|
DOMY V ZIMNÍCH KABÁTECH
Žít v domě, kde by se přes zimu nemuselo vůbec topit konvenčními zdroji tepla, byla ještě před patnácti lety celkem utopistická představa energetických vizionářů. To, co se tehdy širší veřejnosti jevilo jako nereálné, se dnes stává skutečností.
Energetické opakování
Charakteristika pasivního domu se dnes "natvrdo" odvozuje dle platných tepelných norem od nejvyšší přípustné energetické spotřeby objektu na vytápění: 15 kWh/m2 za rok. Lapidárně řečeno: u pasivního domu je spotřeba energie oproti běžné nové výstavbě asi na úrovni jedné osminy. Rozdíl mezi nízkoenergetickou a pasivní úrovní ekologického stavění i bydlení spočívá v důslednějším likvidování tepelných mostů (hlavně kolem oken) a v míře zateplení, které se běžně pohybuje ne už kolem 25 cm, ale i 40 cm izolace! Podmínkou je rekuperace - tedy zpětné získávání tepla pomocí účinné mechanické větrací jednotky, která v teplotním výměníku ohřívá chladný čerstvý vzduch zvenku pomocí teplého vydýchaného vzduchu odcházejícího zevnitř.
| |
U tzv. pasivních domů, které díky konceptu promyšlené technologie a řádné tepelné izolace vykazují nejvýše desetinu tepelné ztráty oproti současné výstavbě, přitom nejde o řešení ojedinělá. Kupříkladu v Rakousku má být v tomto trendu v roce 2010 postaven každý čtvrtý rodinný dům. Odvážné cíle mají Rakušané i pro oblast rekonstrukcí a jiných typů objektů. K jejich splnění napomáhá tamní ekologické povědomí i efektivně nastavená státní podpora. A protože pasivní domy jsou u nás stále v plenkách, zavítejme k našim jižním sousedům pro inspiraci.
PESTRÁ PALETA ŘEŠENÍ
Přijedete-li do rakouského Obritzbergu, kde se nachází jedno z prvních sídlišť pasivních domů v Evropě, zprvu vám dělá malý problém objekty vůbec najít. Dvě velké kopule porostlé trávou, které jsou na jižní straně prosklené velkými okny - ano, i taková může být reálná představa pasivního domu, u kterého se místo vždy viditelných mas betonu a silných vrstev tepelné izolace vsadilo na přírodní materiály. Hlavními stavebními hmotami jsou jíl a dřevo, pouze obvodové a nosné zdi jsou kvůli lepším statickým parametrům z betonu. Přírodní vzhled dodávají omítky z nepálené hlíny či vepřovice, které mají výborné schopnosti regulovat vzdušnou vlhkost uvnitř budov i bez klimatizace. Z kopulí svedená dešťová voda se po profiltrování v kořenové čistírně užívá k zalévání a praní. O ohřev užitkové vody se stará pole se šedesáti kolektory, ve velkých mrazech přitápí obydlí malé tepelné čerpadlo o nepatrném výkonu 1,5 kW. "Chtěli jsme žít co nejvíce v přírodě a pobýt více času i se sousedy, to se nám zatím daří. Potěšitelné jsou však i zkušenosti z provozu, například na vytápění ročně vydáme jen zhruba 100 eur," uzavírá deset let životních zkušeností Birgit Braustätter, jedna z obyvatelek sídliště zvaného Dunkelsteiner Wald.
|
Cenové relace
Ačkoliv se jedná o zcela jiný způsob výstavby (s důrazem na izolaci a pečlivost provedení), pasivní domy nemusí být výrazně dražší než konvenční obydlí. Podle Güntera Langa z rakouské iniciativy IG Passivhaus tento rozdíl činí zhruba 5-8 % investičních nákladů, které se tak běžně u individuálních domů pohybují kolem 1 500 eur na metr čtvereční užitné plochy.
