|
PODPORA INSTALACÍ
SOLÁRNÍCH SYSTÉMŮ V LITOMĚŘICÍCH
(referát ze semináře "Den pro solární energii")
Pokud chceme mluvit o podpoře solárních systémů v Litoměřicích, je nutné osvětlit několik výchozích informací. Nejprve je třeba říci, že město, stejně tak jako i větší část litoměřického okresu, patřilo v roce 1989 k postiženým oblastem dřívějšího Severočeského kraje. V období 1992 - 1995 došlo v Litoměřicích k masivní plynofikaci podpořené dotační politikou státu a vlastními finančními prostředky města. V tomto období byly plynofikovány všechny zdroje znečišťování ovzduší v majetku města a 90 % lokálních topenišť vdomácnostech. Dále se podařilo zajistit ekologizaci zdrojů znečišťování ovzduší u 90 % podniků na území města. Všechna tato opatření vedla k radikálnímu snížení obsahu oxidu siřičitého a polétavého prachu v ovzduší. Pro ilustraci došlo cca k desetinásobnému snížení obsahu oxidu siřičitého a k cca trojnásobnému snížení obsahu polétavého prachu v ovzduší města. I po roce 1995 město udrželo pozitivní trend v poklesu škodlivin v ovzduší tím, že vyčlenilo finanční prostředky v rozpočtu na poskytování dotací občanům, kteří zruší lokální vytápění tuhými palivy. I tyto dotace, jako dřívější státní dotace, byly vázány smlouvou s určitým sankčním prvkem v případě jejího porušení ve vztahu k přitápění tuhými palivy. Toto rozhodnutí se ukázalo jako velice pozitivní, neboť v období let 1995 - 2000 došlo k dalšímu poklesu výše uvedených škodlivin v ovzduší, avšak začal se projevovat negativní trend v obsahu oxidů dusíku.
V této době se objevily hlasy proti pokračující plynofikaci a částečně tím došlo k jejímu zpomalení a pozastavení městských dotací občanům. Vzhledem k tomu, že měření obsahu oxidu siřičitého, polétavého prachu i oxidů dusíku jsou prováděna kontinuálně ve středu města přístroji od firmy HORIBA, bylo možno tyto výsledky vyhodnotit i z hlediska chodu znečištění v průběhu jednotlivých dnů. Z výsledků tohoto vyhodnocení , které prováděl odbor ŽP města ve spolupráci s laboratoří OHS Litoměřice jako provozovatelem měřících zařízení vyplynulo, že z velké míry se na nárůstu oxidů dusíku v ovzduší podílí doprava, a to z cca 70 % a pouze zbylých 30 % pochází z lokálních topenišť. Toto zjištění vedlo k obnovení městských dotací pro plynofikaci a zároveň k široké diskuzi o řešení dopravní situace města a v neposlední řadě otevřelo prostor pro využívání alternativních zdrojů energie. Komise ŽP, jako poradní orgán města, připravila návrh podpory alternativních zdrojů energie a návrh možných úspor energie, a to jak pro budovy v majetku města, tak pro soukromé domy určené k bydlení. Návrh obsahoval přímou informační i finanční podporu instalací solárních kolektorů, tepelných čerpadel a zateplování budov. Vedení města rozhodlo o podpoře instalací solárních kolektorů sloužících k ohřevu TUV.
Jedním z důvodů tohoto rozhodnutí bylo výrazné zdražení zemního plynu v roce 2000, kdy na MěÚ Litoměřice začaly docházet požadavky od občanů města k vypovězení smluv o dotacích na pořízení plynového topení, s tím, že několik občanů dokladovalo, že se jim ekonomicky vyplatí vrátit dotaci ve výši (15 000 až 25 000 Kč) a navrátit se k vytápění tuhými palivy. Na základě těchto skutečností jsme provedli rozbor výše možné dotace na pořízení solárního ohřevu TUV, pro který byly výchozími podklady následující informace:
| 1) |
průměrné náklady na vytápění (vztaženo k namátkově vybraným RD v Litoměřicích čtyřčlenná rodina) - 25 000 Kč
|
| 2) |
doba slunečního svitu v Litoměřicích dle měření ČHMÚ 1 612 hodin v roce 2000.
|
| 3) |
předpokládaná účinnost sytému solárního ohřevu TUV - 60 %
|
| 4) |
předpokládaný výkon kolektoru - 900 W/m2
|
| 5) |
průměrná plocha absorbéru jednoho kolektoru - 1,7 m2
|
| 6) |
předpokládaný roční energetický přínos 2 kolektorů - cca 3 000 kWh
|
Po provedení výpočtů a hodnocení dopadů na snížení nákladů pro domácnosti, tak aby úspory vyvážily negativní důsledky zdražení plynu, byly stanoveny tyto podmínky poskytování městských dotací občanům:
| a. |
dotace ve výši max. 20 000 Kč je poskytnuta na základě smlouvy s městem, ve které se žadatel zaváže k upuštění od topení tuhými palivy (s výjimkou dekoračních krbů, pokud zde nebude spalováno mokré dřevo, případně odpady) ve smlouvě je dále vedle navrácení dotace i sankce 20 000 Kč pokud je smlouva porušena.
