|
ODPOVĚDNA
| 20. 3. 2006, tazatel: navštěvník akce LEA, odpovídal: Karel Murtinger |
č. 22 |
|
 |
Proč se více nevyužívají solární kolektory pro ohřev vzduchu? Jsou přece jednodušší a tím snad i levnější...
|
|
|
Hlavní důvod je nejspíše v tom, že se u nás kolektory používají převážně pro ohřev teplé vody a případně pro přitápění v systémech ústředního topení, tj. vždy ohříváme vodu. Pokud bychom chtěli použít k tomuto účelu vzduchový kolektor, museli bychom zařadit výměník vzduch-voda. Tyto výměníky musí mít poměrně velkou plochu, aby na výměníku nedocházelo k příliš velkému poklesu teploty a tudíž jsou velké a drahé. Také účinnost vzduchového kolektoru je při teplotách potřebných pro ohřev vody zpravidla trochu nižší než u kolektoru kapalinového (je zde špatný přestup tepla z absorbéru do vzduchu). Akumulace tepla se také lépe řeší pomocí vody; u vzduchových systémů se používá štěrk nebo oblázky; kámen má ale nižší tepelnou kapacitu než voda. V neposlední řadě je pro přenos tepla pomocí vzduchu třeba mnohem větší průměr potrubí než při použití vody jako transportního média.
Vzduchové kolektory jsou dobré pro přímý ohřev vzduchu při temperování (např. vlhkých starších chalup), pro vytápění či větrání. Možná se v budoucnu více uplatní v nízkoenergetických domech, které jsou vybaveny rekuperačním větráním a vzduchotechnikou, do níž se dají vzduchové kolektory snadno integrovat. Platí ale, že pro vytápění je levnější použít pasivní systémy (okno, Trombeho stěna).
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
| |
napsat reakci
| vložit nový dotaz |
|
| 20. 3. 2006, tazatel: navštěvník akce LEA, odpovídal: Karel Murtinger |
č. 21 |
|
|
Jaké jsou výhody a nevýhody kolektorů s Fresnelovými čočkami ve srovnání s kolektory běžnými?
|
|
|
Výhodou je, že jde o spojení několika funkcí v jednom zařízení. Kolektor s Fresnelovou čočkou propouští dovnitř denní světlo, plní funkci žaluzií, tj. odkloní přímé sluneční záření tak, že nedopadá do místnosti, čímž zamezuje oslnění a přehřívání a navíc při tom ohřívá vodu.
Nevýhodou je přesně totéž, tím, že sdružíme více funkcí do jednoho zařízení, musíme dělat kompromisy. Například střešní okno se žaluziemi umožňuje větší rozsah regulace množství světla a tepla procházejícího do místnosti a lze u něj snáze dosáhnout lepších tepelně-izolačních vlastností. Chceme-li snížit noční tepelné ztráty kolektoru s Fresnelovou čočkou, musíme použít dvojité zasklení s tepelným zrcadlem, tj. k Fresnelově čočce přidáme druhé sklo se selektivní (teplo odrážející vrstvičkou). To má ale oproti jednoduchému zasklení znatelně nižší propustnost pro sluneční záření a tudíž zase redukuje tepelný zisk absorbéru. Klasický kolektor zase poskytne při stejné ploše (nebo ceně) více tepla.
Patrně nejlepší strategie je osazovat raději trochu menší plochu kolektorů s Fresnelovými čočkami a používat je spíše k předehřevu vody, tj. nechat je pracovat při nižší teplotě. V tomto režimu mají dobrou účinnost a nedochází k přehřívání místností pod nimi.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
| |
napsat reakci
| vložit nový dotaz |
|
| 20. 3. 2006, tazatel: navštěvník akce LEA, odpovídal: Karel Murtinger |
č. 20 |
|
|
Bydlím v horním patře panelového domu a rád bych si do oken dal solární fólie, ale marně pátrám, kdo by takové zařízení u nás vyráběl. Nemyslím, že bych mohl z takového zařízení moc dostat, ale každá kilowatthodina, kterou nebudu muset platit ČEZu na jejich nemravné výdělky, bude pro mě silným zadostiučiněním! Už jsem se obrátil i na firmu Solartec, ale oni se výrobou nezabývají. Dostal jsem několik tipů, ale pohříchu zahraničních.
