|
NEJVĚTŠÍ SOLÁRNÍ ELEKTRÁRNA
V ČR JE V OSTROŽSKÉ LHOTĚ
(článek z července 2007)
Koncem července 2007 začala do veřejné sítě proudit elektřina z největší tuzemské solární elektrárny v Ostrožské Lhotě u Uherského Hradiště. Na bývalém poli v průmyslové zóně ji během čtyř měsíců postavila společnost HiTechMedia Systems, s.r.o. a výkonem instalovaných solárních panelů (702 kWp) tak o 9 kWp tak předstihla solární park v Bušanovicích na Šumavě. Sluneční proud z 3 120 panelů by pokryl roční spotřebu 200 domácností.
ROZDÍLY NEJSOU JEN VE VÝKONU
|
Sázka na vlastní konstrukci přinesla podle montérů větší pracnost. Ta však byla kompenzována nižšími náklady na úrovni 5 000 Kč na instalovaný kilowattpeak (nosná konstrukce + zavrtávací šrouby).
|
Jen výkonem se ale solární parky z Bušanovic a Ostrožské Lhoty neliší. Zatímco na Šumavě vsadil investor na - údajně levnější - dřevěnou konstrukci s betonovými patkami, dodavatel Hitechsolar upřednostnil novinku - hliníkovou nosnou konstrukci uchycenou pozinko-vanými ocelovými zavrtávacími šrouby. U nás, v zemi s horšími ekonomickými předpoklady pro solární elektrárny, se kvůli rentabilitě projektu musí v době výstavby otáčet každá koruna hned několikrát. "Chtěli jsme nejen vyrábět obnovitelnou elektřinu, ale i stavět ekologicky a s využitím místních zdrojů," komentuje levnější volbu Vítězslav Jančík, manažer projektu. Nevýhodou může být dle montérů oproti zahraničním konstrukcím pracnější instalace panelů, zohledníme-li ale průměrný náklad na konstrukci a zavrtávací šrouby, vyšel tento výdaj u ostrožské elektrárny na u nás nevídaně nízkých 5 000 Kč/kWp.
|
Premiéru technologické novinky v podobě článků se třemi sběrnicemi nabídla ostrožská elektrárna. I díky zvýšenému výkonu (o 6-7 Wp na panel s výkonem 225 Wp) chtějí iniciátoři vyrábět téměř tisícovku kilowatthodin z kilowattpeaku ročně.
|
Zvažovala se i varianta konstrukce ze železa, ale díky stále rostoucí ceně této suroviny dostal přednost hliník, který na základě zpracované studie o geologickém podloží dostatečně vyhovoval pro účely stability nosné konstrukce. Po skončení životnosti elektrárny (cca 30 let) zde mohou konstrukci demontovat, šrouby jednoduše vytáhnout, materiál recyklovat a pozemek lze znovu využívat třeba k zemědělské výrobě. To v případě kubíků betonu v zemi bude už problematické.
Ve snaze o maximální výkon investor vsadil na technologii u solárních panelů osvědčenou. Účinnější monokrystalické moduly pochází od třetího největší světového výrobce SolarWorld. O výběru panelů rozhodla fakta - efektivní poměr plochy na instalovaný kilowattpeak (cca 7,5 m2/kWp) i výkon panelu (225 Wp). Na zhruba polovině elektrárny je instalována i technologická novinka se třemi sběrnicemi na článek, které by měly zvýšit výkon o 6 až 7 Wp na panel.
SPECIFIKA PROJEKTU
|
"Elektrárna stojí na těchto zavrtávacích šroubech," říká Vítězslav Jančík, manažer projektu. Pozinkované ocelové piloty o délce 1,6 m jsou téměř zcela zapuštěny do země a plynule přecházejí v nosnou konstrukci z hliníku.
|
Na rozdíl od běžných menších projektů, mají bušanovický i ostrožský park svá specifika. Měniče u obou nejsou přímo u panelů, ale je zde využit centrální střídač. U elektrárny Hitech je stejnosměrný proud z každých dvaceti panelů sváděn jednou ze 156 větví - přes dva podzemní svody - do izolované buňky se dvěma centrálními střídači. Odtud směřuje již střídavý proud o napětí 230 V a 50 Khz do trafostanice a pak dále do veřejné sítě. Na trafostanici je umístěn zaplombovaný elektroměr, jehož naměřené kilowatthodiny bude investor měsíčně fakturovat EONu, provozovateli místně příslušné energetické soustavy.
I laickým okem viděno není pozemek pro ostrožský projekt ideální. Rozprostírá se na dvou hektarech s mírným sklonem nikoli k jihu, ale k severu, což projektanta donutilo zvýšit odstupy mezi řadami panelů, aby při jejich řazení "ze svahu" nehrozilo v zimě vzájemné stínění pří nízkém úhlu dopadající slunečního paprsku.
Elektrárna vyrostla v léta nevyužité průmyslové zóně, která se až do doby instalace využívala jako pole. Obec projektu vyšla vpodstatě vstříc, aniž by si vynucovala všimné v řádu miliónů, jak je běžné u projektů větrných elektráren. HitechSolar však radnici nabídl roční příspěvky na ekologicky orientované projekty v obci a také výsadbu více než 700 nových dřevin v katastru, neb chce za každý instalovaný kilowatt vysadit jeden strom.
