|
POSLEDNÍ NAZDAR!
Obsah té zprávy byl nemilosrdně nevratný. Přesto mi hlavou blesklo, že omyly se dějí. Nedávno jsme třeba v mailech pochovali někdejšího kolegu-novináře, abychom vzápětí zjistili, že se jen "zašil" na chalupě a kdosi si špatně vysvětlil čísi sdělení…
Že na radostné uvolnění nyní nedojde, bylo ale zřejmé hned - z podpisu zprávy, který patřil Ivanově ženě Kateřině…
Pachuť ze zapuzované obavy, kterou v hloubi duše vyvolaly pár dní staré zprávy o hospitalizaci Ivana v nemocnici a vědomí stavu jeho srdce "opraveného" nedávnou operací, tak protivně nabyla na síle… A hle - právě toto slovo se mi také první dere na mysl i do klávesnice, chci-li zdůraznit nejtypičtější Ivanův rys: sílu názoru, sílu postojů, sílu argumentace, buldočí úpornost a vytrvalost při jejich prosazování, třeba proti všem. K bedlivé pozornosti přikoval a hrábnout na dno argumentů přiměl i ty, kdo věc viděli zcela opačně.
Paměť mnoha z nás si ho z těch chvil zachová jako neústupný tank, v zápalu práce či debaty obvykle s vykasanými rukávy košile, s dlaněmi zapřenými do stolu…K tomu obrázku lze ale přidat i jiný: do svého vidění širokých kontextů, filosofických, sociologických i historických, uměl Ivan vtáhnout i při komorních rozpravách - hlavně svým trpělivým vysvětlováním věci ze všech stran, při němž osvědčoval nebývalý rozhled, díky němuž překvapoval netušenými úhly pohledu často předbíhajícími současné vidění. Na jednom fóru ho Martin Bursík žertem brzdil zhruba slovy: Ivane, mířit před běžícího zajíce se jistě má, ale tady střílíš na zajíce, který se snad ještě nenarodil…!
Při vykreslování zásluh Ivana Dejmala leckdo zdůrazníme (chceme-li se tu držet jen sfér polistopadových a environmentálních)
jeho inspirativní rozbory proměn krajiny a venkova. To bylo jeho "srdeční" téma. Jiní ocení osobní zásluhy na
prosazení ekologických limitů těžby
na severu Čech, další pak především revoluční zákon o ochraně přírody a krajiny…
Ale nemálo z nás si užilo i jeho osobitého humoru, s gustem usazujícího na zadek příliš zásadní atmosféru nějaké chvíle.
Když jsme s ním před pár dny vyrazili na oběd do žižkovské hospody u kanceláře našeho sdružení, jehož byl spoluzakladatelem i předsedou, abychom probrali aktuální "vážný" problém, navodil klima po svém. S klukovskou radostí hlásil jak málo měsíců už mu zbývá do důchodu a jak se těší, že si konečně bude číst kdesi na lavičce. Samosebou se té představě hned pobaveně šklebil. Právě totiž přišel z nedalekého nového Ústavu pro studium totalitních systémů, kde ho čekala kupa práce, na níž se těšil. O té se sice zmínil, ale je příznačné, že funkcí místopředsedy Rady ústavu se ani nepochlubil…Ostatně majestát ho na funkcích nezajímal nikdy, šlo mu vždy o šanci posunovat věci principiálně správným směrem. A při zápolení o jejich obsah se dokázal kdykoli vykašlat na formu, měl-li pocit, že ten zápas brzdí, hatí. I to naše dilema viděl při obědě jednoduše: metoda, kterou propagujeme (solární elektrárny kofinancované občany) je cenná, dolaďujme jí za pochodu, s možnou podezíravostí zpochybňovačů netraťme čas…
Spořádal oblíbené knedle s pivkem, slíbil, že na výročku LEA si čas udělá třeba i v neděli, venku přidal do kroku, neb se blížil jeho bus MHD a chtěl toho ještě dost stihnout.
Když zahlaholil své Nazdar, nazdar!, netušili jsme, že to slyšíme naposledy. A že se na výročku tentokrát těšit nebudeme...
Ale zase: proč tu chceme být a oč nám musí jít, víme dnes (a jistě nejen my v LEA!) ještě jasněji, než dřív. Ivane, díky.
Karel Merhaut, LEA
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři ČR 2009
2008, 2007, 2006,
2005, 2004
|
|