U fotovoltaických panelů (i kdybych dostal povolení přivrtat je do panelu), mi to někdo může rozbít, protože není problém tam kamenem dohodit.
Uvítal bych kontakt na výrobce u nás, nebo aspoň zástupce pro ČR...
|
|
|
Asi by přicházely v úvahu články, které se používají na lodě a pro automobily. Podívejte se např. na
přenosnou solární techniku na stránkách
offroadpoint.cz
(SK 5 flexibilní, 32 Wp, proud 1,9 A, 1,42 x 0,42 m)
nebo EVALON-Solar - solární články pro střechy. Základem systému EVALON-Solar jsou pásy hydroizolační fólie EVALON V o tloušťce 2,8 mm, na jejichž horním povrchu jsou integrovány tenkovrstvé flexibilní fotovoltaické články na bázi amorfního křemíku. Články jsou sériově propojené
do modulů. Jeden modul systému EVALON-Solar sestává z 22 nebo 11 článků v závislosti na délce role základní fólie EVALON V, která je pro systém Solar standardně 6,0 m nebo 3,36 m. Šířka rolí je 1,55 a 1,05 m a v závislosti na ní jsou pak na roli osazeny dva nebo tři moduly vedle sebe. Tyto pásy dodává FDT (CZ), s.r.o.).
Podotýkám ale, že pokud nebudete vyrobenou elektřinu dodávat do sítě za současnou výkupní cenu t.j. pokud vám bude pouze nahrazovat část vaší spotřeby, tak ta instalace nebude ekonomicky návratná!
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
| |
napsat reakci
| vložit nový dotaz |
|
| 20. 3. 2006, tazatel: navštěvník akce LEA, odpovídal: Karel Murtinger |
č. 19 |
|
|
Pod jakým minimálním sklonem
musejí dopadat sluneční paprsky, aby vyráběly energii?
|
|
|
Při šikmém dopadu paprsků klesá množství dopadající energie spojitě k nule, není tam hranice. U fotovoltaického článku podobně spojitě klesá k nule i jeho proud (výkon). U kolektoru na ohřev vody klesne energetický zisk na nulu v době, kdy se jeho tepelné ztráty rovnají dopadající energii ze Slunce. Při jakém úhlu dopadu k tomu dojde závisí na rozdílu teplot mezi absorbérem a okolím. Tohle ovšem platí pro přímé sluneční záření, vždy ale je přítomno i difúzní (rozptýlené) záření oblohy, které se přičítá k energii přímého záření.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
| |
napsat reakci
| vložit nový dotaz |
|
| 20. 3. 2006, tazatel: navštěvník akce LEA, odpovídal: Karel Murtinger |
č. 18 |
|
|
Plánuji stavbu PV-systému s výkonem 80 - 100 MWh ročně. Jak to je s licencí na provoz? Je dnes ze strany pozemkového fondu větší náklonnost k využití louky za účelem "solární elektrárny"? Jak je to s připojením do sítě v oblasti bez rozvodu 3 x 400 V, ale pouze s vyšším rozvodem?
Co obnáší dohoda o připojení do sítě a kdo hradí připojení?
|
|
|
Popsaný systém patří k větším, roční výrobě 100 MWh odpovídá instalovaný výkon cca 100 kWp, tj. tisíc m2 PV-článků. Soudím, že s potřebnými mezerami mezi panely by zabraná plocha nebyla větší než 4 000 m2. Nejsem si jist, zda je nutno ten pozemek přestat používat jako louku, tráva stejně poroste dál. V uličkách mezi panely se třeba mohou pást ovce.
Na instalaci bude třeba stavební povolení a domluva s rozvodnými závody, které budou elektřinu vykupovat. Připojení na vysokonapěťový rozvod by pro ně mělo být ještě výhodnější než připojení do nízkonapěťové sítě (zvláště pokud je kolem malý odběr). Otázka spíše je, kdo zaplatí transformátor. Nevím, kde bude zařízení umístěno, nicméně můžete se zkusit zeptat třeba u Pražské energetiky (Ing. Rudolf Remeš, tel.: 267 053 702, rudolf.remes@pre.cz). Pokud jde o licenci, pak se podívejte na Portál veřejné správy ČR (portal.gov.cz), kde je popsán postup získání.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
| |
napsat reakci
| vložit nový dotaz |
|
| 20. 3. 2006, tazatel: navštěvník akce LEA, odpovídal: Karel Murtinger |
č. 17 |
|
|
Jaké technické zařízení je třeba pro následující projekt: Anténa (železný třímetrový stožár) v krajině pro přenos internetového signálu v okruhu 10 km s napájením 24 V - 4 A při stálém odběru. Lze takový zdroj řešit solárními panely a za kolik?