Odměnou místním bude i zelená elektřina, protože EON dal příslib ponechat solární proud ke spotřebě přímo ve vsi.
ZABEZPEČENÍ SOLÁRNÍHO PARKU
Kdyby se investor spoléhal jen na ochranu zmíněného svatého z nedalekého poutního místa, optimismus by mu dlouho nevydržel. Jen hliníku je v konstrukcích použito na deset tun a celková hodnota namontovaných panelů hravě přesáhla 60 miliónů korun. Proto vlastní instalaci předcházelo důkladné oplocení pozemku. Vlastní zabezpečení je rozdělené na tři etapy - dostatečně nadimenzovaný plot, infračervená čidla monitorující nežádoucí pohyb a ve finále i specifická ochrana, o které iniciátoři zarytě mlčeli. "Pokud některý nenechavý zájemce jeden ze tří stupňů ochrany poruší, může si být jist, že do pár minut bude mít v zádech ostrahu," shrnuje Jančík.
I přes tato opatření je solární park samozřejmě pojištěn - proti škodám způsobeným živlem, vandalismem a krádežemi. Podobně jako u předchozího projektu (60 kWp v Opatově na Svitavsku), nebylo ani zde vyjednávání smlouvy s pojišťovnou jednoduché. Příprava pojistky, která by pokryla veškerá rizika za únosných podmínek, trvala měsíce. "Byla to dlouhá cesta ke kvalitnímu pojištění, ale nakonec se vyplatila. Cenu pojistky jsme upravili tak, aby lépe korespondovala s ročními výnosy z prodané elektřiny," komentuje anabázi manažer. Dodejme, že solární park v samotném srdci Slovácka je nakonec pojištěn u České podnikatelské pojišťovny a související roční výdaje se pohybují na úrovni procent z ročních tržeb za prodanou elektřinu.
EKONOMIKA A LIKVIDITA ALFOU A OMEGOU
Krom primátu co se výše instalovaného výkonu týče dosáhl HitechSolar i dalšího rekordu. Elektrárnu postavil při - u nás - velmi nízkých průměrných investičních nákladech (128 000 Kč na instalovaný kilowattpeak). Celkové náklady "sedmistovky" vyšly na 90 mil. Kč, přičemž z více než dvou třetin byly kryty kombinací úvěru a vlastních zdrojů. Dotace z operačního programu Průmysl a Podnikání (podprogram Obnovitelné zdroje) činila 28 mil. Kč. Přestože se s tímto vysokým podílem dotace (31 %) při tak nízkých měrných investičních nákladech může zdát realizace elektrárny bezproblémová, není tomu tak. Zdroje z evropských fondů jsou alokovány na účtu donátora a uvolněny až po fakturačním ukončení projektu, které na základě zkušeností z minulého projektu může trvat až tři čtvrtě roku. Výdaje hrazené následně z dotace musí investor předfinancovat z vlastních zdrojů. S tím mívá většina zájemců problémy.
Další zádrhel českého solárního boomu spočívá v dofinancování velkých elektráren bankovními úvěry. "Sázeli jsme na zahraniční banky, které mají ve světě zkušenosti s financováním podobných projektů, ale ukázalo se to jako slepá ulička," líčí historii Jančík. Většině bank nestačila k začátku jednání ani podepsaná smlouva o udělení dotace. Úvěr na čerstvou fotovoltaickou jedničku nakonec poskytla Komerční banka, a spíše než perspektiva progresivního projektu rozhodla o přidělení půjčky dlouholetá spolupráce bonitního investora s tímto bankovním ústavem.
BUDE PRVNÍ DOTAČNÍ PĚTKA I POSLEDNÍ?
V rámci operačního programu Průmysl a podnikání bylo výraznou dotací podpořeno pět projektů solárních elektráren s plánovaným celkovým instalovaným výkonem 1,8 MWp. A toto číslo mohlo být podle Miroslava Dostála z České energetické agentury ještě větší, kdyby žadatelé neměli takové problémy se zajištěních finančním zdrojů a doložením vlastnických vztahů k pozemkům.
To, co mohlo nastat v minulých letech, se ale již bude opakovat jen těžko. "Díky současnému vedení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR se fotovoltaika dostává do role popelky, která na euro z podpor EU nedosáhne," komentují aktuální vyhlídky zástupci HitechSolar, shodou okolností právě největší čerpatelé dosavadních příspěvků na projekty solárních elektráren.
Cesta k úspěchu tak spočívá spíše ve snižování investičních nákladů, zejména ceny solárních panelů. A ostrožský park ukazuje, že je tato cesta reálná. Průměrný investiční náklad vyšel níže než vyhláškou doporučená hodnota k efektivní ekonomice investice. I tak zde ale existují rezervy. S využitím levnější čínské technologie, která má dnes dle zástupců HitechSolar již potřebnou kvalitu, by se mohla přitažlivost investic do solárních elektráren ještě zvýšit.
jaro 2008:
Po ročním provozu 1. bloku elektrárny investor navyšuje výkon na 1,6 MWp.
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři ČR 2009
2008, 2007, 2006,
2005, 2004
|
|
