|
ČTVRTÝ ROČNÍK SOLÁRNÍ LIGY ŽIL
OFENZÍVOU SLUNEČNÍCH ELEKTRÁREN
tisková zpráva Ligy Ekologických Alternativ
(14. 1. 2008)
Rusava z hlavního trůnu opět nesesazena 
Další solární mistři jsou také z Moravy - Ostrava, Dubňany, Ostrožská Lhota
Ostrava o vlásek porazila Plzeň Boom fotovoltaiky: loňský mistr Opatov není ani v první pětce
Výkon slunečních elektráren v lize stoupl 9x - na téměř 3 MWp
Plocha modulů v soutěži vzrostla ze 17 500 m2 na 41 700 m2, tj. o 138 %
Skokani roku: Bušanovice a Ostrožská Lhota
Nejčilejší firma s přihláškou přes 700 m2 termických kolektorů - JH-Solar z Plavska
V čele krajů tak jako vloni Jihočeši
Hrálo na sto nových sídel - ve hře jich je 520 Solárním publicistou Břetislav Koč
|
Starosta Ostrožské Lhoty Antonín Jelének převzal v kategorii fotovoltaiky ocenění pro svou obec sice díky jedinému
solárního systému, zato největšímu v ČR. Obec má ale šanci přidat ke sluneční elektrárně firmy HiTechSolar (702 kWp v r. 2007, příp. dalších 900 kWp po dokončení letos) i termickou instalaci: komponenty v ceně 15 000 pro takový systém totiž jako startovní impuls věnovala obci za vítězství spol. Regulus.
| |
Ostrava (lea). - Tradičním vyhlášením sídel, která si u nás vloni nejlépe vedla v Solární lize ČR, soutěži obcí a měst ve využívání energie Slunce, byl 14. ledna v Ostravě při veletrhu Infotherma na výstavišti Černá louka završen již 4. ročník tohoto klání o sluneční body. Organizuje ho občanské sdružení Liga ekologických alternativ (LEA) s cílem přispět zviditelňováním domácích i zahraničních zkušeností, novinek i trendů ke zvýšení celospolečenského zájmu o přínosy, které perspektivní obor solární energetiky i u nás stále zřetelněji nabízí.
"Obdobně jako ve sportu mohou i v naší soutěži občané, školy, firmy i úřady skórovat tím, že jednoduše přihlásí své kolektory na ohřev vody a přitápění či panely produkující solární elektřinu, čímž získávají pro svou obec nebo město body, které sídlu vynesou podle výše umístění v žebříčcích pěti kategorií samozřejmě i propagační a často také ekologický efekt," vysvětluje za porotu soutěže její předseda Karel Merhaut z LEA a shrnuje výsledky: "Za rok 2007 připadly tituly Solární mistr ČR poprvé Ostravě a dále jihomoravským Dubňanům a obci Ostrožská Lhota. Rusava ze Zlínska ho dokonce obhájila hned ve třech kategoriích."
|
Solární hračky - helikoptérka, větrník a větrná elektrárna - poháněné vždy fotočlánkem, budily u stánku LEA pozornost
všech generací. Mnozí si netradiční ekodárek i odnesli, aby jím udělali radost někomu doma, ve škole či ho třeba
využili při ekovýchově ve své poradně - což byl případ i Lucie Kovačicové, půvabné členky z ostravského sdružení Vita.
| |
OSTRAVA BODOVALA VELIKÁNY
Severomoravská metropole v kategorii měst nad 50 tisíc obyvatel v posledních dnech loňska těsně předstihla vloni první Plzeň díky přihlášení velkých ploch teplovodních kolektorů - např. na Domově důchodců Korýtko (zhruba 400 m2), na vodním areálu v Ostravě-jih (150m2) i díky množství menších systémů. Ostrava má také jako jediné město republiky už přes 2 000 m2 kapalinových kolektorů evidovaných v soutěži.
