vykupovat elektrický proud z obnovitelných zdrojů (viz zákon o obnovitelných zdrojích energie - tzv. EEG, který v SRN platí již od roku 1991). Zde na konkrétním projektu to znamenalo prodej 1 kWh za 48,1 centů (cca 15 Kč!)
Svým rozsahem ojedinělý projekt předstihl doposud největší solární park s kapacitou 3,3 megawatt, který se nacházel u italského Salerna. Přehled padesáti na světě největších solárních parků včetně kontaktů a www-odkazů naleznete na www.pvresources.com/en/top50pv.php.
MULTIFUNKČNÍ SOLÁRNÍ ELEMENT - SVĚTOVÁ NOVINKA
Někteří zájemci o obnovitelné zdroje energie uvažovali pro svůj domek využít i solární systémy. Nakonec však uvažované projekty nerealizovali, neboť solární panely namontované na střešní krytinu prostě designově neladily s celkovým pojetím jejich objektu. To je známé dilema, zejména v oblasti památkové péče, avšak už pro něj existuje řešení. Začátkem roku jej představila chorvatská firma. Jedná se o střešní tašky s implementovaným fotovoltaickým článkem, který vyrábí elektřinu, aniž by na střeše musely být nástavbové solární panely. S tím souvisí i nižší investiční náklady, odpadají totiž položky na budování nosné konstrukce pro solární panely. Výrobek kvůli jeho inovaci získal cenu Evropské komise pro životního prostředí. O rostoucím zájmu veřejnosti svědčí i fakt, že jej nedávno do svého výrobního programu zařadila i německá firma THYSSEN-Solartec.
SKONČIL PROGRAM 100 000 STŘECH:
CÍL SPLNĚN, NAINSTALOVÁNO 300 MW
I přesto, že v Německu letos v červnu skončil státní program 100 000 střech, chce spolkový ministr životního prostředí Jürgen Trittin dále podporovat rozvoj fotovoltaiky formou půjček se zvýhodněnou úrokovou sazbou, a to zejména pro domácnosti a velké fotovoltaické projekty instalované na nevyužité půdě. S obnovením a rozšířením programu 100 000 střech Trittin nepočítá. Zmíněný program významně přispěl k boomu využití solární energie v Německu. To se příznivě odrazilo i ve výrobních nákladech na výrobu solárních panelů, které se oproti roku 1990 snížily o polovinu. Dnes se pořídí fotovoltaické články o výkonu 3 kW pro rodinný dům za 20 000 euro. Dosavadní snížení cen ještě ale nestačilo na to, aby se výroba solárních panelů stala konkurenceschopná. To se dle Tritina stane v době, kdy budou odstraněny neviditelné subvence fosilních paliv. Tritin je však činný i v mezinárodní politice. Například chce navrhnout na zářijovém setkání WTO v Cancunu osvobození ekologických výrobků a technologií od cel a všelijakých obchodních přirážek. Na červen 2004 pak chystá v Berlíně mezinárodní konferenci na téma dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
ZAHRAJTE SI SE SLUNÍČKEM
Německý časopis Photon ve svém červencovém čísle zveřejnil test solárních rádií. Pro přátele pěší turistiky, ale třeba chataře i chalupáře jsou tyto malé přístroje vhodné zejména v oblastech, kde není dostupnost elektrické sítě. Vesměs se jedná o jednoduchý princip: na rádiu je malý fotovoltaický článek, který v době slunečního svitu vyrábí elektřinu a skladuje ji v bateriích na dobu jejich využití. V testovaných produktech se vyskytuje celá paleta akumulačních baterií: od klasických olovnatých, přes nikl-kadmiové (NiCd) a nikl-metallhydridní (NiMH) až také po lithiové baterie (Li-on nebo Li-Polymer). V testu byly srovnávány baterie s kapacitou 24 Wh, které stačí pro provoz malého rádia. Mezi nejlevnější patří olovnatá baterie, která vážila 800 gramů. Jako výhodnější pro pěší turistiku se jevil NiCd akumulátor se stejnou kapacitou ale téměř poloviční hmotností (480 g). Jako absolutně nejlehčí vyšla z testu li-polymerová baterie, které stačilo pro uskladnění 24 Wh jen 130 gramů. Její zdánlivou nevýhodou je však cena, je totiž stále nepoměrné dražší než dříve uvedené typy akumulátorů. Výrobci oblíbeným "Lionkám" prognózují také delší dobu životnosti. A na kolik taková hrací krabička vlastně vyjde. To je různé, záleží právě na typu použité baterie a výrobci. Cena se pohybuje mezi 17 až 70 euro, přičemž přístroje s plně nabitou baterií vydrží hrát jednu až tři hodiny. Na obrázku vidíte rakouské rádio od firmy Sonnenstrom Waldner, které v testu nejlépe splnilo parametr délka hraní ku ceně. Za 25 euro jej můžete poslouchat téměř 2,5 hodiny. Dobrou zprávou pro české příznivce solárních vymožeností je, že tyto přístroje lze kupovat i přes internetový obchod
www.westfalia.de. Další informace o solárních rádiích naleznete na webech jejich výrobců: www.solarcosa.de, www.isotronic-kg.de, www.sito-solartec.de a již zmíněný www.sonnenstrom-waldner.at.
