|
Největší fotovoltaické elektrárny v České republice II
SOLÁRNÍ SYSTÉMY V OPATOVĚ A OSTROŽSKÉ LHOTĚ
Na jaře roku 2006 postavila společnost HiTechMedia Systems
v Opatově na Svitavsku velkou solární elektrárnu, jejíž výkon je zatím více než 60 kWp. Tatáž firma uvedla v červenci tohoto roku do provozu další, zatím největší tuzemský ekologický zdroj elektrické energie o výkonu 702 kWp, který postavila v ostrožské Lhotě u Uherského Hradiště.
Funkce fotovoltaického systému (dále jen FV) je prostá. Světlo dopadající na povrch solárního panelu je přeměněno na elektřinu. Tento jev se odehrává ve slunečních (FV) článcích. Vzájemným působením slunečního záření a hmoty dochází k pohlcování fotonů a uvolňování elektronů. V polovodiči pak vznikají volné elektrické náboje, které jsou už jako elektrická energie odváděny ze solárního článku přes regulátor dobíjení do akumulátoru, ke spotřebiči nebo do rozvodné sítě. Fotovoltaika je dynamicky se rozvíjející odvětví. V roce 1997 byl meziroční nárůst dodávek 38 %. Průměrný roční nárůst od roku 1990 je 15 %.
FV jev objevil Alexandre Edmond Becquerel v roce 1839. V roce 1883 byl zkonstruován selenový solární článek. Článek měl účinnost při přeměně světla na energii mezi 1-2 %. V roce 1954 vyrobily Bellovy laboratoře křemíkový sluneční článek s účinností 4 %, která později vzrostla na 11 %. V roce 1958 se poprvé použilo FV článků pro výrobu energie v kosmických programech a od té doby se staly jejich nedílnou součástí. Na začátku 80. Let zaznamenáváme vznik prvních slunečních elektráren, které víceméně fungují dodnes. Účinnost dnešních článků se v praxi pohybuje až kolem 18 %.
První variantou využití FV systémů je tzv. síťová verze. Při tomto zapojení je stejnosměrné napětí získané z FV panelů přeměněno pomocí měniče napětí na napětí střídavé, které je dodáváno přímo do sítě. Varianta přímých dodávek energie do sítě je pro rozvoj FV systémů rozhodující.
Druhou možností využití FV systémů v praxi je tzv. ostrovní verze. Používá se všude tam, kde není k dispozici rozvodná síť a kde je potřeba střídavého napětí 230 V. Je to v hodná alternativa zejména u odlehlých objektů, v karavanech, jachtách apod. Oproti síťové verzi vyžaduje tento systém navíc solární baterie, které uchovávají elektrickou energii na dobu, kdy není dostatek slunečního svitu (v noci).
Ideální polohou pro montáž FV panelů je směr jih s desetistupňovým vychýlením na západ. Pro instalaci FV panelů je velmi vhodná sedlová střecha, díky níž se dá ušetřit část nákladů na konstrukci, která je potřebná k polohování panelu do 45 stupňů.
K zamyšlení: 1 m2 FV panelů vyrobí za rok 110 kWh energie. To se rovná cca 250 kg uhlí.
Montáž solární elektrárny v Opatově
trvala zhruba dva týdny
V dubnu 2006 byla v obci Opatov dokončena dostavba fotovoltaické elektrárny společnosti HiTech Solar. Vlastní realizace tohoto projektu spočívala především v montáži hliníkové konstrukce a 369 solárních polykrystalických modulů firmy SCHÚCO International KG s účinností přeměny slunečního záření 14,7%. Garantovaný výkon panelů je: do 12 let 90%, do 25 let 80%. Dále bylo instalováno deset měničů napětí Siemens SITP a byla provedena elektroinstalace a napojení elektrárny na centrální rozvaděč. Celý areál elektrárny je oplocen, monitorován kamerovým systémem a elektronicky zabezpečen.
