|
SOLÁRNÍ BUNDESLIGA 2001/2002
Málokterý obnovitelný zdroj energie dosahuje v posledních letech takového nárůstu zájmu veřejnosti jako je Slunce. Na rodinných domcích, bytových domech, školách i třeba obecních či průmyslových budovách přibývají lesknoucí se plochy solárních kolektorů pro přípravu teplé užitkové vody, stranou však nezůstávají ani fotovoltaické články pro výrobu elektrické energie ze Slunce. A tak není divu, že se po určitém čase objevily snahy soutěžit o co nejlepší projekt. Jedním z takových zápolení je i tzv. "Solární bundesliga", která v Německu úspěšně zahájila již třetí ročník.
Principem Solární bundesligy je sestavení žebříčku měst a obcí podle jejich vybavenosti technikou využívající energii Slunce. Právě ta se posuzuje výměrou solárních kolektorů a výkonem fotovoltaických článků, vše je kvůli srovnatelnosti přepočítáno na jednoho obyvatele daného sídla. Protože však není jednoduché porovnávat hodnoty těchto rozměrově odlišných veličin, využívají organizátoři - společnost Deutschen Umwelthilfe a časopis Solarthemen - bodový systém hodnocení. Celková vybavenost technikou využívající sluneční energii se pak určuje jako prostý 
součet bodů za plochu solárních kolektorů (1 bod = 0,01 m2 kolektoru připadající na 1 obyvatele) a výkonem nainstalovaných fotovoltaických článků (1 bod = 3 W připadající na 1 obyvatele). Obec či město s nejvyšším počtem bodů se pro daný rok stává solárním mistrem Německa. Kromě této hlavní otevřené kategorie se pak soutěží i ve vedlejších kategoriích (sídla do 1 000 obyvatel, do 10 000, do 100 000 a nad 100 000 obyvatel). Pořadatelé tak zejména chtěli ocenit "solární iniciativu" větších měst, kde je prosadit více kolektorů či fotovoltaiky těžší než v malé o vísce s ekologicky orientovaným starostou.
První dva ročníky
I když se do soutěže mohl přihlásit každý, vypadala výsledková listina prvních dvou ročníků spíše jako mistrovství Bavorska. Tato spolková země totiž měla v první desítce hlavní kategorie na sedm svých zástupců! O absolutní vítězství je však připravila malá vesnička Geesow od polských hranic ze spolkové země Braniborsko. První desítku pak doplnily na 4. místě další braniborská obec Radekow a na 6. místě duryňský Göpfersdorf. Vedlejší kategorii nad 100 tisíc obyvatel vyhrálo město Ulm, v kategorii od 10 - 100 tisíc obyvatel dominovalo město Neckarsulm. Furth bei Landshut zvítězil mezi obcemi s 1 - 10 tisíci obyvateli a v kategorii do 1 tisíce obyvatel opět úřadoval německý mistr - Geesow.
Německý mistr rozvíjí centrum alternativní energie
Na první pohled průměrná vesnička s pouhými 242 obyvateli zapadlá do velkých lánů žlutě kvetoucích řepkových polí se nijak neliší od sousedních obcí. Až na jeden detail - jdete-li po cestě z návsi ke starodávnému větrnému mlýnu, překvapí Vás záběr jak ze sci-fi filmu. Na hektarové louce se v deseti řadách třpytí na 296 fotovoltaických modulů o celkové výměře 3 000 m2. Venkovský ráz této high-tech dodávají přímo u fotovoltaických článků volně se pasoucí ovce a krávy.
Vítězství ve dvou dosavadních ročnících Solární bundesligy znamenalo pro malý Geesow především rozvoj cestovního ruchu. Každý chtěl totiž vidět německý zázrak, odlehlou braniborskou vísku, která je více než samostatná v elektrické energii získávané z obnovitelných zdrojů. "Od zahájení provozu (podzim 2000) jsme ročně vyrobili na 240 000 kWh elektrické energie ze Slunce. Odhadovaná roční spotřeba elektřiny u našich 212 obyvatel činí přitom jen 212 000 kWh (při průměrné roční spotřebě 1 000 kWh na 1 Němce), což znamená více než soběstačnost v elektřině," hodnotí energetickou strategii obce iniciátor tamních ekologických projektů Gerd Hampel. Zbylou energii 
prodávají za 50 centů za 1 kWh do veřejné elektrické sítě. Přestože tržby za prodej elektrické energie jsou vítaným příspěvkem do obecního rozpočtu, Gerd Hampel ani obec Geesow na projektu nezbohatnou. Bude trvat celých třináct let, než se jim podaří splatit investici v hodnotě 1,5 milionu euro.
Geesow však není proslulé jen fotovoltaikou, na střeše bývalého mlýna jsou nainstalovány sluneční kolektory, které zásobují starodávný objekt teplou vodou. V blízké zahradě vyrábějí další
elektřinu funkční modely větrných elektráren různých konstrukcí a místní ekologičtí zemědělci připravují výrobu bionafty přímo v mlýně. 
Ačkoliv se někomu může zdát, že v Solární bundeslize se toho za rok moc nezmění a Geesow bude pár let špici, není to až tak pravda. O pár kilometrů dále, ve vesnici Radekow (4. místo v Solární bundeslize) chystají útok na celkové prvenství. Inspirování solární elektrárnou v Geesow připravují 7x větší investici za 10 miliónů eur. Obec již koupila 7,5 hektaru pro realizaci projektu. V budoucnosti na nich vyroste největší fotovoltaický park v Braniborsku s ročním výkonem 1,7 miliónu kWh. A protože se jedná o malou obec (jen 142 obyvatel), s největší pravděpodobností se stane i novým solárním mistrem Německa.
Solární bundesliga není jen soutěž, nabízí i šanci monitorovat rostoucí význam obnovitelných zdrojů na příkladu Slunce, což je jinými způsoby docela problematické. Dalším přínosem je i informování veřejnosti o využívání obnovitelných zdrojů energie v daném regionu. Nepřímo se přispívá i k ochraně lokálního klimatu. A tak doufejme, že dobře dopadne i první ročník české "Solární ligy", který připravuje Liga Ekologických Alternativ na roky 2003 a 2004.
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
