|
PÁTÝ ROČNÍK SOLÁRNÍ LIGY:
CHUŤ NA SLUNEČNÍ MODULY PŘEROSTLA V BOOM
tisková zpráva Ligy Ekologických Alternativ
(15. 1. 2009)
Z trůnu č. 1 po pěti letech sesazena Rusava ze Zlínska – v poslední den ročníku na Silvestra! 
Nově jsou Solárním mistrem ČR v souhrnné kategorii Lešany z Benešovska -
drží 1. místo i v kategoriích fotovoltaiky a sídel pod 5 000 obyv.
Solárními mistry v dílčích kategoriích jsou Plzeň, Dubňany a Rusava
Boom fotovoltaiky nabral obrátek - výkon slunečních elektráren v lize stoupl o 230 % na téměř 10 MWp
Plocha teplovodních systémů v soutěži roste méně - překročila 20 000 m2
Skokanem roku je krom Lešan i miniobec Mysletice z Vysočiny
Nejvíc m2 v termice (434) přihlásila montážní firma MMM-SOLAR z Ostravy
V čele krajů po roční přestávce opět Plzeňský – skóroval hlavně fotovoltaikou
Začalo hrát 70 nových sídel – v lize jich je 590
| |
Jak se hraje solární liga…
Pořadí v tabulkách se určuje dle vybavenosti sídel solární technikou. Ta se měří plochou solárních kolektorů a výkonem fotovoltaických systémů. Sídlo získává za každý:
-- 1 m2 plochy termického systému:
- vakuových kolektorů (VK) 180 bodů,
- běžných kolektorů (SK) 100 bodů,
- Fresnelových čoček (FČ) 40 bodů,
- plast. či text. kolektorů (PTK) 30 bodů,
-- 3 Wp výkonu fotovoltaického systému (FS) 1 bod, pro sídlo max. však 40 bodů vztažených na jednoho obyvatele přiznaných na systém a připojení na síť.
Celkový počet bodů se pak vzhledem k relativní objektivnosti přepočítává na osobu daného sídla. K přepočtu využíváme data Českého statistického úřadu z portálu statnisprava.cz.
====================
Definitivní výsledky 5. ročníku
souhrnná kategorie
sídla s fotovoltaikou
sídla s termikou
sídla s méně než 5 000 obyvateli
sídla s 5 000 až 50 000 obyvateli
sídla s více než 50 000 obyvateli
====================
Jak si vedou kraje …
… sledovali organizátoři soutěže s využitím stejného bodového klíče.
Kraj body
-- Plzeňský 1,4490
-- Jihočeský 1,3598
-- Zlínský 1,3375
-- Jihomoravský 1,0463
-- Moravskoslezský 0,3807
-- Ústecký 0,3533
-- Středočeský 0,3461
-- Karlovarský 0,2276
-- Pardubický 0,2213
-- Praha 0,1734
-- Vysočina 0,1646
-- Liberecký 0,1532
-- Královehradecký 0,1067
-- Olomoucký 0,0553
====================
Oproti minulému ročníku …
… se statistiky české solární ligy během roku 2008 změnily následovně:
-- počet sídel
+70 obcí a měst, celkem 590, tj. o 13 %
-- výkon solárních elektráren
+ 6,9 MWp, celkem 9,8 MWp, tj. o 239 %
-- plocha běžných kolektorů
+ 1 827 m2, celkem 18 449 m2, tj. o 11 %
-- plocha vakuových kolektorů
+ 576 m2, celkem 1 769 m2, tj. o 48 %
-- plocha Fresnelových čoček
bez změny, celkem 252 m2
-- plocha plastových a textilních kolektorů
+ 5 m2, celkem 145 m2, tj. o 4 %
| |
Praha (lea). – Se zveřejněním prestižních umístění českých a moravských měst a obcí v tzv. Solární lize ČR, soutěži sídel ve využívání energie Slunce, přichází občanské sdružení Liga ekologických alternativ (LEA) i letos před startem veletrhu Infotherma v Ostravě. Na dnešní vyhlášení nových solárních mistrů totiž právě při této výstavně-prodejní akci, tradičně první v celoročním kalendáři veletrhů, naváže před zainteresovaným publikem zevrubnější prezentace jak těch, kdo obsadili pomyslné stupně vítězů v celkem šesti kategoriích zápolení o sluneční body, tak i nejatraktivnějších projektů využívajících Slunce k ohřevu vody, přitápění i produkci elektřiny.