|
| b. |
žadatel musí instalovat minimálně tolik kolektorů, aby jejich celková absorbční plocha nebyla menší než 3 m2
|
| c. |
žadatel dostane dotaci pouze na byt případně rodinný dům, ve kterém je i trvale hlášen a instalace je řádně povolena stavebním úřadem
|
| d. |
žadatel obdrží dotaci pouze po realizaci a zprovoznění celého zařízení, které je zakončeno kolaudačním rozhodnutím nebo sepsaným protokolem o funkčnosti zařízení a žadatel dokladuje výši vynaložených pořizovacích nákladů
|
| e. |
dotace se vyplácí pouze do té doby, dokud není příslušná vyčleněná kapitola v rozpočtu města vyčerpána, a to tak, že je bráno pořadí žadatelů podle data uzavření smlouvy s městem
|
| f. |
žadatel musí dále doložit souhlasné stanovisko referátu kultury OkÚ Litoměřice, pokud zamýšlí instalovat solární kolektory v památkové zóně města nebo v jeho ochranném pásmu a dále souhlasné stanovisko SCHKO České Středohoří pokud zamýšlí toto zařízení instalovat na jeho správním území
|
| g. |
po splnění všech výše uvedených požadavků je dotace vyplacena max. do 30 dnů
|
Tento systém dotování ohřevu TUV vedl k radikálnímu nárůstu instalací ve městě. Zájem o alternativní zdroje energie podpořil dále MěÚ Litoměřice rozsáhlou informační kampaní, kdy bylo v roce 2001 a také v letošním roce uspořádáno několik seminářů pro širokou veřejnost. Semináře byly zaměřeny na využívání solární energie a tepelná čerpadla s ukázkou funkčních zařízení. Zvláště názorná byla výstava funkčních zařízení na litoměřickém náměstí, která byla dle velkého množství pozitivních ohlasů úspěšná.
V roce 2002 bylo v Litoměřicích instalováno cca 150 m2 solárních kolektorů. Prakticky 90 % instalací bylo provedeno po roce 2000, kdy byly zavedeny městské dotace. Efekt těchto instalací byl prakticky okamžitý, neboť lidé, kteří uvažovali o návratu k vytápění tuhými palivy, až na několik výjimek, přeorientovali svůj zájem na solární ohřev TUV. Dnes po cca dvou letech lze říci, že se nám podařilo touto cestou zachovat pozitivní trend v poklesu obsahu oxidu siřičitého i polétavého prachu v ovzduší. U obsahu oxidů dusíku v ovzduší došlo ke stagnaci jeho roční průměrné koncentrace (Vliv alternativních zdrojů energie je v tomto případě patrně nepodstatný).
Pavel Gryndler ukazuje, že nejvíce litoměřických instalací se nachází v severní části města.
V současné době MěÚ Litoměřice eviduje okolo 50 žadatelů a neustále dochází k nárůstu zájmu. Příčinu tohoto nárůstu zájmu vidíme jednak v naší informační kampani a dále v tzv. "sousedské reklamě" , kdy ti , kteří solární ohřev TUV již provozují, realizují roční úspory nákladů ve výši cca 4 000 až 5 000 Kč. Uvážíme-li, že průměrná cena realizace celého zařízení je 100 000 Kč, z čehož 30 000 Kč může ještě poskytnout SFŽP jako 30 % dotaci a městská dotace činí 20 000 Kč, zbývá pro vlastního investora doplatit pouze 50 000 Kč z vlastních prostředků s dobou návratnosti v rozmezí 8 - 10 let při současných cenách energie.
Pro úplnost se ještě musím zmínit o instalacích solárního ohřevu TUV v některých budovách, které jsou v majetku města. Jedná se především o instalaci v 1. ZŠ, kde celý systém slouží nejen k ohřevu TUV, ale také jako učební pomůcka, neboť škola je zaměřena na ekologickou výchovu. Dále je instalován solární ohřev TUV v azylovém domě, provozní budově TSM Litoměřice a budově městské hájovny. Do budoucna uvažujeme o rozšíření těchto zařízení na všechny školy a školky ve městě a hodláme začít podporovat i instalace tepelných čerpadel.
K těmto závěrům nás vede jednak předpoklad dalšího zdražování energií a plynu, ale i pozitivní ohlasy z řad veřejnosti.
Bohužel musím konstatovat, že podpora solárního ohřevu TUV pro občany byla v letošním roce demotivující z důvodu pomalého vyřizování žádostí občanů o dotace. I v tomto případě platí známé heslo "kdo rychle dává, dvakrát dává". Na druhou stranu letošní rok 2003 byl imořádně příznivý pro využívání solární energie kdy jsme se setkávali spíše s problémy nadbytku solární energie než s jeho nedostatkem.
Pro úplnost se ještě musím zmínit o instalacích solárního ohřevu TUV v některých budovách, které jsou v majetku města. Jedná se především o instalaci v 1. ZŠ, kde celý systém slouží nejen pro ohřev TUV, ale také jako učební pomůcka, neboť škola je zaměřena na ekologickou výchovu. Dále je instalován solární ohřev TUV v azylovém domě, provozní budově TSM Litoměřice, v budově dětského domova a budově městské hájovny. Do budoucna uvažujeme o rozšíření těchto zařízení na všechny školy a školky ve městě. V letošním roce jsme také instalovali tepelné čerpadlo v městském krytém plaveckém bazénu a připravujeme instalaci tepelného čerpadla pro vytápění budovy MěÚ v Litoměřicích.
K těmto činům a záměrům nás vede jednak předpoklad dalšího zdražování energií a plynu, ale i pozitivní ohlasy z řad veřejnosti ...
(přehled referátů ze semináře Den pro solární energii)
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
