|
SOLÁRNÍ MĚSTO NECKARSULM
Od začátku devadesátých let vykazoval trh se solárními kolektory nepřetržitý nárůst i v městských aglomeracích - a to jak co do kvality a výkonnosti, tak i co do možností financování. K největšímu rozmachu došlo v Řecku, Německu a Rakousku. Jedním z příkladů je i německé město Neckarsulm ze spolkové země Baden-Württemberg. Pomalu se stává uznávaným centrem solárních systémů, ve kterém lze nalézt řadu technologických impulsů. Mezi nejvýznamnější zde patří pilotní projekt sezonního skladování tepla ze solárních systémů.
ZÁKLADNÍ DATA
Neckarsulm se rozkládá podél břehů řeky Neckar, uprostřed lesů a vinic. Je to hlavní centrum v bádensko-württembergské oblasti Heilbronn, ve které žije 27 000 obyvatel. Vybudováním železnice (1866) a otevřením nového říčního přístavu (1867) byly položeny základy průmyslové činnosti v regionu (textilní průmysl, loděnice, výroba pistolí a dvojkolek) a předznamenaly hospodářský rozvoj města ve dvacátém století.
Spolu se světoznámými firmami (Audi, Kolbenschmidt) zde vzniklo mnoho malých a středních podniků, jež dnes zaměstnávají na 20 000 lidí.
SOUVISLOSTI
 S přesvědčením, že nelze dosáhnout holistických cílů (např. snížení emisí CO2) bez spolupráce na lokální úrovni, začala neckarsulmská radnice na konci osmdesátých let kampaň s cílem podporovat a popularizovat využití solární energie. Od července roku 1996 nabízela finanční podporu jednotlivcům, kteří chtěli investovat do solárních kolektorů či fotovoltaických systémů. Systém podpor byl rozšířen v únoru 2000 a nyní jsou předmětem podpor opatření vedoucí ke zlepšení energetické efektivnosti v budovách (také izolace, tepelná čerpadla a kotle na biomasu).
Od září roku 1999 mohou vlastníci elektrických dopravních prostředků zdarma dobíjet své baterie v prvním veřejném solárním servisu v Německu. Osm fotovoltaických článků produkuje elektřinu, kterou je možné využít na venkovní čerpací stanici při frekvenci jedno vozidlo za 2 až 3 hodiny. Investice stála 20 450 EUR a radnice ji spolu s městským energetickým podnikem zafinancovala rovným dílem.
ZKUŠENOSTI
V roce 1992 rozhodla radnice na základě rostoucí poptávky po bydlení o rozšíření městského sídliště Amorbach. V nových rodinných či bytových domech mělo nalézt domov přes 4 000 lidí.
Nová čtvrt nabízela i zajímavé příležitosti pro ekologii - byla ideálním místem pro experiment a demonstraci nových technologií využívajících solární energii. Proto zde v roce 1992 začal Neckarsulm stavět 600 energeticky efektivních domů se spotřebou energie nižší než 75 kWh/m2.
 Menší část z nich - 250 domů - bylo připojeno na výtopnu s kogenerační jednotkou na zemní plyn (220 kWth/100 kWe) a bivalentním kotlem o výkonu 400 kW spalujícím plyn nebo topný olej. Větší část objektů - 350 domů - byla připojena na solární systém. Kolektory o ploše 760 m2 instalované na střechách dvou bytových domů předehřívají užitkovou vodu, kterou potom dohřívá na potřebnou teplotu konveční kondenzační plynový kotel o výkonu 1 440 kW. Energie ze Slunce naakumulovaná v tancích o objemu 20 m3 pokrývá na sídlišti celkovou spotřebu energie pro topení a přípravu TUV ze 12 %. Celý projekt stál 1,84 milión EUR a město na něj získalo dotaci ve výši 153 400 EUR od bádensko-württembergské vlády.
Po několika měsících provozu zejména solární systém příjemně překvapil množstvím získávané energie, které se nad očekávání dobře projevilo příznivými ekonomickými výsledky.
Na základě těchto kladných zkušenostech Neckarulsum zvolil v roce 1996 stejný systém vytápění i pro další sídliště Amorbach II, které tentokrát mělo čítat na 1 300 domů s roční spotřebou energie 10 500 MWh. Solární systém by měl snížit spotřebu fosilních paliv minimálně o 50 %.
