|
SCHALKHAMSKÝ SOLÁRNÍ MODEL
(referát ze semináře "Den pro solární energii")
1. IDEA
Po dobu mnoha set milionů let rostliny přetvářely na naší planetě prastarou atmosféru s vysokým obsahem CO2 na dnešní životu přívětivou "kyslíkovou atmosféru". Za pomoci rostlin vznikala také ropa, zemní plyn a uhlí, které jsou nyní uložené hluboko pod zemským povrchem.
Lidstvo nyní spotřebovává uskladněné zásoby fosilních paliv jen během několika desetiletí a hrozí riziko, že bude znovu obnovena nepřátelská atmosféra s vysokým obsahem CO2. Za rok se v dnešní době spálí více fosilních paliv, než kdysi rostliny stihly vytvořit za milión let. A spotřeba těchto paliv stále roste.
Našim dětem a následujícím generacím zůstane otrávená a vykořisťovaná Země. To je nezodpovědnost nejvyšších rozměrů a dluh, který vytváříme, je strašný.
Východisko z budoucí bídy nabízí četné využívání sluneční energie. Ta je absolutně čistá, je jí dostatek a také její zdroj je trvalý. Technika k jejímu využití již dospěla ke slušným výsledkům. Ale protože ropa a zemní plyn jsou dnes ještě levné, zůstává sluneční energie nevyužita. Proto je třeba pák k jejímu většímu užití.
Idea schalkhamského solárního modelu spočívá ve snaze konkrétními opatřeními zlevnit využívání energie Slunce tak, aby se stala ekonomicky rentabilní a mohla konkurovat fosilním palivům. Tím chceme zajistit alespoň částečnou jistotu pro naše potomky.
Naše úvaha byla následující:
|
a)
|
Kdyby existovala výhodná nabídka velmi levných zařízení, bylo by mnoho zakázek. Proto se obec rozhodla nakoupit zařízení ve velkém a pak je bez zisku prodávat občanům.
|
|
b)
|
Zařízení musí být zabudováno svépomocí, abychom udrželi nízké náklady na projekt. Odborné práce provede obecní energetik.
|
|
c)
|
Obec přispěje na každé zařízení 2 000 DEM z koncesních poplatků (část daní z příjmů z podnikatelské činnosti připadající místní samosprávě dle sídla podnikatele).
|
2. CÍL
Naším cílem je mít v každé domácnosti obce jedno solární zařízení k přípravě TUV; dlouhodobě však chceme mít i solární zařízení pro topení spojené se zlepšením tepelné izolace budov, podporovat produkci bionafty a vstoupit do výroby elektřiny z alternativních zdrojů. To je náš vstupní plán na prahu „energetické proměny obce“.
3. REALIZACE
|
a)
|
přípravné práce:
- Podzim 1993: obecní rada se usnesla, že všechny příjmy z koncesních poplatků využije na energeticky úsporná opatření, zde konkrétně na podporu solárních zařízení ve výši 2 000 DEM na projekt. Radnice oslovila všechny známé výrobce solárních kolektorů a přezkoumala jejich nabídky v poměru cena/výkon.
- březen 1994: uzavřela smlouvu s dodavatelem
- květen 1994: první pilotní projekt
Obecní rada ustanovila místního odborníka jako energetického konzultanta s tím, že bude občanům k dispozici jako bezplatný poradce a dostane od obce odměnu 300 DEM za každé zabudované zařízení.
|
|
b)
|
organizační průběh:
Má-li občan o solární zařízení zájem, přijde energetik k němu domů. Po podrobné poradě mu naplánuje zařízení a předloží závaznou cenovou nabídku. Pokud ji občan akceptuje, konzultant postoupí zakázku dodavateli. Jakmile je tolik zakázek, aby se naplnil kamión z továrny na solární zařízení, jsou kolektory přivezeny do obecního skladu. O jejich převzetí se stará energetik, který také organizuje jejich rozdělení občanům a plánuje termíny a spolupráci občanů na instalacích. Při práci pak dohlíží na její kvalitu a radí.
Zajímavý je i systém financování a záručních lhůt. Souhrnná faktura dodavatele jde přímo radnici, ta vyhotoví inventuru materiálu a rozpočítá náklady na občana. Z této částky pak odečte paušální příspěvek a výslednou cenu doplatí občan. Odměnu energetika hradí občan sám. Dodavatelská firma poskytuje pětiletý záruční servis na materiál přímo občanovi.
|
|
c)
|
financování:
Příklad projektu se solárními kolektory o ploše 6 m2 a bojlerem o objemu 300 l
 
Nové okolnosti od ledna 1995
Od té doby, co solární systémy začala podporovat speciálním programem jak spolková (od 1.1.1995), tak zemská bavorská vláda (od 1.6.1995), rozhodla se obecní rada, že další instalace kolektorů přestane podporovat. Oba státní programy totiž nabízely prostředky na úrovni dřívější obecní podpory.