|
Základní údaje o solární elektrárně v Opatově:
· Investor: HiTechMedia Systems, s.r.o., Uherské Hradiště
· Lokalita: obec Opatov (cca 500 m od obce Opatov), okres Svitavy, Pardubický kraj
· Technologie: polykrystalický panel o výkonu 160 Wp
· Velikost instalace: 60,885 kWp
· Počet FV panelů: 369 ks
· Rozměry FV panelu: 1580x800x46 mm
· Typ střídačů: SMA 5000
· Počet střídačů: 10 ks
· Sklon hliníkové konstrukce: 18 stupňů
· Orientace vůči světovým stranám: jih
|
V červenci 2006 byla opatovská elektrárna napojena na distribuční síť společnosti ČEZ Distribuce, a.s. Kvůli získání údajů o aktuálním stavu výroby elektrické energie bylo nezbytné elektrárnu vybavit také komunikační technologií pro přenos dat, jež jsou dále přenášena a zobrazována prostřednictvím internetu.
Od podání prvních žádostí do zprovoznění solární elektrárny v Opatově uplynulo osm měsíců, přičemž samotná montáž byla otázkou zhruba dvou týdnů.
Uvažovaná životnost elektrárny je 30 let. Návratnost tohoto projektu o rozpočtových nákladech devět milionů korun se očekává za deset let.
FINANCOVÁNÍ PROJEKTU
Solární elektrárna instalovaná v Opatově byla financována prostřednictvím společnosti Czechinvest a České energetické agentury dotací ze strukturálních fondů EU (z Operačního programu pro průmysl a podnikání), k níž investor získal také úvěr od ČSOB (Pozn.: nejprve je potřeba stavbu plně - např. s pomocí úvěru - zainvestovat a dokončit, pak lze teprve nárokovat přiznanou dotaci EU).
Investor díky včasné přípravě využil nových podmínek nastavených zákonem na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jeho prováděcími vyhláškami. S platností od ledna 2006 je např. provozovatelům slunečních elektráren po dobu patnácti let garantován odkup solární elektřiny. Pro instalace zprovozněné v roce 2006 cena činila 13,20 Kč/-kWh (bez DPH). ´´Obor solárních elektráren jsme na základě studia světových trendů i propočtů reflektujících situaci navozenou novým zákonem u nás vyhodnotili jako velice perspektivní jak z hlediska ekologických přínosů, tak i podnikatelských možností, ´´ je názor Vladimíra Mléčky, jednatele firmy HiTech Media Systems, která se angažuje v oblasti komunikačních technologií. Výrobou ekologické elektrické energie chce přispět i ke zlepšování životního prostředí.
MALÉ SOLÁRKO NA ZKOUŠKU
|
Malý testovací systém na sídle firmy.
|
Na střeše sídla firmy byla v roce 2004 instalována fotovoltaická elektrárna o výkonu 2 kWp, která částečně pokrývá její spotřebu elektrické energie. V době její montáže byla největším soukromým zdrojem elektrické energie napojeným na veřejnou síť. Na šikmé střeše na ploše 13,5 m2 je namontováno16 ks solárních panelů PM 116 o celkové výkonu 1,86 kWp a měniče PVI 2300. Za rok tato malá solární elektrárna vyrobí 2,2 MWh. Její životnost je 25 let a celkové náklady na její realizaci byly 412 000 Kč.
Financování realizace projektu bylo ze 70% zajištěno z vlastních zdrojů, na pokrytí zbývajících 30% nákladů využil investor dotačního titulu v rámci státního programu vyhlašovaného každý rok Českou energetickou agenturou (ČEA). Výkon FV modulů je ze stejnosměrného napětí transformován jedním měničem PESOS PVI 2300 na jednofázové střídavé napětí 230 V a 50 Hz, které je automaticky nafázováno do veřejné rozvodné sítě tzn., že veškerá vyrobená elektřina jde přímo do ní.