Co obnáší dohoda o připojení do sítě a kdo hradí připojení?
|
|
|
Předpokládám, že v místě není el. síť a bylo by velmi drahé elektřinu přivést. Technicky lze problém řešit, ale v zimě mohou nastat delší intervaly s minimem slunečního svitu a proto je třeba systém naddimenzovat. To znamená, že bude dražší a po většinu roku méně využitý. Pokud má být systém zcela spolehlivý, je třeba užít další zdroj.
K provozu je třeba cca 3 kWh denně (tj. 4 x 24 = 96 W x 24 h = 2,3 kWh).
Varianta A: od dubna do září
Dimenzování systému vychází z přiložené tabulky. Potřebu 3 kWh by měl pokrýt PV-systém o výkonu 1 kWp, (tj. 10 ks modulů po cca 100 Wp = asi 10 m2).
Ostrovní systém o výkonu 1 kWp se dá na českém trhu pořídit od cca 190 000 Kč, v SRN vás při akční nabídce může vyjít i o 20 % levněji.
Varianta B: celoroční provoz
Pokud bychom chtěli provozovat systém i v měsíci s nejnižším dopadem slunečního záření (prosinec), byl by třeba tak 4,3 x větší (výkon cca 4,3 kWp). Jen solární systém by tak vyšel na cca 700 tisíc až milión Kč.
Pokud jde o akumulátor, tak uvažujeme-li týdenní akumulaci tj. 21 kWh při 24 V = 875 Ah při max. 80 % vybití je to 1100 Ah tj. např. 22 ks akumulátorů 12 V - 100 Ah v ceně asi 100 000 Kč. Ani takovéto dimenzování by ale nezaručilo provoz zcela bez výpadků! Bude-li se zařízení na dálku monitorovat, je možné při poklesu napětí na akumulátoru na místo dojet a dobít je pomocí elektrocentrály. Další možnost je panely dimenzovat jen na období dostatečného slunečního svitu (např. od dubna do září) a zařadit do systému pomocný zdroj, který by se automaticky nastartoval při poklesu napětí pod nastavenou mez a dobil akumulátory. Pak by také stačilo dimenzovat akumulátor na 1 - 2 dny, tj. použít jen 4 ks.
Vzhledem k povaze zařízení odhaduji, že bude umístěné v otevřeném terénu, možná na kopci a bylo by tedy možné uvažovat i o použití větrné elektrárny, příp. kombinace.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
| |
napsat reakci
| vložit nový dotaz |
|
|
|
Jak lze porovnat účinnosti různých druhů solárních kolektorů
a jak vybrat ten nejvhodnější typ kolektoru pro dané použití?
|
| |
Základním kritériem pro volbu vhodného typu solárního kolektoru je to, jakou teplotu na něm potřebujeme dosáhnout (přesněji řečeno jaký je rozdíl mezi teplotou kolektoru a okolí). Při výběru nám pomůže znalost účinnostní křivky kolektoru, která popisuje jeho účinnost při různých rozdílech teplot mezi absorbérem a okolím a při různých intenzitách slunečního záření. Výrobce nebo prodejce by vám měl tuto křivku (změřenou standardním postupem ve zkušebně) poskytnout.
| -- |
Při ohřevu vody pro koupací bazén v létě (vodu ohříváme přibližně na teplotu okolního vzduchu) stačí nejlevnější plastový absorbér bez průhledného krytu (zasklení by zvýšilo cenu a účinnost by spíše klesla). Důležitá je tedy optická účinnost a tepelné ztráty absorbéru nás tolik netrápí. Pokud ovšem jde o zvláště chladnou nebo větrnou lokalitu, nebo chceme maximálně prodloužit koupací sezónu, pak je možné, že se lépe uplatní kolektor se zasklením; to totiž výrazně sníží tepelné ztráty.