Popularizační soutěž pořádá LEA od roku 2004 ve snaze systematicky zviditelňovat tuzemské i zahraničních zkušenosti, technické novinky i aktuální trendy, které mohou především u komunálních politiků a úředníků, ale i u stále širší veřejnosti zapůsobit jako vpravdě solární budíček. Tj. zažehnout či dále rozvinout zájem o celou škálu přínosů, které stále perspektivnější obor solární energetiky i v České republice rok od roku výhodněji nabízí.
"Stejně jako v té fotbalové i v naší solární lize se soupeří, okukují se navzájem um i finty, podněcuje se správný tah na branku i útočí a skóruje. Nehraje se ale pro zábavu okolí, nýbrž v zájmu ekologických, zdravotních, ekonomických, sociálních a dalších přínosů solárka pro občany, komunity i podnikatele,“ vysvětluje za pořadatele soutěže Karel Merhaut z LEA. „Každý, kdo zná základní data o instalaci a jednoduše u nás přihlásí plochu kolektorů na ohřev vody či přitápění nebo výkon panelů k výrobě elektřiny vybojuje své obci body, které jí vynesou při dobré pozici v žebříčcích dané kategorie i zajímavé bonusy: čistší ovzduší, úspory energie, vklad pro výchovu i ekologické cítění v místě, snazší přísun i výměnu nových informací z oboru, lepší green-image a tudíž propagaci zdarma, následně zájem okolí včetně turistického apod. Vítězové minulých ročníků to mohou potvrdit.“
Za rok 2008 patří tituly Solární mistr ČR středočeským Lešanům (hned ve třech kategoriích), dále Plzni, jihomoravským Dubňanům a obci Rusava z kraje pod Hostýnem. Lešany přitom z nejcenějšího trůnu souhrnné kategorie, sčítající body za oba typy systémů, sesadily po téměř pětiletém kralování právě Rusavu, stejně jako v kategorii malých sídel do 5 000 obyvatel. Prim jí zůstal v kategorii termika. Do čela velkoměst nad 50 000 obyvatel se po loňském předstižení Ostravou opět vrátila Plzeň, loňský trůn si mezi sídly od 5 000 do 50 000 obyvatel nebývale upevnily Dubňany.
Náhlou „smrt“ Rusavy zařídily stovky kWp z Lešan
Přestože se u Lešan na Benešovsku nenachází největší česká elektrárna a není odtud přihlášen do soutěže žádný teplovodní kolektor, řeč bodového klíče je jasná: ves kraluje souhrnné kategorii díky třem fotovoltaickým instalacím (39 kWp, 286 kWp a 403 kWp). Dlouho připravovaný koncept elektrárny, původně se snahou využít dotace, nakonec dopomohl Lešanům k absolutnímu prvenství až na cílové pásce - přihláškami dvou instalací na Silvestra! Zaujmou zejména polohovací jednoosou konstrukcí vlastní výroby, která denně otáčí monokrystalické panely za Sluncem. Technologii iniciátoři projektu nejprve testovali na malé domácí instalaci.
Elektrárna připojená k síti v závěru roku skýtá i zajímavý přínos pro obec. Z každého čtverečního metru pozemku putuje do obecní kasy poměrně štědrá desetikoruna za jeho nájem. Vztahem k solární energii zdravě nakažená samospráva však už, zdá se, nechce stát stranou. Zvažuje, zda místo finančního bonusu z nájmu, raději neinvestuje do části parku, což by příjmy mohlo zdvojnásobit. Park se totiž bude v příštím roce dále rozrůstat a instalační firma nabízí jeho části k volnému prodeji. K mání jsou jednotlivé panely i jejich série s výkonem kilowattu.