Zkušenosti z provozu této malé elektrárny dokládají, že hodnoty dané energetickým auditem a parametry zařízení se v praxi potvrdily. Množství vyrobené energie je o něco vyšší než audit předpokládal. Po dobu provozu FV panely nepotřebovaly údržbu, ani nebyla zaznamenána žádná porucha. Střídač po dvou měsících vykazoval drobné výpadky. Výrobce však po konzultaci zaslal měnič nový a v současné době vše pracuje bez závad.
Od letošního roku bude veškerá vyprodukovaná elektrická energie dodávaná do veřejné distribuční sítě za cenu 13,20 Kč za 1 kWh. Roční výnos dle nového tarifu by měl být 26 400 Kč.
SOLÁRNÍ PARK V OPATOVĚ PO PRVNÍM ROCE PROVOZU
Po ročním provozu se investorovi potvrdilo, že všechny naměřené hodnoty odpovídající parametrům instalované technologie. Předpoklad vyrobené elektrické energie se naplnil a solární panely, resp. celá technologie, nepotřebovaly běhen prvního roku provozu žádnou údržbu a solární komplex nezaznamenal žádnou poruchu.
Vysoká průměrná výroba elektrické energie byla bezpochyby odrazem slunečného počasí - zejména v dubnu a květnu letošního roku. Během dvanácti měsíců svého provozu tak dodala opatovská solární elektrárna do distribuční sítě celkem 65,72 MWh elektrické energie, což je v přepočtu 1090 kWh na jeden instalovaný kWp.
Podle statistiky Energetického regulačního úřadu za rok 2006 solární elektrárny společnosti HiTechMedia Systems, s.r.o., dodaly do distribuční sítě 15% elektrické energie vyrobené České republice ze slunce.
Největší solární elektrárna
v ČR je v Ostrožské Lhotě
Koncem července začala do veřejné sítě proudit elektřina z největší tuzemské solární elektrárny v Ostrožské Lhotě u Uherského Hradiště. Na bývalém poli v průmyslové zóně ji během čtyř měsíců postavila společnost HiTechMedia Systems, s.r.o. a výkonem instalovaných solárních panelů (702 kWp) tak o 9 kWp tak předstihla solární park v Bušanovicích na Šumavě. Sluneční proud z 3 120 panelů by pokryl roční spotřebu 200 domácností.
ROZDÍLY NEJSOU JEN VE VÝKONU
|
Sázka na vlastní konstrukci přinesla podle montérů větší pracnost. Ta však byla kompenzována nižšími náklady na úrovni 5 000 Kč na instalovaný kilowattpeak (nosná konstrukce + zavrtávací šrouby).
|
Jen výkonem se ale solární parky z Bušanovic a Ostrožské Lhoty neliší. Zatímco na Šumavě vsadil investor na - údajně levnější - dřevěnou konstrukci s betonovými patkami, dodavatel Hitechsolar upřednostnil novinku - hliníkovou nosnou konstrukci uchycenou pozinko-vanými ocelovými zavrtávacími šrouby. U nás, v zemi s horšími ekonomickými předpoklady pro solární elektrárny, se kvůli rentabilitě projektu musí v době výstavby otáčet každá koruna hned několikrát. "Chtěli jsme nejen vyrábět obnovitelnou elektřinu, ale i stavět ekologicky a s využitím místních zdrojů," komentuje levnější volbu Vítězslav Jančík, manažer projektu. Nevýhodou může být dle montérů oproti zahraničním konstrukcím pracnější instalace panelů, zohledníme-li ale průměrný náklad na konstrukci a zavrtávací šrouby, vyšel tento výdaj u ostrožské elektrárny na u nás nevídaně nízkých 5 000 Kč/kWp.
|
Premiéru technologické novinky v podobě článků se třemi sběrnicemi nabídla ostrožská elektrárna. I díky zvýšenému výkonu (o 6-7 Wp na panel s výkonem 225 Wp) chtějí iniciátoři vyrábět téměř tisícovku kilowatthodin z kilowattpeaku ročně.
|
Zvažovala se i varianta konstrukce ze železa, ale díky stále rostoucí ceně této suroviny dostal přednost hliník, který na základě zpracované studie o geologickém podloží dostatečně vyhovoval pro účely stability nosné konstrukce. Po skončení životnosti elektrárny (cca 30 let) zde mohou konstrukci demontovat, šrouby jednoduše vytáhnout, materiál recyklovat a pozemek lze znovu využívat třeba k zemědělské výrobě. To v případě kubíků betonu v zemi bude už problematické.