V českých podmínkách je cenový rozdíl mezi běžnou a pasivní výstavbou zatím vyšší (odborníci odhadují 15-20 %). Doposud nejvýhodněji se dal pasivní dům pořídit na dokončovaném prvním sídlišti pasivních domů v Koberovech na Železnobrodsku: investoři si zde mohli koupit objekt se 130 m2 užitné plochy za 2,6 milionu Kč. U individuálně navrhovaných nebo stavěných domů takové ceny samozřejmě nedosáhnete. Podle architekta Mojmíra Hudce je však reálné dosáhnout ceny kolem 26 000 Kč/m2 užitné plochy, což ve srovnání s konvenční výstavbou znamená navýšení jen o cca 2 000 Kč/m2 (méně než 10 % ceny).
|
Podobné sídliště vzniká již několik let i u nás. Na začátku letošního roku se na Jižním Chlumu u Zlína začal stavět už šestý dům a podle iniciátorů (občanské sdružení "Zelené bydlení") rozhodně nebude poslední. Domy kryté zeminou ovšem nejsou jedinou přírodní alternativou mezi pasivními objekty. K izolaci se často využívá balíků slámy a hojně poptávaným materiálem jsou i vepřovice. Tyto technologie lze vidět např. v nedávno otevřeném infocentru sdružení Veronica v Hostětíně (oblast Bílých Karpat).
Ani jedna ze zmíněných variant však není hlavním trendem ve výstavbě pasivních domů. Tím zůstávají domy tradičního vzhledu se sedlovou střechou, které od "energeticky hříšných" staveb poznáte jen podle hlubšího osazení okna ve vnější zdi - vlivem větší vrstvy tepelné izolace. Stále více nabývají na významu modernisticky pojaté útvary krychlového tvaru s pultovou střechou, které se díky menší ploše obvodového pláště snáze izolují. Jejich nevýhodou ovšem zůstává, že ne vždy je povolí místně příslušný stavební úřad - kvůli charakteru tradiční architektury v lokalitě.
Po stránce technologie výstavby nastávají na rakouském i českém trhu výrazné změny. "Lidé se stále více přiklánějí k dřevostavbám než ke klasické zděné technice. U domů, které nyní navrhuji, je to zhruba půl na půl. Dá se však očekávat, že podíl pasivních dřevostaveb bude stále narůstat - díky perspektivě úspor investičních nákladů a lepších izolačních schopností dřevostaveb," hodnotí aktuální trendy architekt Mojmír Hudec z ateliéru ELAM, který má za sebou již několik u nás realizovaných projektů s ambicemi pasivního domu.
PASIVNÍ BYTOVÉ DOMY
|
12 zásad stavby pasivního domu
(dle Passivhausinstitutu v německém Darmstadtu)
| 1. |
Jižní orientace bez zastínění objektu - Již Sokrates věděl, že sílu Slunce lze lépe využít. A přece až při standardech pasivního domu je pasivní využití solární energie optimální a slouží k dodávkám tepla.
|
| 2. |
Excelentní tepelná ochrana a kompaktní obal budovy - Všechny stavební prvky vnějšího obalu musí mít koeficient tepelné prostupnosti "U" menší než 0,15 W/m2K. Díky minimalizaci tepelných ztrát pak klesá roční potřeba tepla na vytápění pod 15 kWh/m2.
|
| 3. |
Konstrukce bez tepelných mostů - Hrany, rohy, spoje a průniky musí být zvláště pečlivě plánovány a realizovány tak, aby tepelné mosty byly co nejvíce omezeny. To musí prokázat i vnější testy.
|
| 4. |
Vzduchotěsnost vnějšího obalu - Vnější obal musí být perfektně utěsněn. Při použití tzv. Blower-door testu s rozdílem 50 pascalů musí být dosažena hodnota celkové intenzity výměny vzduchu menší než 0,6 h-1.
|
| 5. |
Superokno jako kolektor - Dobrá kvalita zasklení i okenního rámu umožní čisté zisky tepla i v zimě. Koeficient tepelné prostupnosti "U" by měl být pro celé okno nižší než 0,8 W/m2K a podíl prostupu slunečního tepla "g" musí být vyšší než 50 %.
|
| 6. |
Pasivní předehřátí nasávaného vzduchu - Čerstvý vzduch se do domu přivádí přes zemní kolektor, kde se jeho teplota ve velmi chladných dnech zvýší přibližně o 5 °C.
|
| 7. |
Větrání s rekuperací - Řízené větrání se zpětným získáváním tepla zajišťuje dobrou kvalitu vzduchu ve vnitřních prostorech, významně však přispívá i k úsporám energie. V pasivních domech se z odváděného vzduchu získává přes 80 % tepla, které ohřeje přiváděný čerstvý vzduch.