|
| -- |
Při ohřevu teplé užitkové vody (z 10 °C přibližně na 40 °C) jde použít kolektor s neselektivním povrchem (obyčejnou černou barvou) a jedním zasklením. Použití selektivního povrchu přinese (zvláště v zimních měsících) znatelné zvýšení účinnosti, současně ale také zvýšení pořizovacích nákladů. Jak již bylo uvedeno výše, dnes prakticky všechny komerčně dostupné kolektory mají selektivní povrch, takže není nad čím rozmýšlet. V poslední době se začínají i pro ohřev vody stále více využívat vakuové kolektory; firmy, které je prodávají tvrdí, že jejich vyšší účinnost a lepší schopnost využívat difúzního záření dokáže vykompenzovat jejich vyšší cenu.
|
| -- |
Pro vytápění s použitím běžného ústředního topení kde potřebujeme teplotu vody mezi 60 až 80 °C při nízké venkovní teplotě nebo k ohřevu teplé vody v extrémních klimatických podmínkách (horská chata) je rozhodně potřebný kolektor se selektivním povrchem. Velmi dobře se v těchto podmínkách uplatní vakuové kolektory, které jsou použitelné i při rozdílu teplot přes 100 °C.
|
| -- |
Pokud potřebujeme ještě vyšší teplotu, nezbývá než použít nějaký druh koncentátoru.
|
Dalším hlediskem, které ovlivní náš výběr je možnost umístění kolektorů. Pokud nelze dodržet optimální sklon a orientaci kolektorů, nebo potřebujeme-li získat maximum energie z omezené plochy je vhodné použít kolektory s menšími ztrátami.
V místech s častou oblačností jsou tedy výhodné vakuové kolektory které mohou pracovat i při nízké úrovni záření a zužitkovat tak i rozptýlené záření, které je k dispozici při mírně zatažené obloze.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
| |
napsat reakci
| vložit nový dotaz |
|
|
|
Už nějaký pátek se prodírám na internetu všemi informacemi co se týče úspor energií a už jsem se skoro rozhodl pro sluneční kolektory s vákuovými trubicemi VK 25 od společnosti solarcraft.
Výše nákladů je dost vysoká 310 000 Kč. Zajímalo by mne jestli se tato investice vyplatí.
Teď vytápím dvougenerační patrový dům s dvěmi bytovými jednotkami, plynovým kotlem. Nemám však žádný zásobník na vodu,
takže kotel ohřívá jen vodu, která je v otopných tělesech např. 100 litrů. O ohřev teplé užitkové vody se stará průtokový ohřívač též na plyn.
Takže se chci zeptat: když u čtyř kusů kolektorů je 540 litrový zásobník na vodu, jestli se navýšení objemu vody nepromítne do větší spotřeby plynu.
Systém využiji na přítápění. Za rok zaplatím za plyn přibližně 32 000 Kč.
|
| |
Jednoduchá odpověď je, že využití solární energie pro účely přitápění se zpravidla nevyplatí. Souvisí to s tím, že existuje nepoměr mezi spotřebou tepla na vytápění (ta je největší v zimě) a "nabídkou" solární energie (ta je v zimě nejmenší). Pokud se systém dimenzuje tak aby znatelně přispěl k vytápění v době topné sezóny, tak v letních měsících vzniká značný přebytek tepla pro které není rozumné využití (pokud tedy nepotřebujeme například vyhřívat venkovní bazén).
V důsledku toho je reálné využití solárního systému na přitápění menší než u systémů pouze pro ohřev vody a prostá doba návratnosti při topení plynem se dostane nad dobu životnosti celého systému.
