|
PRVNÍ PĚTKA RAKOUSKÉ SOLÁRNÍ LIGY
(www.solarniliga.cz, Jiří Dvořák, 10. 05. 2004)
I v zemi našich jižních sousedů se rozběhla soutěž rakouských sídel ve vybavenosti solární technikou, pořádá ji tamní centrála evropské asociace pro obnovitelné zdroje (Eurosolar). Ačkoliv Rakousko patří k zemím s nejvyšší hustotou solárních kolektorů, zde se soutěží jen s výměrou fotovoltaických systémů. Odpadá tedy nutnost přepočtu na bodový systém, aby se ohodnotily těžko srovnatelné solární kolektory s fotovoltaickými systémy. Výsledné pořadí se v rakouské solární lize stanoví jen dle výkonu fotovoltaického systému připadajícího na jednoho obyvatele daného sídla.
Ke konci roku 2003 bylo do klání zapojeno na 96 rakouských sídel, z nichž Vám dnes přiblížíme první pětku. Obdobně jako v německé solární lize, kde v hlavní kategorii prvních 13 míst obsadila pouze sídla ze solární velmoce Bavorska, můžeme i v případě Rakouska mluvit o určitě nadvládě spolkové země Vorarlberg, odkud pochází sedm sídel z první desítky. I proto se Vorarlbergu přezdívá "Solární region Evropy". V oblasti, kde žije cca 300 000 obyvatel, bylo v roce 2002 přes 85 000 m2 solárních kolektorů a téměř 65 000 m2 fotovoltaických systémů. Navíc - do roku 2010 chce Vorarlberg své "solární plochy" zvětšit ještě sedmkrát. Podmínky pro takový rozmach jsou již vytvořeny, více než polovina sídel v regionu přispívá svým občanům úhradou 25 až 40 % investičních nákladů na solární systém.
Lídrem rakouské solární ligy se zejména díky loňské instalaci systému s výkonem 420 kW stala vesnička Blons. Tamní solární elektrárna se nachází na dvou hektarech biosférické rezervace Großes Walsertal v nadmořské výšce kolem 1 200 metrů. Svým výkonem se řadí mezi největší fotovoltaické systémy na světě, v současnosti zaujímá na jejich seznamu prezentovaném na www.pvresources.com až 68. místo. Není to však jen velikost systému, co dělá největší rakouský fotovoltaický systém tak zajímavý. Nepřehlédnutelná je i samotná technologie. Více než 3 500 monokrystalických solárních modulů od indického výrobce Webel Solar vyrábí elektřinu, která bude prodávána do sítě za pevnou výkupní cenu 72 eurocentů za kilowatthodinu po dobu 15 let. Kolem 70 elektromotorů automaticky otáčí celým systémem od východu na západ dle pohybu Slunce na obloze. Vlastní sklon solárního modulu je nastavován pomocí světelného senzoru,
 který průběžně vyhodnocuje stín od předchozího modulu. Při silném sněžení jsou moduly nastaveny do vertikální polohy, aby nedocházelo k zbytečnému zahalení aktivní plochy a tím i přerušení výroby elektřiny. Elektromotory jsou poháněny dvěma fotovoltaickými systémy o celkovém výkonu 70 wattů. Uvedený systém vyvinula společnost Energetica, která s ním hodlá brzy vstoupit i na rozvinutější německý trh.
Investiční náklady se vyšplhaly až 3,6 milionů Euro (včetně řídícího systému a montáže). Na financování projektu se podílelo 21 soukromých osob, které vytvořily holdingovou společnost Sonnenkraftwerk Blons. Ta je rovněž i provozovatelem solární elektrárny. Průměrné investiční náklady na jeden kilowatt výkonu jsou sice trochu vyšší než u jiných fotovoltaických systémů (téměř 8 600 Euro na 1 Kilowatt), ale majitelé předpokládají, že se jim celá investice vrátí během 8 - 10 let.
Druhé místo v prestižním klání obsadila alpská vesnička Werfenweng. Ačkoliv nedobyla pomyslný vrchol, i ona získala četná ocenění. Např. v roce 2003 ji Eurosolar zapůjčil Evropskou solární cenu v kategorii obce, města a municipality za projekt s názvem "Měkká mobilita a alternativní zdroje". Obecní koncept měkké mobility spočívá v zajištění turistického ruchu bez využití klasických aut. Když hosté přijíždějí do vesnice strávit dovolenou, musí klíčky od svého auta předat v místní centrále cestovního ruchu. Ke své dopravě pak zdarma využívají kola, motocykly a auta, které mají jedno společné - a to elektrický pohon.
V samotném Werfenwengu se nachází i jedno z největších rakouských fotovoltaických zařízení. Polykrystalický systém o výkonu 235 kW je instalován na svahu poblíž zmíněné obce, jeho instalaci provedla v roce 2002 salzburská společnost NET Neue Energie Technik. Díky optimální orientaci a velmi slunečnému regionu se předpokládá roční produkce elektřiny až kolem 290 MWh. Přes 200 domácností využívá solární proud z této instalace.
V rámci svého komplexního přístupu Werfenweng sází i na méně tradiční využití či jiné druhy obnovitelných zdrojů. Nechybí solární čerpací stanice pro elektrické dopravní prostředky, solární vyhlídková věž a větrná elektrárna. Pře dokončením je obecní výtopna na biomasu.
Cílem obecního projektu je stát se energeticky nezávislou obcí.