|
| 8. |
Bez konvenčního vytápění - Také v pasivním domě musí být zbytková potřeba kryta, není to energeticky nulový dům. K vytápění ale stačí zpravidla jen dohřívání vzduchu, který je tak jako tak po domě rozváděn.
|
| 9. |
Efektivní ohřev vody - Protože potřeba energie k vytápění je velmi malá, nejvýraznější oblastí spotřeby energie se stává ohřev užitkové vody. Solárními kolektory jí lze až 60 % získat z obnovitelných zdrojů energie.
|
| 10. |
Úsporné spotřebiče v domácnosti - Vysoce úspornými spotřebiči (ledničkou, sporákem, pračkou atd.) lze spotřebu elektřiny snížit asi na polovinu.
|
| 11. |
Uživatelská přívětivost - K dosažení úspor, jež skýtá pasivní dům, musejí být všechny používané systémy z uživatelského hlediska jednoduché a komfortní.
| | 12. |
Zajištění kvality a certifikace - Dodržení standardů pasivního domu předpokládá přesné plánování a dokonalé řemeslné provedení. Několikanásobné zajištění kvality s finální certifikací nezávislým Passivhausinstitutem v Darmstadtu zaručuje dodržení energetických i architektonických cílů.
|
|
Jen rodinnými domy paleta možností pasivních objektů nekončí. Stále rostoucí orientaci na pasivní trendy potvrzuje i rozhodnutí jedné z největších stavebních firem v Německu. ABG Frankfurt Holding GmbH - společnost, která postavila již přes padesát tisíc bytů - se chce dnes orientovat výhradně na pasivní bytové domy. A že svá slova myslí vážně, dokázala i největším pasivním sídlištěm na světě - ve frankfurtském Sophienhofu nedávno zprovoznila komplex se 149 byty.
Nebývale velký potenciál úspor skleníkových plynů tkví u pasivních bytových domů i ve spojení přínosů progresivní technologie se sériovou výrobou. Důkazem jsou pasivní bytovky na sídlišti SolarCity v Linzi, k jejichž výstavbě byly využity předvyrobené bloky vnějších zdí. Kromě krátké doby realizace drží tyto bytovky i další unikát. K minimalizaci tepelných ztrát (až na úroveň 7 kWh na metr čtvereční a rok) využívají izolace na bázi vodorovně položených solárních voštin, což není nic jiného než papírový karton zasklený do panelů vnějších zdí. V zimní době, kdy je slunce níže na obloze, procházejí paprsky škvírami v kartonu, ohřívají zeď a díky tomu se snižují tepelné ztráty. V létě fungují voštiny opačně - paprsky dopadající pod sklonem se dostanou pouze do čelní části voštin, kterou ohřejí. Teplo se však dále nešíří směrem dovnitř a systém funguje jako účinná ochrana před přehřátím objektu. Na první pohled jednoduché řešení má takový potenciál úspor, že na celoroční přitápění komplexu se 24 bytovými jednotkami stačí tolik energie, kolik se spotřebuje k vytápění jediné novostavby běžného rodinného domu.
BYDLENÍ NA ZKOUŠKU
Nový trend s sebou přináší otázky, které souvisejí s výstavbou, ale i s provozem pasivního domu. Ve snaze pokrýt hlad po teoretických i praktických informacích vznikl v dolnorakouském Großschönau - jen pár kilometrů od hraničního přechodu v Českých Velenicích - pilotní projekt 1. evropské vesnice pasivních domů. Koncem roku 2008 zde má začít fungovat luxusní hotel čítající 20 pasivních domů odlišných koncepcí a z různých materiálů.
Ale ještě dříve, než se tak stane, nechává developer - společnost Sonnenplatz Großschönau GmbH - přespat zájemce, kteří zvažují výstavbu rodinného domu a ještě nejsou zcela rozhodnuti pro pasivní trend, v pěti již postavených a plně vybavených objektech. Lidé tak mohou poznat, jak se žije v domech, kde není doporučeno pravidelně větrat okny a téměř vše je svěřeno technice. Mohou si navíc zvolit typ domu, který by si chtěli postavit - v nabídce je tradiční dům se sedlovou střechou, modernisticky pojatá dřevostavba s velkou zimní zahradou i méně běžný oktogon (osmihran) ve stylu feng-shui a se střechou napěchovanou slunečními kolektory i fotovoltaikou.
