|
 | materiály k semináři
Podílové financování solárních elektráren
pořádanému LEA dne 14. 06. 06 v brněnském
hotelu Myslivna při 2. české fotovoltaické konferenci
přehled referátů
|
Akci
podpořila:
Nadace
Partnerství
|
EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST
"OBČANSKÝCH ELEKTRÁREN"
PODLE VÝNOSU PRO PODÍLNÍKA
S rostoucím počtem zemí, kde platí pevné výkupní ceny solární elektřiny jako forma podpory fotovoltaiky, se otevírá více možností, jak efektivněji investovat prostředky do eko- (logicky i nomicky) orientovaných projektů. Po Německu se staly perspektivními trhy v Itálii a Španělsku, ne nevýznamnou podporu může investor od ledna 2006 získat i v ČR. Je jen otázkou času, kdy i u nás vzniknou občanské solární elektrárny. V takovém případě by měl mít investor alespoň možnost základního srovnání, do jakého projektu v podmínkách Německa, Itálie, Španělska a ČR investovat. Projekty občanských elektráren by podle některých iniciátorů měly vyžadovat místní příslušnost investorů, nic však nebrání zájemci z jednoho koutu Evropy investovat prostředky v koutě druhém, zejména pokud se mu to vyplatí. V závěru bude komparace zaměřena i na citlivost investice vůči technologickým i ekonomickým faktorům a v případě ČR zohlednění možnosti prodávat do sítě elektřinu za cenu s DPH.
V době, kdy díky otevřenému trhu jsou v Evropě dostupné relativně srovnatelné technologie za podobných cenových podmínek, je
ekonomika investice do solární elektrárny určována zejména následujícím trojlístkem hlavních aspektů:
| 1.) |
roční průměrné solární zisky z 1 instalovaného kilowattpeaku - hodnota veličiny závisí na místních geografických podmínkách,
Regionální rozdíly
v průměrném solárním zisku
 |
ze čtveřice zemí se řadí k nejslunečnějším Itálie a Španělsko, v jejichž jižních částech tento ukazatel vykazuje hodnotu až 1 500 kWh/kWp. U západních sousedů je výhodné instalovat solární elektrárnu v jižním Bavorsku (až 1 050 kWh/kWp), dále pak v Bavorsku a Badensku-Würtembersku (950 - 1 000 kWh/kWp). V našich podmínkách činí hodnota 850 - 1 000 kWh/kWp. Uvedená data předpokládají optimální sklon solárního panelu.
Z přiložené mapy jsou znatelné červenožluté oblasti jednotlivých států s vysokou pravděpodobností, kde vzniknou solární elektrárny.
| | 2.) |
výše výkupních cen - v uvedených státech se v roce 2006 pohybovala mezi 22 až 57 eurocenty, což v přepočtu představuje interval 7 - 18 Kč za kWh dodanou do veřejné sítě.
| | 3.) |
doba garance výkupních cen - pevné výkupní ceny jsou dle národních zákonů garantovány na dobu 15 až 25 let, přičemž po tuto dobu zpravidla platí i výše výkupní ceny z roku instalace.
|
Mezi další faktory, které mají určitý vliv na ekonomiku, patří velikost systému v kontextu úspory nákladů, cena a účinnost použitého panelu, dostupnost elektrické sítě v místě instalace a příp. místní podpora.
Tab. č. 1.: Komparace hlavních vstupních podmínek
Zdroj dat: roční příkon solární energie, výroba solární elektřiny ze systému o výkonu 1 kWp - Institute for Enviroment and Sustainability
Cílem analýzy je nalézt odpověď na otázku, kde nejvýhodněji investovat - tj. nalézt nejlepší kombinaci ročních solárních zisků, výkupních cen a doby jejich garance, přičemž se předpokládá, že rozdíly dané jinými ekonomickými či technologickými podmínkami se považují za marginální.
1. ČÁST: NEJVÝHODNĚJŠÍ INVESTICE
Předmětem tohoto bloku je srovnání výhodnosti investice do systému o výkonu 5 kWp v jednotlivých zemích a v Německu i dle způsobu instalace (na střeše, jinde na objektu, na volné půdě). Pro vlastní výpočet výhodnosti je nutné stanovit ještě následující parametry:
| 1.) |
Konkrétní solární výnos - ve snaze co nejvíce vytěžit ze stávajících podmínek jsou solární elektrárny v rámci určitého státu instalovány do oblastí s vyšší intenzitou dopadajícího slunečního záření, proto jsem pro tento příklad zvolil 95 % maxima solárního výnosu - roční výroby elektřiny z instalovaného kilowattpeaku.
| | 2.) |
Meziroční pokles výroby - výrobci solárních panelů garantují jejich výnosnost na úrovni nejméně 90 % výkonu po dobu prvních deseti let a nejméně 80 % výkonu po dobu dvaceti let. V praxi se u projektů předpokládá snížení výroby elektřiny o 0,3 % za rok.