Dovolím si nicméně přidat poznámku; uvedl jste, že vaše roční platba za plyn na vytápění a ohřev vody je 32 000 Kč. To je poměrně dost a předpokládám, že jedním z důvodů vašeho zájmu o solární energii byla asi snaha tuto částku snížit. Je vysoce pravděpodobné, že pokud investujete oněch 300 000 Kč do zlepšení oken a dodatečných tepelných izolací obvodových stěn a střechy, bude roční úspora nákladů na plyn významnější a doba návratnosti podstatně nižší než při snaze využít solární energii k přitápění. Já bydlím ve starém domě zhruba podobné velikosti a díky vylepšenému zasklení oken a dodatečné tepelné izolaci stěn a stropů platím za plyn přibližně poloviční částku. Obecně platí, že ve starších domech jsou nejnávratnější investice do snížení tepelných ztrát. Uvažujte o tom a zajděte s plánkem domu do nejbližšího střediska EKIS a zkuste probrat možnosti snížení úniku tepla z vašeho domu.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
| |
napsat reakci
| vložit nový dotaz |
|
|
|
Máme chatu, kde ale nebýváme zas až tak často - tak max. jeden měsíc o prázdninách. Přesto bychom stáli o teplou nebo alespoň vlažnou vodu na mytí. Klasické kolektory se nám jeví jako zbytečně velká investice. Neobývané půdičky po obou stranách obytného podkroví bývají v létě rozpálené Sluncem. Tam by šla dát dlouhatánská hadice napojená na tlakovou vodu z čerpadla. Mám představu, že by ta hadice sloužila zároveň jako zásobník vody a zároveň by se ohřívala tím horkem. Je to reálné, nebo je to hloupost? Jaký materiál hadice by byl pro to vhodný? Je nějaký materiál hadice, který by snesl i zmrznutí vody v hadici, abychom to nemuseli na zimu vypouštět? Hraje nějakou roli, že jde o oblast Českého krasu, která má velmi tvrdou vodu?
|
| |
Zde je výčet možností, které máte. Onen černý sud umístěný na Slunci (v žádném případě tedy nestačí na oné zmíněné půdičce), má tu základní nevýhodu, že velmi rychle vychládá. V průběhu vývoje solárních systémů se objevila řada různých technických řešení, jak tomu zabránit, nicméně myslím, že optimální je umístit jej do jakéhosi tepelně izolovaného boxu zakrytého průhledným krytem z vícevrstvého lexanu. Tento typ ohřívače se používá např. v Indii. Pokud použijete jako zásobník vnitřek z vyřazeného bojleru, pak můžete mít k dispozici i tlakovou vodu. Všechna ostatní řešení, která používají oddělený kolektor pro ohřev vody a izolovaný zásobník pro její uchování, mají sice lepší užitné vlastnosti a nemusíte si je vyrábět, protože se dají koupit, nicméně vyjdou vás podstatně dráž.
Nevím, jakým způsobem ohříváte vodu dosud a nedokážu tedy říci, co je pro vás ekonomicky přijatelné řešení, nicméně z čistě technického hlediska máte asi následující možnosti:
| 1. |
Nejlevnější je použít textilně plastový absorbér TPA 010 nebo TPA 020 od firmy EKOSOLARIS Kroměříž, nebo jiný kolektor, který se používá k ohřevu bazénové vody a připojit jej hadicí k tomu výše zmíněnému sudu (prostě otevřenému, tepelně izolovanému, zásobníku) umístěnému na půdičce nebo jiném vhodném místě. Oběh vody z absorbéru do zásobníku bude samotížný, a proto musí být zásobník umístěn nad absorbérem. Voda ke sprchování či umývání bude mít ovšem jen tlak daný výškou vodního sloupce, a proto je třeba zásobník umístit co nejvýše. Doplňování vody lze jednoduše řešit pomocí plovákového ventilu (např. ze záchodového splachovače). Průměrně zručný kutil by si s tím měl poradit, není to žádná kosmická technologie. Pokud někde seženete vyřazený kombinovaný bojler,nebo lépe nepřímotopný bojler používaný k plynovým kotlům pak můžete připojit kolektor na vnitřní výměník tohoto bojleru a máte jednoduchý solární systém, který vám poskytne tlakovou teplou vodu.
|
| 2. |
Použít některý komerčně dostupný kompletní samotížný solární systém, např. Komplet 100/1ST opět od EKOSOLARIS (zvládne ohřátí zhruba 100 litrů TUV). Jeho výhodou je to, že poskytuje na sprchování vodu s tlakem vodovodního rozvodu a v okruhu solárního kolektoru je použita nemrznoucí směs, a proto může fungovat po celý rok. Některé typy těchto ohřívačů mají elektrickou topnou vložku, která ohřívá vodu v době, kdy Slunce nesvítí. Podobný systém je i SP Mini 90 od firmy SOLARPOWER nebo samotížné zařízení s kolektorem HELIOSTAR. Takovéto zařízení nebude zcela jistě ekonomicky návratné při využití měsíc v roce, nicméně pokud nemáte jinou možnost ohřevu vody, tak je možné o něm uvažovat jako o investici zvyšující váš komfort.