Z „náhlé smrti“ na čele celkové soutěže i v „divizi“ nejmenších sídel v čase, kdy už se všude chystal sekt pro přípitky, se ale Rusavští asi nermoutí. Jednak je v obou žebříčcích druhé místo obce, byť v ní vloni žádné solárko nepřibylo, stále zajímavé, a jednak zůstali neporaženi v bodování za teplovodní systémy. Jejich „pětistovka“ metrů ohřívající přírodní koupaliště je dodnes unikátem. Ves sice řeší nyní jiné priority, leč minimálně ke dvěma termickým instalacím se tu údajně schyluje, takže příští bodový rozstřel může být zajímavý.
Ještě dodejme, že třetí místo souhrnné kategorie stejně jako bronz mezi nejmenšími sídly patří podšumavským Bušanovicím. Zdejší solární elektrárna o výkonu 1,3 MWp vloni jako vůbec první naše překonala megawattovou hranici, čímž se jakoby roztrhl pytel s poté do provozu najíždějícími či právě chystanými zdroji téhož i vyššího kalibru…
„Dvojka“ (Boží Dar) i „trojka“ (Pístina) zůstaly mezi termickými systémy na loňských postech.
Plzeň na čele i zásluhou svých dotací fotovotaiky
Před rokem první severomoravská metropole v kategorii měst nad 50 tisíc obyvatel vloni žádným větším systémem nezabodovala a tak ani jistý příliv přihlášek menších kolektorových systémů (zejména od nejagilnější montážní firmy 5. ročníku – MMM Solar) na udržení pozic nestačil. Zvláště, když stálá štika této kategorie - Plzeň – zásluhou svých městských dotací solárek včetně fotovoltaiky jasně v prosinci rozhodla duel standardní kolekcí přihlášek (188 m2 termika, 176 kWp fotovoltaika). Před Ostravu ostatně tentokrát pomohla na druhou pozici 200kilowattová elektrárna na rekultivované skládce i Zlínu, odkud hlásí navíc záměr dále jí rozšířit…
Souboj es ze Zlínska a největší propast žebříčku
Dubňany z Hodonínska prim mezi sídly do 50 tisíc obyvatel obhájily způsobem vpravdě razantním. Ke svému solárnímu parku (660 kWp) z předchozího roku totiž společnost Sluneta na podzim vykouzlila za velké pozornosti veškerého solárního publika i laiků novu elektrárnu s rekordním instalovaným výkonem 2,16 MWp (!) u nás nevídaným. Nejen, že tím o řádově 600 kWp zvýšila laťku, kterou nasadila v Ostrožské Lhotě u Uherského Hradiště firma HiTechSolar (1,6 MWp), po dlouhé měsíce držící vloni tento výkonový štafetový kolík po Bušanovicích, ale de facto (přes bodové limity pro velké solární elektrárny) tím asi na nějaký čas “zbourala“ naší soutěž v kategorii středně velkých měst. Litoměřice, ověnčené zásluhami za více než stovku termických systémů, jimž napomohly ke zrodu jejich městské dotace, totiž na místě druhém mají přes 3 body, oproti Dubňanským 76! (Třetí Jindřichův Hradec, jihočeská bašta nemála termických instalací, se k tříbodové hranici jen přibližuje…)
Dubňany jako aktuální fotovoltaická jednička naší ligy svým výkonem a jistě i rozlohou zdroje (sedmi hektarů) však kupodivu přesto nedosáhly na stupně vítězů právě v kategorii solárních elektráren. Čtvrté za Bušanovicemi a právě Ostrožskou Lhotou, shodným ziskem bodů se zde dělícími o 2. a 3. místo, skončily proto, že jako město s nepoměrně větším počtem obyvatel prostě ani přes svého obra v katastru na obě obce při přepočtu solární „ráže“ zdrojů na „hlavu“ neměly.