Poznávací pobyt v některém z domů musí být nejméně třídenní a k ubytování čtyřčlenné rodiny zpravidla stačí jen jedno ze dvou pater domu. V takovém případě zaplatíte 139 eur. Chcete-li si však pronajmout na stejné období celý dům, vydáte z peněženky 199 eur. Nejedná se přitom o žádné holé stěny, ale o zcela (a komfortně) zařízené byty. Vzrůstající zájem a oblibu dokládá i fakt, že zde v době naší návštěvy bylo zcela obsazeno. Samozřejmostí je, že hosté od denně přítomného průvodce dostávají v ceně dvouhodinový informační kurs o pasivních trendech stavění i bydlení.
EKO-LOGICKÉ POBÍDKY
Za rakouským boomem pasivních domů stojí environmentální povědomí našich jižních sousedů i promyšlená státní podpora, která se liší v jednotlivých spolkových zemích Rakouska. Např. ve Vídni a Tyrolsku jsou majitelům nově postavených pasivních domů vypláceny nevratné dotace, pokud prokáží, že jejich nový dům skutečně splňuje trendy pasivní výstavby. V případě rakouské metropole je podpora vztažená na užitnou plochu (1 180 eur/m2), v Tyrolsku se dotace ve výši 12 300 eur vyplácí na novostavbu pasivního domu - bez ohledu na jeho velikost a výši investičních nákladů.
|
Zdroj informací
Pro zájemce o výstavbu pasivních domů jsou cenným zdrojem informací CD "Ekodomy I + II", která vydala Liga
Ekologických Alternativ. Tento multimediální speciál obsahuje přes 200 grafických obrazovek, 650 obrázků,
desítky cenných kontaktů a na 100 minut pracovních videozáznamů. Aktuální CD "Ekodomy II" (na 80 projektů pasivních
domů) můžete koupit za 320 Kč, komplet obou CD za 450 Kč (při nákupu více než 5 kusů sleva). Objednávat lze přes
elektronický obchod, telefonicky (606 453 892, 222 782 315) nebo
e-mailem.
|
S převratným modelem financování přišli zástupci dolnorakouské vlády. Nedávají lidem nevratné dotace, ale poskytují výhodné půjčky, aby si mohli dovolit postavit pasivní dům místo energeticky neúsporné novostavby. Vše tkví v systému tzv. stobodového domu. Pokud investor prokáže, že jeho nový dům bude mít roční tepelné ztráty do 20 kWh na metr čtvereční vytápěné plochy, získá 70-100 bodů. Dosáhne-li v době projektu standardů pasivního domu, bude mu počet bodů navýšen o třicet procent. Body může směnit u komerčních bank za úvěr při daném kursu 1 bod = 300 eur úvěru. Zájemce o energeticky úsporný dům se tak může dostat k finanční podpoře v přepočtu kolem milionu korun, kterou využije ke zvýšení standardu na úroveň pasivního domu. Zájem o méně běžnou formu podpory je vysoký, v roce jejího zavedení se zvýšilo zastoupení pasivních domů mezi dokončenými novostavbami z 0,4 % na 12 % - tedy zhruba každá osmá novostavba postavená v daném roce byla pasivní. Investoři čerpající úvěr se nebojí finanční krize při jeho splácení - je nastaveno na 27 let a úročeno pouze jedním procentem. Mají dobře spočítáno, že na splátky stačí úspory nákladů na vytápění a ještě jim něco zbude.
NÁVRAT DOMŮ (A NA ZEM)
V našich podmínkách je situace bohužel zcela jiná. Podpora pro výstavbu pasivních domů zatím neexistuje, lze se však ucházet o nenárokové dotace ze Státního fondu životního prostředí ČR (např. na solární systémy nebo tepelná čerpadla). Úspěšnost žadatelů se v posledním roce značně zvýšila a i administrativní náročnost postupně klesá, přesto těch pár desítek tisíc korun dotací skutečně není - ve srovnání s Rakouskem - dostatečným impulsem na podporu masivnější tuzemské výstavby pasivních domů.
Energeticky pasivní objekty tak u nás i nadále zůstávají volbou spíše ekologických nadšenců nebo velmi uvědomělých investorů. Stojí za zvážení, zda podporovat jen ekologické zdroje energie, anebo i systémy a technologie, které energii uspoří dříve, než vůbec nastane její potřeba.
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři ČR 2009
2008, 2007, 2006,
2005, 2004
|
|