|
| 3. |
Existuje velmi jednoduchý svépomocně vyráběný solární systém, který brněnské sdružení VERONICA instalovalo na mnoha místech v Bílých Karpatech; podívejte se na jejich stránky a požádejte je o zaslání informací.
|
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
| |
napsat reakci
| vložit nový dotaz |
|
|
|
Zajímám se o amatérskou výrobu slunečních kolektorů a v současné době jsem narazil na problém, jak ošetřit absorpční povrch kolektoru. Nesetkal jsem se ještě s nátěrem (i když vím, že není moc vhodný), určeným přímo pro tyto účely. Zkrátka mě zajímá, jak mohu jako amatér, bez vyspělého technického vybavení, opatřit svůj kolektor s měděným či hliníkovým povrchem co možná nejlepší selektivní vrstvou.
|
| |
Stručná odpověď zní NIJAK. Já jsem se kdysi dávno selektivními povrchy zabýval (jak připravovanými chemickou konverzí, tak těmi galvanicky vylučovanými) a i jsem něco vyzkoušel, ale došel jsem k závěru, že je to nad možnosti amatéra. Hlavní problém spočívá v tom, že jde o velké plochy a každá, i ta nejjednodušší, chemická metoda vyžaduje dokonalé čištění povrchu, to znamená velké vany či mísy, velkou spotřebu chemikálií, generuje to odpady, které se musí neutralizovat a upravovat před vypuštěním do kanalizace. Galvanické metody jsou již úplně mimo možnosti amatéra kvůli potřebě zdroje a galvanizační vany a dalších věcí. Prostě, tudy cesta nevede. Je sice pravda, že selektivní povrch může zvýšit výtěžek tepla z kolektorů o nějakých 20 až 30 %, nicméně není to jediná možnost.
Co tedy můžete udělat jiného pro to, abyste zvýšil účinnost vašich kolektorů nebo, lépe řečeno, dosáhl dobré ceny tepla a rozumné návratnosti investovaných prostředků. Pro vás není totiž až tak důležité, jakou účinnost má kolektor, když bude méně účinný, použijete prostě větší plochu. Podstatné je, kolik to bude stát a za jak dlouho se peníze vrátí.
| -- |
Seznamte se napřed se svépomocným systémem, který používala VERONICA. V Hostětíně mají instalované jednoduché a levné systémy, které dasahují kratší doby návratnosti než mnohé komerčně dodávané.
| | -- |
Zvažte možnost montáže kolektoru z moderních komerčně dodávaných absorbérových proužků; ty jsou již vybaveny vysoce kvalitním selektivním povrchem (informace opět na VERONICA nebo CALLA).
| | -- |
Pokud opravdu potřebujete vyšší účinnost kolektoru, pak lze uvažovat o využití jednoduchého koncentrátoru bíle natřené desky po stranách kolektoru nebo pod ním či nad ním a odrážející na kolektor více záření. Kolektory je možné umístit např. před bíle natřenou zeď (a zmenšit úhel jejich sklonu), nebo na rovnou střechu natřenou stříbřenkou (a zvětšit úhel sklonu).
| | -- |
Větší objem akumulační nádrže (obvyklé je 50 l na čtvereční metr plochy kol.) také příznivě ovlivní roční účinnost systému. Pokud použijete levnou nádrž (viz VERONICA), tak je to schůdné.
| | -- |
Černá barva musí být matně černá a je třeba, aby snášela velké rozdíly teplot; osvědčily se barvy, které jsou poměrně měkké a neodlupují se.
| | -- |
Pravidelným čištěním krycího skla získáte (v prašném městském prostředí) 5 - 10 % energie navíc.
| | -- |
Lze uvažovat o zakrytí kolektoru dvojvrstvou lexanovou deskou (např. http://www.bonega.cz/stavmat/lexan/lexan.htm); izoluje lépe než jednoduché sklo a má přitom skoro stejnou propustnost pro slun. záření.