Nový energetický koncept vyvinutý pro sídliště Amorbach II měl 4 základní pilíře:
1.) Nízkoenergetické domy kombinující prvky pasivní solární architektury a princip opakovatelnosti staveb s pozdější instalací solárních kolektorů. Každý z objektů musel dosáhnout spotřeby na vytápění méně než 50 kWh/m2, což v dané době byla hodnota o 25 % nižší než je stávající německá norma.
2.) Ventralizovaná výroba tepla, rozdělovaného do propojené sítě. Systém produkce tepla je založen na třech kondenzačních plynových kotlích, každým o výkonu 1 750 kW. Kaskádové zapojení kotlů umožňuje spravovat topný systém sídliště Amorbach dle aktuální potřeby tepla.
3.) Četné využití solárních kolektorů: Na sídlišti Amorbach II se předpokládá postupná instalace kolektorů o výměře až 15 000 m2. Kolektory budou na střechách
domů umístěny do modulů (kombinace kostry a kolektoru), čímž by se měly významně snížit výsledné náklady na solární systém.
4.) Sezónní skladování tepla: přebytečné teplo se během letních měsíců bude ukládat do podzemních tanků o celkovém objemu 140 000 m3 umístěných v hloubce 30 metrů pod úrovní terénu. Tato technologie skladování tepla je závislá na geologickém složení půdy (v Amorbachu je kombinace jílu a břidlicové horniny) a vyžaduje precizní seřízení systému. Investiční náklady vycházejí o 40 % nižší než u nadzemního zásobníku (18,4 EUR/m3).
Časový plán projektu Amorsbach II.:
Investiční náklady byly v projektu sídliště Amorbach II odhadnuty na 12,53 miliónů EUR. Z toho připadá 4,83 miliónů EUR na první dvě fáze projektu, což odpovídá přibližně 20 900 EUR na jednu domácnost a 162 EUR m2 vytápěné plochy, včetně poměrných nákladů na solární kolektory, podzemní zásobníky, kotle a rozvodné systémy tepla. Spolkové ministerstvo pro vědu a výzkum přispělo na první fázi projektu dotací ve výši 50 % nákladů na solární kolektory v rámci programu "Solarthermie 200". I pro druhou fázi se počítá s padesátiprocentní dotací od ministerstva. Zbývajících 950 000 EUR investoval Městský podnik, jednalo se zejména o prostředky na propojení jednotlivých solárních systémů. Na druhou fázi výstavby sídliště přispěla i EU částkou 308 000 EUR.
Tento originální a inovativní systém financování umožnil Neckarsulmu zdárně dokončit druhou fázi výstavby sídliště Amorbach II, ve které bylo nainstalováno 2 000 m2 solárních kolektorů rozdělených do 100 větších celků po 20 m2.
V době, kdy Městský podnik sháněl peníze na dofinancování druhé fáze, nabídl budoucím obyvatelům sídliště možnost finančně se podílet na instalaci solárních systémů. Jeden podíl se prodával za 1 943 EUR. Celoroční úhrn energie vyrobené v kolektorech se pak stal pro městský podnik základem pro výpočet odměn vyplacených majitelům "solárních" podílů.
Toto spoluvlastnictví solárních systémů má dvě hlavní výhody:
| -- |
aktivnější zapojení místního obyvatelstva v místním plánování a podmíněné jejich finančním prospěchem a vztahem k ekologii,
|
| -- |
vyšší motivace jiných městských podniků nalézt inovační a více přitažlivé možnosti podpory pro instalace obnovitelných zdrojů energie.
|
Na výstavbě projektu Amorbach II se podílejí:
| 1.) |
Landesentwicklungsgesellschaft Baden-Württemberg (vedení projektu),
|
| 2.) |
Architektonická kancelář v Esslingen (plánování),
|
| 3.) |
Steinbeis-Transfertzentrum (technický design sídliště a garance zkušeností v oblasti energetické účinnosti budov),
|
| 4.) |
Stadtwerke Neckarsulm (operační řízení a kontrola),
|
| 5.) |
Institut für Thermodynamik und Warmetechnik Uni-Stuttgart (koordinace projektu po stránce vědeckého výzkumu).
|
Za komplexní přístup a praktickou demonstraci technologických novinek na sídlišti Amorbach získal Neckarsulm dvě významné ceny - tzv. Solární cenu (1998) a Cenu životního prostředí (1999).