ZLÍNSKU PŘIBYLO ESO
Dubňany z Hodonínska primát mezi sídly do 50 tisíc obyvatel získaly díky solárnímu parku společnosti Sluneta o instalovaném výkonu 515 kWp. Ostrožské Lhotě u Uherského Hradiště na Zlínsku umožnila v kategorii fotovoltaických systémů zvítězit ještě větší solární elektrárna postavená firmou HiTechSolar (702 kWp).
Rusava z téhož kraje v čele tří dalších kategorií (souhrnné hlavní i v kategoriích sídel s termickými kolektory a sídel s méně než 5 tisíci obyvateli) nebyla nikým předstižena už čtyři roky, hlavně díky kolektorové ploše zhruba 550 m2 na tamním koupališti.
MELA MEZI SOLÁRNÍMI PARKY
Obvyklý neoficiální titul Skokan roku si právem vysloužila hned dvě sídla: podšumavské Bušanovice (s naším prvním velkým solárním parkem - 693 kWp) a rovněž Ostrožská Lhota. Tato, před rokem na solárním nebi zcela neznámá sídla, doskočila na prestižní čelná místa - první z těchto obcí dokonce na páté místo hlavní kategorie, následována zde Ostrožskou Lhotou. Tu pro změnu na špici fotovoltaických systémů následují zase Bušanovice.
Právě boom velkých slunečních elektráren se v loňském ročníku solární ligy stal jejím charakteristickým rysem i zpestřením. Tak například další instalace s řádu stovek kWp z Úštěku-Habřiny na Litoměřicku (507 kWp) skončila v soutěžní kategorii pro fotovoltaiku na třetím místě a odbornou veřejnost zaujala mimo jiné nejnižšími u nás dosaženými měrnými náklady solárního parku na volné půdě (pod 117 000 Kč bez DPH na kilowattpeak výkonu). Značnou pozornost vzbudil i solární park společnosti Energy 21 v Jaroslavicích u Znojma (900 kWp), nepřipojený však do konce roku 2007 k síti, a proto dosud nezahrnutý v solární lize.
"ŠTÁVA" ZE SLUNÍČKA I BEZ DOTACÍ?
Zájem o budování slunečních elektráren přitom začaly projevovat nejen naše i zahraniční ekonomicky stabilní a silné firmy, ale též technicky zdatní jednotlivci, a to nejen za podmínky získání stále obtížněji dostupných tuzemských či evropských dotací, ale rovněž už jen s kalkulací kombinace bankovního úvěru, stanovené výhodné výkupní ceny elektřiny (13,46 Kč/kWh) nebo využití tzv. zelených bonusů a vlastních zdrojů.
Odvahu a šikovnost při instalaci polohovacích tracků zcela vlastní konstrukce osvědčili kupříkladu otec a syn Janouškovi z horského střediska Rokytnice nad Jizerou, kteří svou elektrárnu o výkonu 31,7 kWp uvedli do života bez dotace, jen s úvěrem.
Ofenzíva slunečních elektráren, jež dala celému ročníku solární ligy potřebnou atmosféru zajímavého zápolení, se nakonec odrazila v konečném součtu přihlášených instalovaných výkonů: stoupl proti předešlému roku devětkrát - na 2,990 MWp!
Je mimochodem výmluvné, že mistr roku 2006 v kategorii sídel s fotovoltaikou elektrárna v Opatově o 60 kWp, se zde nyní propadla až na šesté místo.
Ostravská mise LEA na Infothermě nespočívala jen v polední tiskovce (viz foto vlevo) k vyhlášení výsledků
Solární ligy 2007, v samotném odpoledním vyhlášení a návazném semináři, ale i ve čtyřdenním poradenství
u stánku s nabídkou osvětových produktů. Dlužno dodat, že o zájemce nikde nebyla nouze a že u stánku šly tituly
LEA na dračku (nejvíce CD Solární liga ČR - ve světle trendů EU a CD EkodomyII - viz eshop)
| |
ŠTIKA Z VOD TERMIKY
Teplovodních kolektorů soutěž v závěru ročníku evidovala přes 18 200 m2, což znamená, že rok přinesl "do hry" necelých 5 000 m2. Přesto i tato sféra oboru vykázala některé slibné rysy. Podle dodavatelů instalací přibývá těch, kdo si zařízení pořizují i bez, často klopotného, čekání na dotace. Zaměstnanost montážníků zakázkami občanů údajně vzrůstá. Lze tak odhadovat, že stejně jako sféru fotovoltaiky čeká i termiku výraznější nárůst zájmu.