|
Prostě, když budete dělat systém amatérsky, tak máte určité možnosti, které firmy nemohou použít a při trošce štěstí se dá udělat systém, který bude mít dobrou účinnost i bez selektivního povrchu.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
| |
napsat reakci
| vložit nový dotaz |
|
|
|
Plánuji výstavbu rodinného domu s integrovaným vnitřním bazénem o velikosti 3,5 x 5 m a hloubce 1,5 m. Rád bych věděl, je-li možné kombinovat tepelné čerpadlo typu země-voda pro ohřev TUV a přitápění a solární kolektory pro celoroční ohřev vody v bazénu. V případě, že ano, s jakou plochou kolektorů je třeba asi počítat a v jaké cenové hladině?
|
| |
Z čistě technického hlediska je odpověď na vaši otázku ANO; poměrně velký bazén umístěný uvnitř domu je vlastně ideální zásobník na solární energii, což je příznivé pro využití kolektorů. Pokud jde o dimenzování kolektorové plochy, tak to bude záviset nikoliv na objemu bazénu, ale na jeho tepelných ztrátách. Ty pak budou záviset na tepelné izolaci kolem bazénu a hlavně na tom, zda jeho hladina bude volná, nebo zda se bude zakrývat v době, kdy se nepoužívá (největší tepelné ztráty jsou odparem). Lokalita nemá na tepelný zisk solárních kolektorů ani na tepelné ztráty domu, tj. i té části, kde bude bazén, zas tak výrazný vliv (předpokládám, že dům bude mít kvalitní tepelné izolace, minimálně na úrovni hodnot normou doporučených).
Pokud se zeptáte, zda je instalace solárního systému na ohřev bazénové vody v tomto případě také ekonomicky výhodná, tak bude odpověď znít NE.
Tepelné čerpadlo, které má jako zdroj zemní teplo a předává jej do bazénu, kde je voda o teplotě nepřevyšující nějakých 25 °C, bude mít topný faktor přibližně 4; tj. cena tepla bude (při současné sazbě 1Kč/kWh elektřiny - tarif D55) jen 0,25 Kč na kWh získaného tepla. Při takové ceně tepla se solární kolektory za dobu své životnosti rozhodně nezaplatí, zvláště když se přes léto budou používat převážně jen k ohřevu teplé užitkové vody, protože bazén bude mít jen minimální tepelné ztráty. Pravda, nikdo asi nedokáže odhadnout, jak dlouho se současná příznivá cena elektřiny udrží, nicméně je pravděpodobné, že se budou ceny těch mimošpičkových tarifů zvyšovat pomaleji a spíše porostou pevné platy za jistič. Prostě kombinace tepelné čerpadlo a solární kolektory v zemi, kde běží dvě jaderné elektrárny a přebytky elektřiny se vyvážejí za dumpingové ceny, bude asi nevýhodná vždy.
Jak jsem již zmínil, tak hlavní tepelné ztráty z bazénu budou pravděpodobně způsobené odparem. Když už budete mít instalované to tepelné čerpadlo, tak by bylo asi výhodné používat jej k rekuperaci tepla z větracího vzduchu a k udržování rozumně nízké vlhkosti v prostoru bazénu. Také odhaduji, že v prostoru, kde bude bazén budou asi nějaká okna; pokud by byla orientována na jih a nebyla zastíněna, tak by se teplo ze slunečního záření z části ukládalo do bazénové vody a přispívalo k temperování pasivním způsobem. Prostě, když vezmete peníze, které byste musel investovat do solárního systému pro ohřev vody a investujete je do nadstandardní tepelné izolace kolem bazénu, do kvalitních oken a do rekuperačního větrání, tak by to mohlo přinést větší finanční efekt, resp. rychlejší návratnost vložených prostředků než investice do solárních kolektorů. Je to ale pouze můj odhad; skutečné ekonomické zhodnocení lze udělat až na základě výpočtů potřeby tepla a cenových nabídek.
Existují nicméně některé instalace, které kombinují solární kolektory a tepelné čerpadlo tak, že letní přebytky tepla se ukládají pro využití tepelným čerpadlem v topném období (jde vlastně o jakýsi systém sezónní akumulace). Já osobně pochybuji o tom, že takovéto systémy mají rozumnou dobu návratnosti, nicméně podívejte se na to a zkuste kontaktovat majitele těch domů.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
| |
napsat reakci
| vložit nový dotaz |
|
|
|
Budeme stavět rodinný dům, který by měl být nízkoenergetický. Počítáme proto s velice kvalitním zateplením (stavební systém Velox U < 0,2) a hodláme využít systém řízeného větrání s rekuperací tepla (firmy Atrea) pro snížení tepelných ztrát větráním. Součástí systému bude integrovaný zásobník tepla IZT, tj. vodní nádrž o objemu 950 litrů), ze které je pomocí výměníku dohříván v zimě čerstvý vzduch přiváděný do RD.