HODNOCENÍ A VÝHLED AMORSBACHU
Město Neckarsulm vytvořilo svérázný systém propagace, jak využívat energii slunce. Významně tím přispělo i k rozvoji solární technologie na německém trhu.
Na sídlišti Amorbach II vznikl jeden ze tří německých pilotních projektů, které se zabývají
dlouhodobým uskladněním tepla získaného ze solárních systémů a otázkou jejich ekonomické efektivnosti. Během deseti let vyzrál experimentální přístup ke konkurenceschopné technologii - topnému systému se solárními kolektory a podzemními zásobníky. Experti odhadují, že cena tepla by při využití solárních kolektorů a sezónního skladování přebytkové energie mohla být až 2x menší než při výrobě tepla konvenčními zdroji. Malý počet projektů využívajících zmíněnou technologii může zatím odrazovat mnohé místní zastupitelstva odrazovat od tohoto typu topného systému. V Neckarsulmu však doufají, že příznivé výsledky projektu povzbudí prospěšného soutěživého ducha a stanou se výzvou k dalším projektům, iniciovanými třeba i soukromým sektorem. Ostatně například jedna z místních pekáren (Bäckerei Härdtner GmbH) se už klady solární energie inspirovala a na svůj objekt instalovala fotovoltaickou fasádu o výkonu o výkonu 1,8 kWp.
Solární termální systémy mají privilegované postavení na evropském trhu s energií z obnovitelných zdrojů, který díky zvyšujícímu zájmu spotřebitelů meziročně vykazuje až dvacetiprocentní nárůst.
Přístup prezentovaný v Neckarsulmu (demonstrační projekt, technologický rozvoj, podpůrné programy, osvěta a finanční spoluúčast obyvatelstva) by jít příkladem zejména pro země, kde využití solární energie pro vytápění je méně známé. Toto je jedna z cest jak do roku 2010 dosáhnout cílů uvedených v Bílé knize.
SOLÁRNÍ A ENERGETICKÁ INICIATIVA HEILBRUNN
Ve snaze lépe koordinovat snahu města propagovat a podporovat využití solární energie založila Neckarsulmská radnice ve spolupráci s jinými městy, sdruženími a společnostmi v regionu tzv. "Solární a energetickou iniciativu Heilbrunn". Ta se snaží o masové využití solárních kolektorů a fotovoltaických systémů a tím i vytváření nových pracovních míst v oboru obnovitelných zdrojů energie ve snaze snížit emise CO2 a předcházet tak nežádoucím změnám klimatu.
Pod heslem "globální myšlení, místní peníze" vyhledává pro ekologicky
uvědomělé občany možnosti dalších investic do obnovitelných zdrojů. Mezi nejznámější projekty patří kryté parkoviště, na jehož střeše se nachází 450 m2 solárních kolektorů.
Inspirována projektem Freiburského solárního regionu orientovaného na produkci elektřiny ze Slunce chce i místní iniciativa podpořit masovější instalace fotovoltaických systémů. Na dané téma pořádá řadu diskuzí a přednášek pro veřejnost. Ze stejného důvodu nabízí školám spolupráci na projektech školních fotovoltaických systémů financovaných z energetických úspor těchto vzdělávacích institucí. Od listopadu 1996 této možnosti již využily školy ve Wüstenrotu, Güglingenu, Neckarsulmu a Schwaigernu. Jiným školám zase pomohla získat fotovoltaické systémy pomocí dotací z grantového programu společnosti EVS (např. pro školu v Bad Friedrichshallu).
DALŠÍ INFORMACE
Rathaus Neckarsulm, Andreas Bracht, tiskový mluvčí, Marktstrasse 18, D-74172 Neckarsulm
Tel: +49 (0)7132 350, Email: info-stadt@neckarsulm.de
Solar- & Energie-Initiative Heilbronn e.V., Salinenstraße 9, D - 74172 Neckarsulm
Tel: +49 (0 71 32) 32 87 74, Fax: +49 (0 71 32) 32 87 75
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři ČR 2009
2008, 2007, 2006,
2005, 2004
|
|