Na třetím místě skončilo další centrum turistického ruchu - vorarlberská vesnice Bezau. V tomto království zimních sportů až donedávna instalovali fotovoltaické systémy jen střechy domů místních obyvatel. Poté co na podzim roku 2003 přibyl i velký fotovoltaický systém postavený na bolné půdě, vyšvihla se Bezau do popředí rakouské solární ligy. Dnes se může pyšnit tím, že má stejnou výměru fotovoltaických systémů jako hlavní město Vídeň, ačkoliv zde bydlí tisíckrát méně obyvatel.
Bramborovou medaily v solární lize a rovněž i rakouskou solární cenu za rok 2003 získala obec Zwischenwasser. O zdejší "solární rozmach" se nejvíce zasloužila radnice ve spolupráci s místním zájmovým sdružením "Erneuerbare energie". Hlavním iniciátorem je poradce obecního zastupitelstva Karl Heinzl, který získal i ocenění "Hrdina týdne" udělované rakouským serverem www.oekonews.at.
Základ úspěchu tkví i ve Zwischenwasseru v osvětě a každodenní práci s lidmi. S každým občanem je třeba hovořit a přesvědčit ho o výhodách sluneční energie. I proto je v této obci vysoká uvědomělost občanů, jak co nejvíce využívat obnovitelné zdroje energie. Při každé rekonstrukci či novostavbě je téměř samozřejmostí využívat solární kolektory, pelety či dřevní štěpku.
Cílem je zde využití obnovitelných zdrojů energie ve všech oblastech. K tomu by měla přispět i poslední novinka - tzv. solární kalendář, který by měl zobrazovat detailní informace o potenciálním využití slunečního záření v katastru celé obce. Architekt, projektant a budoucí vlastník nemovitosti by tak mohli nový objekt nasměrovat tak, aby nastalo bylo optimální využití dopadajícího slunečního záření.
V obci se nachází instalací využívajících obnovitelné zdroje energie: soukromé či veřejné fotovoltaické systémy, "solární základní škola" (viz obrázek), obecní výtopna na biomasu a také asi 1600 m2 solárních kolektorů.
Zwischenwasser je zařazen také do Zemského programu pro energeticky efektivní sídla - tzv. E5, který se v již devíti evropských státech (v ČR zatím ne) zabývá hodnocením komunálních energetických projektů. Jeho cílem je srovnávat využití energie na úrovni obcí a měst mezi jednotlivými evropskými státy, rozšířit úspěšná řešení i do jiných zemí a upozornit na možná rizika méně vhodných projektů. Podobně jako v gastronomii či ubytování je systém založen na stupnici od jedné do pěti hvezdiček. Pokud obec či město dostane tři a více hvězdiček, má nárok na Evropskou energetickou cenu. S pěti hvězdičkami se může dané sídlo ucházet o Zlatou evropskou energetickou cenu. Nebude asi žádným překvapením, že Zwischenwasser získal 4,5 hvězdičky.
Za solárním úspěchem Thüringerbergu, toho času pátého sídla solární ligy v Rakousku, stojí opět jediná osoba,
která na počátku devadesátých let instalovala na svůj dům svépomocný solární systém. Od té doby se Ing. Albertu Rindererovi podařilo přesvědčit řadu následovníků nejen v obci, ale v celém regionu. Vraťme se ale nejdřív trochu na začátek. Ten patřil spíše solárním kolektorům, fotovoltaické systémy se dostaly do většího povědomí veřejnosti až v několika posledních letech. Už třináct let v obci funguje spolek, který se zabývá instalací svépomocných systémů pro přípravu teplé užitkové vody. Další technologický rozvoj, lepší znalosti projektantů a instalatérů a také zemské podpora od roku 1995 se přičinily o to, že dnes v obci funguje na 54 solárních systémů s plochou kolektorů 640 m2. Tyto kolektory ročně ušetří cca 30 000 litrů topného oleje., což je v přepočtu o 94 tun CO2 méně. V případě sídla se sedmisty obyvateli připadá na jednoho obyvatele téměř 1 m2 kolektoru, což je čtyřikrát více než celorakouský průměr. V dnešní době už zde sotva existuje novostavba, na které by chyběl solární systém.
Prvotní impuls pro fotovoltaický systém přinesl Albert Rinderer už v roce 1997. Mělo se jednat malou solární elektrárnu na střechu nového obecního úřadu, její prosazení v obci však zpočátku nebylo jednoduché. Sám iniciátor přiznává, že byl delší dobu dost skeptický, dokud nepřišel s nápadem financovat investici pomocí podílových listů, které si měli kupovat na budoucnost orientovaní ekologicky uvědomělí spoluobčané. Jeden podílový list stál 1 000 rakouských šilinků a na celých systém jich bylo potřeba 175. Zlom nastal, když se do akce zapojil svaz ochránců přírody, který si kromě důležité osvěty zakoupil i rovných deset podílových listů. Dne 1. února 2000 mohla být na střeše nové radnice slavnostně zprovozněna první místní fotovoltaická elektrárna s plochou 14,5 m2 solárních modulů. Brzy následovaly další systémy, kterých zde už 16 o celkovém výkonu 143 kWp. Mezi posledně instalované patří i ten na základní škole o výkonu necelých 18 kWp. Od předchozích sídel se místní instalace přece jen v něčem podstatném liší. Radnice se snaží orientovat tuto čistou a bezhlučnou výrobu elektřiny na místní střechy, aby nedocházelo k využívání novým záběrům nezastavěné půdy.
Bližší informace můžete získat přímo organizátorů soutěže -
Herberta Eberhart
nebo Karla Nutze, případně později na webu www.solarniliga.cz. Doporučujeme Vám zejména informace o městečku Gleisdorf, kde fotovoltaické systémy neslouží jen k výrobě elektřiny ale také svým ztvárněním zkrášlují město a pomáhají mu stát se novým centrem solární turistiky.
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