Ve snaze o maximální výkon investor vsadil na technologii u solárních panelů osvědčenou. Účinnější monokrystalické moduly pochází od třetího největší světového výrobce SolarWorld. O výběru panelů rozhodla fakta - efektivní poměr plochy na instalovaný kilowattpeak (cca 7,5 m2/kWp) i výkon panelu (225 Wp). Na zhruba polovině elektrárny je instalována i technologická novinka se třemi sběrnicemi na článek, které by měly zvýšit výkon o 6 až 7 Wp na panel.
SPECIFIKA PROJEKTU
|
"Elektrárna stojí na těchto zavrtávacích šroubech," říká Vítězslav Jančík, manažer projektu. Pozinkované ocelové piloty o délce 1,6 m jsou téměř zcela zapuštěny do země a plynule přecházejí v nosnou konstrukci z hliníku.
|
Na rozdíl od běžných menších projektů, mají bušanovický i ostrožský park svá specifika. Měniče u obou nejsou přímo u panelů, ale je zde využit centrální střídač. U elektrárny Hitech je stejnosměrný proud z každých dvaceti panelů sváděn jednou ze 156 větví - přes dva podzemní svody - do izolované buňky se dvěma centrálními střídači. Odtud směřuje již střídavý proud o napětí 230 V a 50 Khz do trafostanice a pak dále do veřejné sítě. Na trafostanici je umístěn zaplombovaný elektroměr, jehož naměřené kilowatthodiny bude investor měsíčně fakturovat EONu, provozovateli místně příslušné energetické soustavy.
I laickým okem viděno není pozemek pro ostrožský projekt ideální. Rozprostírá se na dvou hektarech s mírným sklonem nikoli k jihu, ale k severu, což projektanta donutilo zvýšit odstupy mezi řadami panelů, aby při jejich řazení "ze svahu" nehrozilo v zimě vzájemné stínění pří nízkém úhlu dopadající slunečního paprsku.
Elektrárna vyrostla v léta nevyužité průmyslové zóně, která se až do doby instalace využívala jako pole. Obec projektu vyšla vpodstatě vstříc, aniž by si vynucovala všimné v řádu miliónů, jak je běžné u projektů větrných elektráren. HitechSolar však radnici nabídl roční příspěvky na ekologicky orientované projekty v obci a také výsadbu více než 700 nových dřevin v katastru, neb chce za každý instalovaný kilowatt vysadit jeden strom.
Odměnou místním bude i zelená elektřina, protože EON dal příslib ponechat solární proud ke spotřebě přímo ve vsi.
ZABEZPEČENÍ SOLÁRNÍHO PARKU
Kdyby se investor spoléhal jen na ochranu zmíněného svatého z nedalekého poutního místa, optimismus by mu dlouho nevydržel. Jen hliníku je v konstrukcích použito na deset tun a celková hodnota namontovaných panelů hravě přesáhla 60 miliónů korun. Proto vlastní instalaci předcházelo důkladné oplocení pozemku. Vlastní zabezpečení je rozdělené na tři etapy - dostatečně nadimenzovaný plot, infračervená čidla monitorující nežádoucí pohyb a ve finále i specifická ochrana, o které iniciátoři zarytě mlčeli. "Pokud některý nenechavý zájemce jeden ze tří stupňů ochrany poruší, může si být jist, že do pár minut bude mít v zádech ostrahu," shrnuje Jančík.