|
4. NOVÝ PŘEDMĚT PODPORY
Obecní rada brzy našla jiný předmět podpory. Byla si vědoma, jak je důležité podporovat v nově postavených domech využívání energie Slunce a energetické úspory, zejména kvalitní tepelnou izolaci. V obci proto podporovala instalace solárních zařízení u každého nového nízkoenergetického domu. Pokud tyto systémy dodávaly více než 50 % energie k vytápění a doplňkovým zdrojem tepla nebyl kotel na plyn či topný olej, přispívala radnice částkou 10 000 DEM na projekt. Většinou byla o tuto dotaci snížena prodejní cena obecního pozemku.
5. DOSAVADNÍ ÚSPĚCHY SCHALKHAMSKÉHO MODELU
V září 1994 byl Schalkhamský solární model oceněn Německou solární cenou, v říjnu ještě získal Evropskou solární cenu ve Vídni. Schalkham také v červnu 2002 získal titul „solárního mistra SRN v kategorii solární termie“.
Od května 1994 do konce roku 2002 bylo v obci nainstalováno na 110 solárních systémů a přes 40 % domácností tu dnes využívá solární energii. Tak se ročně uspoří asi 60 000 litrů topného oleje. Ještě lépe úspěch schalkhamského modelu popisuje srovnání s plochami solárních systému v přepočtu na počet obyvatel.
6. SCHALKHAMSKÝ SOLÁRNÍ MODEL ROKU 1999
Solární model z roku 1993 se osvědčil a vedl k tomu, že v roce 1999 již třetina místních domácností využívala solární energii. Zbývající dvě třetiny ale zdánlivě ochotny k aktivitě nebyly. Proto se obecní rada v září 1999 iniciovala nový solární model:
Při instalaci prvního solárního systému zaplatí majitel domu jen náklady spojené se samotnou instalací. Materiálové náklady pokryje obec a občan jí je bude splácet z peněz, které uspoří na vytápění při novém systému (splátky např. 200, 300 nebo 400 DEM ročně v závislosti na velikosti solárního systému). Tyto tzv. "bezúročné půjčky" radnice opět financovala z příjmů z koncesních poplatků.
7. PODPORA BIONAFTY
Vedle energie na vytápění (cca 50 % spotřeby energie) spotřebuje průměrná rodina asi 33 % energie v silničním provozu. Proto se obecní rada rozhodla podporovat přestavbu vozidel s dieselovými motory na pohon bionaftou. Každému poskytne příspěvek cca 1 000 DEM. Bionafta se vyrábí přímo v obci. Nyní jezdí v dlouhodobém zkušebním provozu tři auta. Budou-li kladné výsledky, mohou se schalkhamští těšit i na tento program.
8. STAVBA VZOROVÉHO DOMU S NULOVOU BILANCÍ ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ
Jen pomalu se v praxi prosazují poznatky, že dobrá izolace uspoří nejvíce energii. Už není technický problém dům izolovat tak, že nepotřebuje žádné topení. Vyšší náklady na izolaci minimalizují platby za energii k vytápění v budoucnosti.
Mnoho stavebníků projevilo o takovou technologii velký zájem, avšak chyběly vzorové domy. Proto obecní rada začala v září 1998 se stavbou domu s nulovou energetickou bilancí. Předtím však zjišťovala na veřejnosti, co by takový dům měl obnášet a výsledky shrnula do následujících podmínek:
1. Vzhled nepříliš odlišný od běžné zástavby (žádné dominantní prvky solární architektury)
2. Obvyklé metody stavění z cihel a betonu
3. stoprocentní vnější izolace (koeficient K pod 0,10 W.m-2.K-1)
4. min. 40 m2 plochy solárního kolektoru se sezónním zásobníkem
5. Náklady na úrovni běžně stavěného domu.
Schalkham na cestě k solární špičce
(rekapitulace)
|
| 1993 |
– Obec se rozhodla zlevnit solární systémy
- nákupem kolektorů ve velkém a přímo od výrobců,
- jejich svépomocnou instalací,
- obecním příspěvkem 2 000 DEM na projekt.
|
|
| 1996 |
- zvláštní podpory pro novostavby: 10 000 DEM, pokud:
- solární kolektory dodávají více než 50 % energie k vytápění,
- objekt splňuje obecní podmínky tepelné izolace,
- nejsou využívána jako doplňkový zdroj tepla fosilní paliva.
|
|
| 2000 |
- bezúročné půjčky pro termické solární systémy splatné do 8 let.
|
|
Všechny obecní výdaje jsou financovány z koncesních poplatků.
|
(přehled referátů ze semináře Den pro solární energii)
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