SOLÁRNÍ OMELETA BĚHEM TŘÍ MINUT!
O tom, že dopadající sluneční záření se dá využít i pro vaření, se mohli koncem června přesvědčit i návštěvníci freiburgského veletrhu INTERSOLAR 2003. Jeden venkovní stánek sloužil k prezentaci solárních kuchyní.
Historicky první solární kuchyni sestavil švýcarský přírodovědec Horase de Saussure již začátkem 19. století a vařil s ní ovoce až do 87oC. První solární restaurace byla otevřena v roce 1894 v Číně. Se současnou podobou solární kuchyně (viz obrázek) se bylo možné setkat od 50. let dvacátého století. Od stejné doby tuto technologii podporovala i organizace Spojených Národů v rámci materiální pomoci rozvojovým zemím. Technologie původně určená třetím zemím však nalézá stálen větší oblibu i ve vyspělé Evropě a USA. Hlavními přednostmi jsou ekologický princip a rychlost příprav jídla. Na freiburském výstavišti prezentační tým připravoval kávu, čaj či vaječnou omeletu během tří minut! Neopominutelnou výhodou je i snadná přenositelnost, celou solární parabolu o průměru 1,2 m lze během pěti minut snadno rozebrat a složit do krabice o velikosti 60 x 10 x 20 cm.
Největším informačním oborovým portálem je www.solarcooking.org, kde lze objednat i pravidelné zprávy zasílané na email. Přes internet lze solární kuchyň i koupit, cena je závislá na velikosti. Malá solární kuchyňka se dá pořídit už 22 USD + poštovné (viz www.yellowstonetrading.com/solarcooker.html). Kuchyňka velikostí srovnatelná zobrazené pak stojí kolem 230 USD + poštovné. Celosvětový adresář dodavatelů solárních kuchyní lze stáhnout z www.solarcooking.org/directory.asp.
Zdají-li se Vám však ceny příliš vysoké, můžete si solární kuchyň postavit sami, návody najdete na
www.backwoodshome.com/articles/radabaugh30.html a www.epsea.org/cook.html.
V říjnu 2002 byla světově největší solární kuchyň slavnostně otevřena v indickém městě Tirumala. Zdejší solární systém schopný denně připravit na 30 000 jídel obsahuje 106 parabolických koncentrátorů, každý s odrazovou plochou 9,4 m2. Parabolická zrcadla jsou instalována na střeše místního objektu Annadanam, který slouží ke stravování tisíce poutníka mířících do místního chrámu Venkateswara. Koncentrátory byly nainstalovány po dvojicích do pěti podélných řad. Každý pár odrazových zrcadel soustředí dopadající slunečné záření na k přijímači, ve kterém slunečný žár přemění vodu v páru. Pára je pak dopravována potrubím do kuchyní pro vaření různých jídel. Na systém je napojen ještě záložní kotel na topný olej pro případ oblačných dnů. Předpokládá se roční úspora energie na úrovni 118 000 litrů topného oleje. Celá investice stála v přepočtu 6,5 milionů korun, z toho 2,5 milionem korun na projekt přispělo ministerstvo pro nekonveční zdroje energie.
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