Dodejme tu, že stejně jako sledování dalších očekávaných dostihů velkých výkonů solárních parků (neboť ne všechny vznikající jsou v solární lize nyní evidovány – za všechny: jihočeské Dívčice s 2,9 Mwp), bude nejen organizátory soutěže zajímat, nakolik se v sídlech s těmito velikány nechají radnice „nakazit“ při ekologizaci svých místních energetických konceptů. A příp. přijdou s vlastními impulsy pro vyšší využití obnovitelných zdrojů ve své působnosti…
Obvyklý neoficiální titul Skokan roku by tentokrát nemohl patřit nikomu jinému než právě Lešanům, které rekordně doskočily „ze zámezí“ rovnou na nejvyšší příčku soutěže. Nepsaným pravidlem LEA je také oznamování nejaktivnějších krajů co do přihlášených ploch a výkonů instalací: Plzeňský před Jihočeským a Zlínským – tak by vypadalo jejich poměřování tentokrát. Pro úplnost – od tradičního ocenění Solárního publicisty roku letos LEA upouští pro nedostatek smysluplných nominací, opřených o hlavní očekávané kritérium, tj. systematičnost referování o dění v daném oboru…
Co napovídá barometr solárních trendů?
Pokračující ofenzíva slunečních elektráren letos v daleko větší míře než vloni dominovala solární lize a strhávala jistě i nové vrstvy obyvatel ke sledování energetiky založené na využití slunečního záření a potažmo k celému oboru obnovitelných zdrojů. Promítla se zásadně i do přílivu instalovaných výkonů hlášených do soutěže: jejich součet vzrostl meziročně o 239 % a v závěru roku činil 9,8 MWp. Souhrn podchycených termických systémů představuje přes 20 200 m2. Počet soutěžících sídel vzrostl o 70 na celkem 590.
Z nepoměru v přírůstcích do ligy pokud jde o oba typy solárních zařízení však patrně nelze vyvozovat útlum zájmu o využití kolektorů k ohřevu vody a přitápění. Podle názorů montážních firem zájem setrvale roste, mnohé z nich naopak nezvládají uspokojit všechny potenciální zákazníky. Přesto, že u nás nic nenasvědčuje přijetí mnohými očekávaného zákona na podporu výroby tepla z obnovitelných zdrojů (po vzoru německého, který platí od ledna 2009), je nemalou částí profesionálů z oboru takový směr ekonomických pobídek s nadějí očekáván. Budou-li, dle proklamací MŽP ČR, tímto směrem využity na programy podpor také solárních instalací prostřednictvím SFŽP finanční zdroje z prodeje emisních povolenek, bude zajímavé sledovat, nakolik by zásadnějšímu vzestupu zájmu zákazníků tyto firmy stačily. Už proto, že i do jejich případného rozmachu mohou promluvit vlivy sílící ekonomické krize…
Charakteristickým rysem roku 2008 v tuzemském světě slunečních elektráren pak bylo, že lavina tuzemských, ale i zahraničních investorů do těchto zdrojů, jakkoli je nepřehledná a stále obtížněji - alespoň z občanského sektoru – čitelná, se zjevně smířila z odezněním času dotací. Vydává se nevyhnutelnou cestou tvrdého snižování nákladů v kombinaci s úvěry, k nimž se banky, naštěstí, stavějí krok za krokem vstřícněji. Méně už tato podnikatelská sféra vítá snížení výkupních cen elektřiny. Přesto asi významnější rizikovou roli hraje pro většinu investorů, vesměs dovážejících panely, rozkolísaný kurzy eura vůči koruně.
Přesto se obecně soudí, že podmínky pro rozmach oboru nastavené v ČR zaručují jeho další očekávanou akceleraci, a to jak směrem k budování velkých solárních parků, brzy možná až s řádem desítek megawattpeaků, tak růstem hladu po malých solárních elektrárnách ze strany drobných investorů z řad majitelů rodinných domků.
Evropská Liga šampiónů obnovitelných
zdrojů energie: za příkladem nejlepších obcí
(projekt podpořený z programu „Intelligent Energy – Europe“ pod názvem RENEWABLE ENERGY SOURCES CHAMPIONS LEAGUE: towards front runners municipalities)
Veřejnost zemí EU se má od jara 2009 na poli čisté energie setkat s atraktivní novinkou. Spojenými silami nejméně desítky organizací ze šesti členských států by totiž měla vzniknout evropská liga umožňující porovnávat vyspělost obcí a měst partnerských zemí v uplatňování solární energetiky a posléze i energie biomasy. Iniciátory se staly vesměs neziskové organizace zaměřené na propagaci udržitelné energetiky, včele s francouzskou CLER (Le Comité de Liaison Energies Renouvelables).
