|
K úpravě bodového klíče soutěže:
MÉNĚ HRUŠEK(kWth) S JABLKY(kWp)…
Od počátku soutěže se občas objevují hlasy, že klíč pro přidělování bodů obcím a městům je diskutabilní… A že je i určitým mícháním hrušek s jablky tam, kde v některých kategoriích sčítáme body za termické a fotovoltaické systémy. Ano, říkáme, víme. Ale spíše než o pozice v žebříčcích tu přece jen jde o echo pro solární systémy, o vztah veřejnosti k nim, o kontakty, zkušenosti. Klíč k pořadí berme s mírným nadhledem. Přesto nyní, kdy se na scénu derou solární elektrárny s výkony v řádu stovek kWp, čas ke korekci pravidel znovu nazrál...
Už dříve jsme u fotovoltaiky místo původního sledování plochy začali přidělovat body za výkon. Jde vždy o to najít únosný kompromis, který by v bodovém klíči zachoval jistou měřitelnost "solární vyspělosti" sídla, aniž bychom se po věcné stránce ocitli zcela mimo ekologickou logiku. V německé solární bundeslize od počátku řeší stejnou otázku a pravidla též za pochodu upravují.
(Poslední úpravou například sídlům bonifikují vyváženost mezi termickými a fotovoltaickými zařízeními). I my jsme dle jejich zkušenosti již delší čas zvažovali nutný limit bodů pro velké fotovoltaiky v řádu stovek kWp, u kterých by při stávajícím bodování obce, které mají štěstí na jejich přítomnost, bodově všem ostatním ulétly o stovky procent! A ten čas přišel dříve, než jsme čekali.
Úvahu o nezbytné bodové redukci těchto systémů navíc podporuje i fakt, že v naší soutěži OBCÍ A MĚST by se nemělo vítězit dík systémům, které svým energetickým ziskem nijak k energetickým úsporám sídla či k očistě jeho ovzduší nepřispívají (odvádějí veškerou elektřinu totiž za úplatu do veřejné sítě a nijak v místě nenahrazují např. topidla na uhlí jak je tomu často u kolektorů na ohřev vody) a vesměs vznikají bez zásluhy obce jako podnikatelský záměr jaksi "zvenčí".
V jiné pozici jsou přece jen tzv. ostrovní systémy, jejichž solární elektřina je využita přímo na místě či zařízení, která - jak jsme zaznamenali např. na univerzitách - dotovala vyrobenou elektřinou vlastní budovu a do sítě dodávala jen přebytky. Tím nezpochybňujeme přínosy čisté energie z PV-zařízení k řešení globálních problémů klimatu - jen usilujeme o to, aby se prvotní důraz na aktivity s ekologickými a psychologickými přínosy lokálními nevytratil a minimálně zůstal rovnocenně "ve hře".
To jsou tedy východiska, z nichž vzešla po poradě poroty a propočtu různých variant následující úprava bodového klíče (mj. vycházející nakonec z limitu, k němuž se přiklonili i v solární lize německé):
max. počet bodů vztažených na jednoho obyvatele,
které může získat obec za solární elektrárnu
či solární park ve svém katastru,
bude nadále 40! ( - za jedno připojení na síť)
Napříště budeme však zároveň více zviditelňovat samostatný
žebříček největších tuzemských solárních elektráren!
Věříme, že tak nedojde k "vymknutí" srovnávacího hlediska z řádu a nebude tak narušena zajímavost soutěže i její stimulační efekt.
(PS: nebráníme se ani úvahám o dalších možných korekcích - porotou například bude diskutován návrh bodově omezit zisk za systémy, u nichž někdo dodatečně prokáže podstatně menší, než původně deklarovanou účinnost. K dořešení tu samozřejmě je právě povaha onoho PROKAZOVÁNÍ a také stanovení oné míry PODSTATNÉHO snížené účinnosti. Vaše náměty uvítáme zde.)
|
- za porotu soutěže: Karel Merhaut, předseda -
|
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
