|
SOLÁRNÍ SYSTÉMY:
ČESKO HLEDÁ OSVÍCENOU RADNICI
S projekty, kdy skupinka občanů dá dohromady peníze a pořídí si společnou sluneční elektrárnu, přišla zhruba před deseti roky iniciativa kolem Hanse Josefa Foella, současného poslance Spolkového sněmu. Už tehdy, kdy investice do fotovoltaických technologií ještě nebyla tak výhodná jako dnes, hrály v Německu velkou roli osvícené radnice.
Právě ty pomohly na svět aktivitám ekologických sdružení, ale později i ženských spolků, sportovních klubů či občanů, kteří si chtěli postavit solární elektrárnu, ale neměli pro ni vhodnou střechu nebo pozemek. Zastupitelstva obcí se na vzniku solárních elektráren podílela bezplatným pronájmem střech svých škol, požárních zbrojnic, radnic... A nebyla-li obecní kasa prázdná, vedení municipalit podpořila občanské solární investice často i finančně.
BAVORSKÝ FURTH MÁ SVÉHO SOLÁRNÍHO GURU
Nejvíce podílově financovaných fotovoltaik se nachází v Německu, kde od roku 2000 platí zákon na podporu výroby zelené elektřiny s dvacetiletou garancí výkupní ceny v přepočtu až 20 Kč za kWh dodanou do sítě. Jistota investic s ročním výnosem 6 až 8 % spustila lavinu zájmu soukromých investorů i lidí poptávajících možnost občanských solárních elektráren. Pravým rájem fotovoltaik je Bavorsko, kde je v SRN nejvyšší intenzita dopadajícího slunečního záření. Své o tom ví Rolf Fahle, ředitel společnosti Solar se sídlem v bavorském Furthu. Před šesti lety pomáhal na žádost radnice instalovat první panely na střechu místní školy a dnes - v roli obecního energetického konzultanta - tam už jen stěží najde volnou střechu vhodnou k instalaci.
Koncept firmy, která za pět let činnosti s tímto systémem financování na území o rozloze našeho běžného okresu nainstalovala systémy o výkonu téměř 2 MWp, spočívá v individuálním přístupu k zákazníkovi. Lidé si koupí solární panel, firma jej instaluje a svede z něj kabely elektřinu do samostatného měniče se jménem investora. Občané si projekty, z nichž mj. vzniklo více než 90 procent na "obecních" střechách, oblíbili i proto, že stačí podepsat jednoduchou smlouvu a složit peníze. O projektování a agendu se postará firma. Jak však sám ředitel přiznává, nikdy by se mu nepodařilo získat tak velkou důvěru lidí, kdyby environmentální investice občanů nebyly podpořeny radnicemi a nezaštítily je svou iniciativou ekologické organizace.
OD SKLÁDKY K ENERGETICKÉ HOŘE
Další z příkladů, kde se do občanských elektráren zapojila radnice, se nachází ve Furthu poblíž Norimberku. Radnice tam pro bývalou skládku hledala využití. Poté, co začala jímat skládkový plyn, zvažovala i další alternativy. Na hektarové ploše navršené skládky tam instalovala fotovoltaiku o výkonu 1 MWp, což ročně uspoří 650 tun emisí skleníkových plynů a vyrobí tolik solární elektřiny, která pokryje spotřebu asi 500 domácností. Souběžně s technickou přípravou projektu radnice spustila i kampaň, která vzbudila velký zájem občanů o možnost podílet se na financování "solární hory". Vstříc vyšla místní pobočka Sparkasse, která otevřela účet pro sběr vkladů od občanů a investičně náročný projekt dofinancovala úvěrem.
Zájem o podíly v hodnotě 5000 eur byl tak velký, že jejich prodej předčasně skončil. Na všechny koupěchtivé se totiž nedostalo, a tak elektrárna fungovala jako úspěšný komunální startér pro řadu individuálních projektů. Důkazem jsou i místní golfisté, kteří se při hře na jednom greenu pod skládkou s panely rozhodli pro vlastní instalaci, či řada jiných měšťanů, kteří inspiraci pro fotovoltaiky na svých domcích čerpali při cestě na oblíbené vycházkové místo - vrchol energetické hory. Přeměna místa, které kdysi škodilo životnímu prostředí a dnes svému regionu pomáhá produkcí zelené energie, ale i další inovativní řešení přilákala do severního Bavorska i mnoho "slunečních" turistů z celého světa.
Skupinově financované fotovoltaiky nechybějí ani v bavorské metropoli. Stovky malých investorů využily během šesti let nabídky firmy Neap, společnosti vzešlé z aktivistů ekologických sdružení, podílet se na vybudování desítek elektráren na střechách bytových domů v Mnichově, ale také třeba na známém gymnáziu či zemském parlamentu. Ze jmenovaných projektů mají právě tam nejlépe zpracovanou finanční stránku věci. Thomas Prudlo vysvětluje zájemcům výhody projektů na detailně zpracovaných dvacetiletých plánech, ve kterých se počítá i s pojištěním výnosů, opravami systému a náklady na deinstalaci elektrárny. Snad i proto nebyl problém sehnat od lidí zdroje, takže v Mnichově letos přibylo několik systémů o výkonu 1,5 MWp. Na příští rok tam chystají dokonce elektrárny o úhrnném výkonu 3 MWp, z nichž část bude instalována i v jiných městech (Dráždany, Ingolstadt ...).
KDO V NAŠÍ ZEMI UDÁ SMĚR JAKO PRVNÍ?
Také v České republice přibývá solárních elektráren. A nejde už pouze o malé projekty pro chaty bez elektřiny (Hrádek nad Nisou: 61 kWp, Opatov: 60 kWp ...). Po systémech, na nichž by se mohl individuálně podílet občan, však u nás zatím žádné stopy nejsou. Možná proto, že v naší zemi chybí osvícená radnice, která by udala směr jako první a pro takový projekt zdarma pronajala střechu nebo dokonce přispěla i finančně.
Proto toto prvenství může získat i vaše sídlo. Stejně jako byly první před pěti lety Litoměřice u komunální podpory termických systémů, a dnes tam ročně vzniká na pět desítek nových systémů, přičemž model místních impulsů přebírají další česká města.
|
JIŘÍ DVOŘÁK
časopis Moderní obec, č. 1/2007
|
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři ČR 2009
2008, 2007, 2006,
2005, 2004
|
|