I přes tato opatření je solární park samozřejmě pojištěn - proti škodám způsobeným živlem, vandalismem a krádežemi. Podobně jako u předchozího projektu (60 kWp v Opatově na Svitavsku), nebylo ani zde vyjednávání smlouvy s pojišťovnou jednoduché. Příprava pojistky, která by pokryla veškerá rizika za únosných podmínek, trvala měsíce. "Byla to dlouhá cesta ke kvalitnímu pojištění, ale nakonec se vyplatila. Cenu pojistky jsme upravili tak, aby lépe korespondovala s ročními výnosy z prodané elektřiny," komentuje anabázi manažer. Dodejme, že solární park v samotném srdci Slovácka je nakonec pojištěn u České podnikatelské pojišťovny a související roční výdaje se pohybují na úrovni procent z ročních tržeb za prodanou elektřinu.
EKONOMIKA A LIKVIDITA ALFOU A OMEGOU
Krom primátu co se výše instalovaného výkonu týče dosáhl HitechSolar i dalšího rekordu. Elektrárnu postavil při - u nás - velmi nízkých průměrných investičních nákladech (128 000 Kč na instalovaný kilowattpeak). Celkové náklady "sedmistovky" vyšly na 90 mil. Kč, přičemž z více než dvou třetin byly kryty kombinací úvěru a vlastních zdrojů. Dotace z operačního programu Průmysl a Podnikání (podprogram Obnovitelné zdroje) činila 28 mil. Kč. Přestože se s tímto vysokým podílem dotace (31 %) při tak nízkých měrných investičních nákladech může zdát realizace elektrárny bezproblémová, není tomu tak. Zdroje z evropských fondů jsou alokovány na účtu donátora a uvolněny až po fakturačním ukončení projektu, které na základě zkušeností z minulého projektu může trvat až tři čtvrtě roku. Výdaje hrazené následně z dotace musí investor předfinancovat z vlastních zdrojů. S tím mívá většina zájemců problémy.
Další zádrhel českého solárního boomu spočívá v dofinancování velkých elektráren bankovními úvěry. "Sázeli jsme na zahraniční banky, které mají ve světě zkušenosti s financováním podobných projektů, ale ukázalo se to jako slepá ulička," líčí historii Jančík. Většině bank nestačila k začátku jednání ani podepsaná smlouva o udělení dotace. Úvěr na čerstvou fotovoltaickou jedničku nakonec poskytla Komerční banka, a spíše než perspektiva progresivního projektu rozhodla o přidělení půjčky dlouholetá spolupráce bonitního investora s tímto bankovním ústavem.
BUDE PRVNÍ DOTAČNÍ PĚTKA I POSLEDNÍ?
V rámci operačního programu Průmysl a podnikání bylo výraznou dotací podpořeno pět projektů solárních elektráren s plánovaným celkovým instalovaným výkonem 1,8 MWp. A toto číslo mohlo být podle Miroslava Dostála z České energetické agentury ještě větší, kdyby žadatelé neměli takové problémy se zajištěních finančním zdrojů a doložením vlastnických vztahů k pozemkům.
To, co mohlo nastat v minulých letech, se ale již bude opakovat jen těžko. "Díky současnému vedení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR se fotovoltaika dostává do role popelky, která na euro z podpor EU nedosáhne," komentují aktuální vyhlídky zástupci HitechSolar, shodou okolností právě největší čerpatelé dosavadních příspěvků na projekty solárních elektráren.
Cesta k úspěchu tak spočívá spíše ve snižování investičních nákladů, zejména ceny solárních panelů. A ostrožský park ukazuje, že je tato cesta reálná. Průměrný investiční náklad vyšel níže než vyhláškou doporučená hodnota k efektivní ekonomice investice. I tak zde ale existují rezervy. S využitím levnější čínské technologie, která má dnes dle zástupců HitechSolar již potřebnou kvalitu, by se mohla přitažlivost investic do solárních elektráren ještě zvýšit.
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři ČR 2009
2008, 2007, 2006,
2005, 2004
|
|