Již dnes o něm mluví např. Jiří Hrádek z montážní společnost JH-Solar z Jindřichohradecka, která sama do soutěže přihlásila přes 700 m2 kolektorů. Postarala se tak v roli nejagilnější firmy roku o nejštědřejší příliv bodů za termiku na konta řady obcí a měst, kde systémy osazovala. Tato do značné míry především jihočeská kolekce přihlášek (firma totiž instaluje systémy i v jiných krajích) znamenala i cenný nárůst šancí regionu v každoročním neoficiálním klání krajů.
JIHOČEŠI OBHÁJILI
Značný bodový příděl Jihočechům zajistila hned v úvodu ročníku i ukázková "malá domů" zahraná bušanovickým solárním parkem. Na cílové pásce pak opravdu Jihočeši potvrdili své loňské prvenství. Minule druhé Plzeňáky předstihl kraj Zlínský.
Pro úplnost dodejme, že vloni plocha všech typů solárních modulů v soutěži vzrostla ze 17 500 m2 na 41 700 m2, tj. o 138 % a v solární lize se objevilo na sto nových sídel - ve hře jich LEA na prahu roku 2008 evidovala 520.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"SOLÁRNÍM" PUBLICISTOU ROKU BŘETISLAV KOČ
Tradiční tečkou za výsledky bývá také ocenění zvláště aktivního novináře, který se obnovitelným zdrojům kvalifikovaně a systematicky věnuje. Tentokrát byl z mála žurnalistů, kteří takovým nárokům vyhovují, vybrán nestor oboru - volný novinář Břetislav Koč. Solární ligu nejednou prezentoval ve škále médií, zejména v časopise Veřejná správa a v médiích orientovaných na udržitelnou energetiku a zemědělství. Jako člověk stále "šněrující" republikou (i cizinou) za novými projekty ekoenergetiky proslul ochotou vždy si prodloužit cestu, je-li šance do bloku a fotoaparátu načerpat nový materiál. Nestorovi ekologického zpravodajství a publicistiky proto LEA ráda poděkovala za práci v zastoupení všech příznivců čisté energie a perspektivních technologií přispívajících ke zdravějšímu ovzduší a nabízejících jednu z odpovědí na řešení rizik globálního oteplování.
P.S.: Věcné ceny do soutěže věnovala společnost Regulus. Organizátoři soutěže rozhodli o udělení slunečních kolektorů pro ohřev vody obci Ostrožská Lhota v zájmu zviditelnění také termických solárních systémů (hodnota věnované technologie 15 000 Kč) a městu Ostrava jako symbolické ocenění jeho snah demonstrovat možnosti solární termiky ambiciózními systémy velkých výkonů v řádu stovek kilowattů (hodnota věnovaných kolektorů 20 000 Kč).
Městu Hlinsko z Vysočiny bylo uděleno čestné uznání za technickou zajímavost roku (srovnávací měření ohřevu vody v systému s plochými kolektory a v systému s vakuovými kolektory ve stejném místě instalace a publikaci měřených dat na internetu). Ocenění bylo doplněno věnováním komponent termického solárního systému (tři ploché kolektory KPC1 a regulátor SR 1.1 v hodnotě 30 000 Kč). Dalším cílem daru je přispět v místě k realizaci dalších zamýšlených solárních systémů.
Oceněná sídla získávají věcné ceny s podmínkou, že do konce letního období zprovozní v zájmu aktuální osvěty oboru systém s darovanými komponenty na veřejně viditelném objektu. V opačném případě bude cena věnována jinému sídlu.
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