Ohřev vody v zásobníku bude zajištěn elektřinou (v nízkém akumulačním tarifu) a solárními kolektrory. Pro přitápění v nejchladnějších měsících počítáme s malým krbem, nebo krbovými kamny na dřevo.
1) Chtěl bych vás poprosit o nezávislé zhodnocení navrhovaného řešení - efektivnost energetická i finanční, návratnost investic, možné alternativní řešení, nápady.
2) Hodláme žádat o podporu SFŽP, který však rekuperaci tepla (pro mě nepochopitelně) nedotuje. Dala by se zmíněná akumulační nádrž zahrnout do příslušenství solárních kolektorů (a být tak částečně dotovaná)? Spadá takovýto systém do kategorie 1.A.c Solární systémy na přitápění a celoroční ohřev vody (v současnosti vyšší dotace).
|
| |
Vypadá to rozumně, pokud jde o dům normální velikosti s nadstandardní izolací a velkou tepelnou kapacitou, tak by možná stačila i trochu menší nádrž; to není ale závada, lepší větší než menší!!! Jde jen o to, že pokud ji chcete zahrnout do solárního systému, tak existují pravidla jak velká nádrž se má používat k určité ploše kolektorů. Myslím ale, že by to prošlo; záleží především na tom, jak to posoudí váš auditor (resp. osoba, která vám na to udělá ten požadovaný posudek pro Fond).
Nicméně mohl by se k té nádrži připojit kotel na dřevo (nebude o moc dražší než ta krbová kamna) a získáte tak možnost komfortního topení se třemi nezávislými zdroji energie. Topení dřeva v moderním pyrolyzním kotli, napojeném na velkou nádrž, je podstatně méně náročné na obsluhu a má podstatně vyšší účinnost, než v krbu či krbové vložce.
Nevím jaká je plocha solárních kolektorů, pokud jich bude alespoň 10m2 a solární systém bude deklarován i na přitápění, tak by vám ji měli jako součást systému uznat. Pokud by byl do systému připojen i kotel na dřevo, tak by to byl přímo skvostný kombinovaný systém na ohřev vody a přitápění pomocí obnovitelných zdrojů (ta elektřina by byla jako doplňkový a špičkový zdroj), to by se na SFŽP určitě líbilo. Navíc to bude v nadstandardně izolovaném domě!
Jinak, pokud jde o striktně ekonomickou efektivnost, tak v tomto případě budou mít solární kolektory dlouhou návratnost (nahrazují elektřinu v nejlevnější sazbě). Pokud by se do systému přidal ten kotel na dřevo a pokud je v místě k sehnání rozumně levné dřevo, tak bude asi návratnost solární části delší než její životnost. Podpora od SFŽP to pochopitelně trochu změní; jaká bude skutečná doba návratnosti a jaké jiné varianty by mohly přicházet v úvahu nelze říci bez podrobné znalosti domu. Zhodnocení možných variant a určení optimální kombinace a dimenzování jednotlivých součástí by měl udělat váš projektant.
Obecná zásada je, že se má napřed co nejvíce izolovat, potom maximalizovat využití pasivních solárních zisků a teprve potom, na krytí zbývajících tepelných ztrát, využít vhodný další zdroj (přednostně obnovitelný).
V souvislosti s tím, že budete mít systém řízeného větrání s rekuperací tepla, tak mne napadá jako jedna možnost pasivní solární systém s Trombeho stěnou nebo zimní zahradou s ukládáním přebytečného tepla do hmoty domu (třeba i do dutin v dělicích příčkách nebo v podlaze) za pomoci té existující vzduchotechniky. Nebo vzduchové kolektory, jenže v našich podmínkách je to problém, tady jsou všichni zařízeni na kapalinové vytápěcí systémy.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
| |
napsat reakci
| vložit nový dotaz |
|
starší odpovědi z odpovědny
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři ČR 2009
2008, 2007, 2006,
2005, 2004
|
|
|
|
|
|
 |
reklama:
(tvrzení v této inzerci nemusí
odpovídat názorům LEA)
|
|
|
