|
SPOLÉHAT NA SLUNCE SE VYPLATÍ
Severočeské Litoměřice se kloní k šetrné solární energii. Dnes se u nich inspirují i další česká města.
Obyvatelům Litoměřic se dýchá lépe než před patnácti lety. Kvalitního životního prostředí, které lépe ladí se zeměpisnou přezdívkou regionu -"zahrada Čech" - se podařilo dosáhnout i díky využívání solární energie. Přesvědčit místní obyvatele o tom, že na sluneční energii je spolehnutí jako na každodenní východ slunce, ale dalo místním radním dost práce.
Asi každý z nás už někdy zaháněl své černé ekologické svědomí různými výmluvami. Například "nemáme na takové věci čas" - a na podobné řeči většinou naráželi i litoměřičtí radní, když se snažili prosadit myšlenku solárních panelů. Dnes už však pokrývají více jak 300m2 a nové žádosti o jejich umístění se hrnou na městský úřad. Dobré zprávy se šíří i za hranice města: "Dnes už o solární energii začínají uvažovat i okolní města," říká místostarosta Litoměřic Petr Hermann.
Kvůli jeho poloze trápí Litoměřicko vysoká koncentrace emisí. Politici chtěli nepříznivé podmínky nejprve zvrátit podporou plynofikace. Jenže v roce 2000 přišlo zdražení plynu. Vedoucí odboru životního prostředí na Městském úřadě v Litoměřicích Pavel Gryndler, který je tahounem projektu, vypráví, jak tehdy poznal pocit vnitřní prohry. A také zodpovědnosti: "Lidi nás tlačili, abychom se k tomu nějak postavili. Nechtěli jsme se vrátit k zakouřenému městu ani je nechat na holičkách." Přímé peněžní injekce litoměřickým domácnostem ale radní rovnou zamítli. Museli hledat jinou cestu, jak lidi odradit od starého dobrého, ale neekologického uhlí.
Přišli s nápadem podporovat přímými dotacemi obnovitelné zdroje energie (OZE) - solární ohřev teplé užitkové vody. Konkrétně se jednalo o pevnou částkou 20 tisíc korun na solární panely (za určitých podmínek, např. min. plocha panelů 3 m2). Peníze od radnice hradí asi třetinu nákladů, příspěvky však lze žádat i na Státním fondu životního prostředí. A návratnost investice? Kromě šetření životního prostředí také pět až šest tisíc do rodinného rozpočtu navíc.
Litoměřičtí ale zpočátku jednoduché matematice ekonomických výhod solárních panelů nerozuměli. Radnice proto uspořádala propagační seminář, ale i přes velký zájem veřejnosti neměl větší efekt. Jak poznamenává Pavel Gryndler, svou roli mohlo sehrát i to, že sami radní nešli příkladem. Pasivita politiků nahrávala nedůvěřivým otázkám - "...a co bude s vodou, když bude zataženo?" Lidem je nutné udělat trochu show.
"Umožnili jsme firmám na náměstí představit funkční modely. Lidé viděli v chodu, že i když slunce moc nesvítí, tak to hřeje. Nejvíc na ně zapůsobilo, když se vypouštěla horká voda do kanálů a z nich se kouřilo," popisuje Gryndler okamžik, kdy se lidé ke slunci jako ke zdroji užitkové energie začali otáčet s větší důvěrou. Tehdy prý začaly chodit i první seriózní žádosti.
Gryndler sám má solární panely doma. "Mám solární kolektor už tři roky, nemusím se o něj starat vůbec," popisuje nenáročnost využívání solární energie. Jeho nadšení se neomezuje pouze na slova. "Jako první zájemcům nabízím, aby se šli podívat k nám domů, jak to funguje," vypráví o svých přesčasových aktivitách. Jen jeho žena je prý z častých návštěv trochu nervózní.
Přitom by možná stačilo, kdyby se zatím nerozhodnutí zájemci porozhlédli po půvabném a dnes i čistším litoměřickém náměstí - parkovací automaty taky "jedou" na sluneční energii. Solární kolektory mají i další budovy provozované městem.
Petr Hermann však upozorňuje, že pro konečný úspěch je důležitá také osvěta např. ve výchově mladých lidí. "Na našich základních školách jsou žáci vedeni k ohleduplnosti k životnímu prostředí a mají možnost se s využíváním OZE seznámit i v praxi," říká osvícený litoměřický politik.
Město se navíc snaží prosazovat obnovitelné zdroje i do dalších sektorů. Smělým plánem Litoměřic je pokrýt celkovou spotřebu energie přibližně z jedné třetiny z obnovitelných zdrojů, v tomto konceptu chtějí využít elektřinu z malých vodních elektráren a geotermální energii.
"Touto cestou se podařilo zachovat pozitivní trend v poklesu obsahu oxidu siřičitého v ovzduší," dodává místostarosta Petr Hermann.
|
NSZM
24. 11. 2005, Lidové noviny
|
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři ČR 2009
2008, 2007, 2006,
2005, 2004
|
|