U zrodu nápadu stály popularizační, poradenské, energetické i ekovýchovné přínosy německé solarbundesligy, francouzského šampionátu pro obnovitelné zdroje a české solární ligy. Úkolem nového projektu, podpořeného ze zdrojů Evropské unie, je rozšířit podobné národní zápolení o body též do Polska, Maďarska a Bulharska a nastartovat je formou „ligy šampiónů“ i a evropské úrovni. Takto široké evropské klání má mezi zapojená města a obce vnést nejen zdravě soutěživou konkurenci podporující jejich vlastní aktivity při rozvoji obnovitelných zdrojů energie, ale také novou úroveň spolupráce při výměně dobrých zkušeností. Liga šampiónů tak má na tomto poli vytvořit živou síť obcí, které budou spolupracovat a sdílet osvědčená řešení – technická, ekonomická, organizační i sociální.
Právě v koordinaci propagace a výměny nejlepších zkušeností z komunální sféry, včetně jejich mediálního šíření, spočívá hlavní úloha sdružení LEA v projektovém týmu. Výměnné aktivity budou probíhat na úrovni místní, národní a evropské (lokální konference, odborné workshopy, studijní cesty starostů) a nepůjde v nich jen o zviditelňování sídel, která se doma svými solárními projekty a aktivitami už stala známými, nýbrž i o vtahování nových, v nichž se o akceleraci zájmu ve prospěch využití solárních zařízení, příp. těch, která využívají biomasu, chtějí teprve přičinit.
„Náš společný soutěžně komunikační šampionát je šancí na vznik zcela nového evropského hřiště s přidanou hodnotou efektivnější výměny mistrovských nahrávek na využití dosud volného prostoru pro vyšší uplatnění obnovitelné energie,“ shrnuje za sdružení Liga ekologických alternativ její místopředseda Karel Merhaut. “Přeneseme-li úspěšně hru i na přihlížející ochozy, můžeme vítaně zvýšit potřebné skóre pro čisté zdroje, zejména při vytápění ve městech a obcích.“ A dodává: “Prostředkem k takové útočné «horké EU-linii» nebudou ale jen výměnné aktivity, nýbrž i mezinárodní internetový portál s národními sekcemi, film o nejlepších obcích z národních lig, poradenské materiály, ligová vyhlašování vítězů v různých kategoriích. Správný kotel pomůže při takto novém stylu hry vytvořit také prestižní publicita v národních i unijních médiích, o níž se všichni hráči zasadí. Už proto, že se tato hra totiž bude odvíjet zároveň před domácím i evropským publikem.“
Se startem solárních lig v Polsku, Maďarsku a Bulharsku se počítá do jara, přičemž slavnostní „výkop“ Evropské ligy šampiónů OZE by se měl uskutečnit 23. dubna v Bruselu. Toto solární klání obcí a měst by postupně mělo být na evropské i národních úrovních rozšířeno i o soutěž ve využívání energie biomasy.
Partneři projektu Evropské ligy udržitelné energie:
CLER – Výbor pro využití obnovitelných energií
Le Comité de Liaison Energies Renouvelables, www.cler.org, (F)
CLER, koordinátor projektu, byl založen roku 1984 v Paříži. V současné době sdružuje přes 150 profesinonálů z různých odvětví (od průmyslníků a architektů přes energetiky a ekology po školící centra a obce atd.). Na podporu OZE organizuje různé akce a výzkumy, šíří informace, radí a vzdělává. Mimo tuto svou osvětově-poradenskou činnost zajišťuje odborné expertizy a snaží se také o vytváření pracovních míst v oboru. Na evropské úrovni CLER podporuje výměnu informací, spolupráci expertů a aktivně se účastní mnoha evropských diskuzí o udržitelné energii a úsporách energie. Jako servisní článek celé sítě zprostředkovává členům informace o zahraničním dění i projektové partnery.