| | 3.) |
Cena investice vč. instalace - z aktuálních projektů občanských solárních elektráren podobného rozsahu vyplývá, že cena investice vč. instalace se pohybuje kolem 5 000 EUR na instalovaný kilowattpeak.
| | 4.) |
Provozní náklady - zohledňují položky typu účetnictví, pojištění, vedení provozu, technickou správu, náklady na ručení, náklady na opravu, pronájem, příspěvek na náklady na deinstalaci a jiné náklady. U systému s výkonem do 20 kWp zpravidla činí cca 60 EUR ročně s tím meziročním nárůstem ve výši 2 %, což zohledňuje míru inflace.
|
Kvůli časovému rozlišení peněžních toků a rozdílným místně příslušným podmínkám byla pro vzájemná srovnání vybrána metoda vnitřního výnosového procenta (VVP - vnitřní výnosové procento investice odpovídá úrokové míře úvěru, při které by byla - za předpokladu stoprocentního financování úvěrem - hodnota investice na konci projektu rovna nule; čím vyšší je VVP, tím je investice výhodnější).
Tab. č. 2.: Finanční plán investice na příkladu České republiky
Pokud by za uvedených podmínek existovaly možnosti finančně se podílet na menších občanských solárních elektrárnách, nejvýhodnější nabídky by pocházely z Itálie, dále pak Španělska. Za relativně výhodné lze označit instalace solárních systémů na budovách v Německu. Toto pořadí výhodnosti lze považovat za průkazné pro systémy do výkonu 100 kWp. U větších systémů klesá výhodnost investic do španělských elektráren, zejména díky téměř polovičnímu snížení pevné výkupní ceny.
Tab. č. 3.: Komparace vnitřního výnosového procenta (řazeno sestupně)
Speciální komentář si vyžaduje výsledek pro instalace na volné půdě v Německu. Výnosnost investice menší než tři procenta je způsobena malým výkonem systému, pro který byl příklad počítán. V Německu mají tyto instalace výkon zpravidla v řádu megawattpeaků, což umožňuje úsporu investičních nákladu na jeden instalovaný kWp a tím i vyšší výnosnost. Pro velké systémy na volné půdě jsou typické systémy s méně výkonnými panely a výnosnost investice kolem 6 %. Nicméně porovnáním výnosností a výkupních cen elektřiny z těchto systémů s cenami elektřiny z fotovoltaiky instalovaných na budovách je viditelná snaha spolkové vlády bránit nadměrnému záběru volné půdy ve prospěch výstavby velkých solárních elektráren.
Z mezinárodního hlediska výsledky potvrzují současný trend - dokladují i rostoucí zájem investorů o jihoevropské trhy. Německý trh v letošním roce ztratil nejvyšší lukrativnost. Stalo se tak ani ne díky výši výkupním cen na jihoevropských trzích, na vyšší výhodnosti italského a španělského trhu se větší částí podílejí spíše vyšší hodnoty intenzity dopadajícího slunečního záření. Na jihoevropských trzích lze v souvislosti se zaváděním nové legislativy očekávat určité zpoždění. Vzhledem k faktu, že pro oba trhy existují limitní kvóty podpory (Španělsko: 400 MWp instal. výkonu, Itálie: 40+60 MWp instal. výkonu), lze konstatovat, že za stávajících podmínek přijde o lukrativnost investic do solárních elektráren nejpozději do tří let Itálie a pak Španělsko. Vše však může změnit navýšení limitních kvót ve jmenovaných státech, odpovídající zvýšení výkupních cen v Německu či výraznější podpora fotovoltaiky v jiném státu. Stranou není ani diskutovaná otázka jednotné podpory fotovoltaiky v rámci EU.
Jak vyplývá z tabulky, nejméně výhodná investice je do solárních elektráren na území České republiky. Z dlouhodobého hlediska se v tomto příkladu řadí do skupiny stěží splatitelných investic. Je nutno podotknout, že k tomuto mezinárodnímu srovnání jsem zařadil spíše průměrná data. V rámci ČR existují oblasti s vyšší intenzitou slunečního svitu, další možnosti zlepšení skýtají úspory nákladů, snížení výše investic s využitím dotací atd. - více viz. druhá část.
Dvě poznámky závěrem:
1) Kvůli zjednodušení předpokládám strukturu investice vycházející čistě z vlastních zdrojů, tj. bez využití bankovního úvěru. V případě občanských solárních elektráren v Německu se při financování často využívá poměr 1/3 vlastních zdrojů ku 2/3 cizích zdrojů, což má za následek mírnou změnu vnitřního výnosového procenta o 1 až 2 procentní body. K podobné situaci dochází i u chystaných projektů ve Španělsku.
2) Zde prezentované výsledky slouží pouze ke srovnání výhodnosti investic v mezinárodním kontextu, vycházejí z průměrných dat, hodnota výsledné výnosnosti konkrétního projektu se bude lišit.
2. ČÁST: ČR - CO SE STANE, KDYŽ...