DUH – Německá pomoc životnímu prostředí
Deutsche Umwelthilfe e. V., www.duh.de, DE
Od vzniku v roce 1975 se tato nezávislá nezisková organizace soustřeďuje na ochranu životního prostředí a spotřebitelů. Při ochraně klimatu a přírody vůbec se angažuje zejména v energetice a dopravě. Snaží se o podporu ekonomiky zohledňující udržitelný způsob života a o prosazení OZE. DUH buduje a rozvíjí vztahy s investory v oblasti životního prostředí a průmyslu, s firmami a také s vědci. Organizuje kampaně a cílené propagační a vzdělávací akce. Poskytuje poradenství a servis zastupitelům na všech úrovních. K jejím nejvýznamnějším projektům patří: Spolková solární liga (www.solarbundesliga.de)
Klimatická aliance
Climate Alliance, www.klimabuendnis.org, DE
Od založení v Německu v roce 1990 do této asociace vstoupilo již přes 1400 sídel a několik desítek organizací a institucí získalo statut přidružených členů. Členská města a obce usilují o snížení emisí skleníkových plynů prostřednictvím tvorby a naplňování lokálních strategií, zvláště v sektorech energetiky a dopravy. Kromě toho se různými akcemi a kampaněmi snaží o zvýšení povědomí veřejnosti v otázce ochrany deštných pralesů a o podporu tamních obyvatel.
Solarthemen
www.solarthemen.de, DE
Specializovaný odborný časopis od roku 1996 se specializuje na oblast obnovitelné energie. V roce 2001 iniciovali vznik soutěže měst a obcí ve využívání solární energie Solarbundesligu (www.solarbundesliga.de), ve které je nyní přihlášeno přibližně 1000 sídel.
EKKE - Energetický klub
Energiaklub, www.energiaklub.hu, H
Energetický klub založen v roce 1990 deseti maďarskými environmentálními organizacemi. K jeho aktivitám patří: ochrana podnebí, propagace OZE a energetické účinnosti a posilování nukleární bezpečnosti. S cílem přispět ke zrodu udržitelné společnosti s civilizovanou energetickou spotřebou se EKKE podílí na přípravě rozhodovacího procesu v energetické politice, nabízí odborné konzultace a informační servis a v neposlední řadě poukazuje na alternativní řešení svými pilotními projekty.
PNEC - Asociace měst polské sítě "Energie Cités"
The Association of Municipalities Polish Network "Energie Cités", www.pnec.org.pl, PL
Od ustanovení v roce 1994 tato nevládní organizace se sídlem v Krakově staví na spolupráci se samosprávou při propagaci místní, trvale udržitelné energetické politiky. Asociace „Energie Cités" je členem evropské sítě "Énergie Cités"s centrem v Besançon ve Francii. Asociace se jako partner nebo leader zúčastnila více než 40 národních a mezinárodních projektů, zorganizovala přes 70 seminářů, workshopů, studijních cest a konferencí.
ABEA - Asociace bulharských energetických agentur
The Association of the Bulgarian Energy Agencies, www.abea.com, BG
ABEA byla založena pro podporu rozvoje trvale udržitelné energie prostřednictvím místních a regionálních akcí. Členské agentury této asociace nabízejí samosprávě podporu při dosahování jejích cílů a strategickém plánování, ale také při společných iniciativách s ostatními místními a regionálními organizacemi. Mezi hlavní priority ABEA patří identifikace a rozvoj projektů, energetické nebo environmentální vzdělávání apod. Členové ABEA rozpracovali a vedli na 80 projektů, včetně mezinárodních.
LEA – Liga ekologických alternativ, CZ
www.lea.ecn.cz, CZ
Od založení v roce 1994 usiluje toto občanské sdružení o propagaci trvale udržitelné energetiky a ohleduplnějšího hospodaření člověka v krajině. Ambicí této nevládní neziskové organizace je vstupovat na bílá místa osvěty a základního poradenství formou systematického, zejména mediálního, zviditelňování inspirativních přístupů a projektů na tomto poli, především pro širší zainteresovanou veřejnost. Jako malá, ale dynamicky pracující organizace uspořádalo s bezpočtem partnerů desítky konferencí, seminářů, diskuzí, exkurzí po prestižních instalacích OZE doma i v zahraničí a kulturních akcí. Již šestým rokem pořádá (po vzoru kolegů z Německa) Solární ligu ČR jako soutěž měst a obcí ve využití sluneční energie.
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