Nejdříve se vraťme k hodnotě, která vyšla v minulém příkladu pro českou republiku a více si ji přibližme. Pro systém o výkonu 5 kWp činilo vnitřní výnosové procento 0,30 %. To znamená, že stejného výnosu (512 EUR) bychom dosáhli, vložíme-li prostředky ve výši investičních nákladů (25 000 EUR) do banky na dobu 15 let. Jak vidno na první pohled, nejedná se o nějakou závratnou výhodnost. Byl to však jen teoretický příklad. Následující řádky nabízejí vyšší využití dat pro praxi. Popisují výsledky analýzy citlivosti - tj. jak se změní sledovaný parametr (v našem případě vnitřní výnosové procento), změní-li se vstupní podmínky o jednotku nejlépe v relativním vyjádření (tj. o procento, např. změnu kWh, roky a EUR nelze dobře srovnávat). Jinými slovy řečeno analýza citlivosti v tomto konkrétním případě vyjadřuje, jak je výhodnost investice závislá např. na pevné výkupní ceně či investičních nákladech na jeden instalovaný kilowattpeak (tzn., kde nejsnáze usilovat o zlepšení či naopak na co si dávat pozor). Následuje tabulka vstupních faktorů a jejich vlivů na výnosnost investice. Míra změny až na jednu výjimku činí + 5 %.
Tab. č. 4.: Analýza citlivosti
Z tabulky vyplývá rozdělení vstupních faktorů do tří skupin:
| 1.) |
Vysoká citlivost - při malé změně vstupních podmínek se velmi změní hodnota výsledného faktoru. Mezi faktory s vysokou citlivostí patří (v pořadí od největšího vlivu) výkupní cena, solární výnos, doba garance a investiční náklady na instalovaný kilowattpeak.
| | 2.) |
Střední citlivost - při střední změně vstupních podmínek se hodnota výsledného faktoru změní o průměrnou hodnotu. Mezi faktory se střední citlivostí počítáme v případě solárních elektráren provozní náklady.
| | 3.) |
Nízká citlivost - při velké změně vstupních podmínek se hodnota výsledného faktoru změní o nepatrnou hodnotu. Nejmenší vliv na výnosnost investice do solární elektrárny mají míra ročního poklesu výroby (tj. tedy i snížení výkonu solárního panelu) a míra nárůstu provozních nákladů. Z tohoto pohledu lze označit investice za relativně jisté.
|
Ze skupiny faktorů s vysokou citlivostí lze nejsnáze docílit změny většího rozsahu snížením investičních nákladů získáním dotace, dále pak zvýšením solárního výnosu. Z toho vyplývá doporučení, že investor by se měl více věnovat možnosti získání dotace něž shánění lokality s vyšším solárním výnosem.
V analýze nejsou zohledněny aspekty konkrétních instalací, např. jsou-li panely pootočeny o X stupňů
na východ či západ, liší-li se sklon panelů o Y stupňů, otáčí-li se panely za Sluncem či je-li absorpční
plocha zastíněna a příp. do jaké míry. Není rovněž zohledněn konkrétní typ použitého měniče, jehož účinnost se může
pohybovat mezi 87 až 99,5 %.
V českých podmínkách by investor, tj. i podílník občanské solární elektrárny, měl věnovat zvýšenou pozornost vstupních podmínkám, které mají vysokou citlivost. Zde je nejvyšší riziko, že projekt nenabude očekávaných hodnot. Vzhledem k faktu, že samotný investor může sotva ovlivnit výkupní cenu a dobu její garance, spočívá největší úskalí investic v místě instalace (hodnota solárního výnosu) a investičních nákladech na instalovaný kilowattpeak.
Negativně mohou ekonomiku investice ovlivnit i velké změny vstupních podmínek ze skupiny se střední citlivostí, tozn. např. nesrovnatelně vyšší provozní náklady.
I díky souběhu několika pozitivních vlivů oproti podmínkám definovaným v úvodu části I. vnitřní výnosové procento jen stěží přesáhne hranici 10 %. Pokud se ovšem podaří patřičně zvýšit VVP (např. umístěním elektrárny do oblasti s nejvyšším slunečním svitem v ČR a snížením investičních nákladů získáním dotace), pak je možné i v českých podmínkách docílit lukrativní dlouhodobé investice s minimálním rizikem.
Poznámka závěrem:
1) Údaje nelze interpretovat ve smyslu, že pokud se vybraná vstupní podmínka v různých projektech změní o 5 %, změní se VVP vždy o stejnou hodnotu. Rozdělení vstupních podmínek do skupin citlivosti by v naprosté většině případů mělo zůstat stejné.
| materiály k semináři
Podílové financování solárních elektráren
pořádanému LEA dne 14. 06. 06 v brněnském
hotelu Myslivna při 2. české fotovoltaické konferenci
přehled referátů
|
Akci
podpořila:
Nadace
Partnerství
|
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři ČR 2009
2008, 2007, 2006,
2005, 2004
|
|
