|
(EKO)MODLA JMÉNEM HOSTĚTÍN
Ještě před patnácti lety by stěží někdo očekával, že lidé budou jezdit do malé vísky na československém pomezí jako do živé učebny ekologie. Dnes je však situace jiná. Klíčovým slůvkem, které se zde skloňuje v každém pádě je trvalá udržitelnost. A tak není divu, že v obci nechybí např. sluneční kolektory, kořenová čistírna či jedna z prvních obecních výtopen. V Hostětíně ale také najdete i věci méně běžné - první víceúčelový pasivní dům v ČR, úsporné veřejné osvětlení a poslední novinku v podobě solární elektrárny na střeše místní biomoštárny.
Za komplexní udržitelný rozvoj regionu, ale i za ne vždy běžnou ochotu podílet se o informace, získal Hostětín prestižní cenu Energy Globe Awards. Podívejme se proto na jednotlivé kroky, které jej k trofeji přivedly.
PRŮKOPNICKÁ KOŘENOVKA
Hostětínské ekologické aktivity již před lety odstartovaly tím, co většina obcí dnes teprve řeší - čistírnou odpadních vod. Už zde je však od počátku znatelný podstatný rozdíl. Místo tradičních konvenčních čistíren iniciátoři vsadili na kořenovou čistírnu.
Dílo dnes ještě mnohdy stále u nás nevídané funguje v Hostětíně již dvanáctým rokem bez problémů. Cesta k němu však byla trnitá. Nejvíce námitek, založených zejména na nedůvěře k přírodnímu čistícímu procesu, měl v době prosazování záměru okresní hygienik a jeho odpor pomohl zlomit až seminář k tématu za účasti přizvaných odborníků. Výstavbou čističky, na kterou se připojila krom dvou osob celá obec, se prolomila nejen třicetiletá stavební uzávěra, ale Hostětín získal i úvodní ekologické renomé.
Kořenová čistírna
funguje jako umělý mokřad s výsadbou běžných mokřadních rostlin. Nejprve dojde k mechanickému čištění v systému šachet, trubek a nádrží, aby posléze následovalo čištění biologické - a to kombinací fyzikálních, chemických a biologických procesů. Přestože to zní odborně, je to jednoduché: čistění probíhá v pískovém loži, které je osazeno rákosovitými rostlinami. Bakterie žijících na jejich kořenech organický odpad rozloží.
| |
Místní čistírna, jejíž výstavba mj. v době realizace neznamenala žádné vyšší investice oproti volbě konvenční technologii (a naopak vykazuje při provozu poloviční výdaje), zůstala na dlouhou dobu osamoceným pilotním projektem, který v praxi studovaly desítky exkurzí. Paradoxem zůstává fakt, že zájemců o podobné projekty bylo přehršel, ale dotáhnout projekt se díky úřednímu šimlu podařilo prosadit jen minimu. Mj. se to dosud nepodařilo ani sousední obci Rokytnice, která má pro umístění kořenové čistírny rovněž vhodné podmínky.
SLUNEČNÁ ÉRA
Ještě dříve, než bylo možné získat státní dotaci na kolektory ohřívající vodu energií ze sluníčka, rozhodli se místní iniciátoři ze sdružení Veronica vyzkoušet si - po vzoru původních rakouských instalací - výstavbu svépomocných solárních systémů. Kolektory osadili nejprve vhodné střechy rodinných domů, aby solárka posléze - jako třešnička na dortu - přibyla i na střeše místní moštárny. Posledně jmenované řešení je zajímavé i po technologické stránce – rovněž svépomocný systém s kolektorovou plochou 36 m2 akumuluje solární teplo ve velkém zásobníku zcela obaleném balíky slámy jakožto tepelnou izolací. Uskladněná energie je pak využívána při výrobě moštů.
Hlavní výhodou svépomocných instalací byla nevídaně nízká cena oproti komerčně montovaným systémů. Zohledníme-li jen materiál, může investice pro instalaci svépomocného systému klesnout až na třetinu oproti konvenčnímu. Musí se však dodržet řada pokynů při montáži i údržbě. Na druhou stranu asistuje-li provozovatel při instalaci, získal při montáži cenné rady, které lehce využije při provozu.
V Hostětíně a okolí bylo tímto způsobem postaveno na 45 solárek na ohřev vody - v rámci tzv. programu Slunce pro Bílé Karpaty. I díky této iniciativě se Hostětín dlouhodobě drží v elitní desítce Solární ligy ČR, soutěže sídel ve vybavenosti solární technikou a díky novým instalacím má potenciál dokonce zaútočit i na stupně vítězů.
Ne zcela nezajímavá nejsou ekonomická data svépomocných systémů. Podle Yvonny Gailly ze sdružení Veronica, jedné z hlavních hybatelek ekoimpulsů v místě, se finanční úspora na rodinu s kolektory pohybovala v rozmezí 1 500 až 6 000 Kč za rok a šlo tak dosáhnout jen šestileté ekonomické návratnosti i bez dotací. Pro některé majitele solárek se systémy navíc staly i formou individuální image a jednotlivé rodiny se vzájemně informovaly, kdo měl dříve ohřátou vodu. Snaha o svépomocné systémy byla de facto pozastavena rozvojem podpory solárních systémů ze Státního fondu životního prostředí ČR, kdy bylo možné získat příspěvek pouze na systémy instalované komerční firmou.
"Druhý dech" v oblasti solárek chytl Hostětín v letošním roce. Na objektu moštárny přibyla během září solární elektrárna o výkonu 8,8 kWp, což odpovídá ekvivalentu roční spotřeby elektřiny tří domácností. Kus opodál, na stěně sousedního objektu se právě montuje atypický fasádní solární kolektor, který bude sloužit jako podpora vytápění pasivního domu.
PIJU MOŠTY, COŽ TY?
Udržitelný rozvoj nemusí vždy nutně znamenat jen novátorské hitech přístupy ve snaze uspořit co nejvíce tun skleníkových plynů. Místní vsadili na zkušenosti svých předků a rozhodli se pěstovat a zpracovávat tradiční krajové odrůdy jabloní.
Porovnání tradice a současnosti při zpracování ovoce nabízí v Hostětíně historická sušárna ovoce a již zmíněná „solární“ moštárna, vybavená repasovaným zařízením z končící rodinné farmy v Německu. Jejím produktem je především jablečný mošt ze certifikovaných sadů ekologicky hospodařících pěstitelů v Hostětíně a okolí. Kapacita linky je až tisíc lahví za hodinu a filozofii šetrného přístupu k přírodním zdrojům a minimalizaci odpadů je veškerá produkce stáčena do vratných skleněných lahví. Bio mošty z Hostětína pronikly i do regálů některých hypermarketů. Starou „Chmelovu sušírnu“ uprostřed sadu nedaleko centra obce pocházející ze začátku 19. století uvedli po rekonstrukci místní nadšenci opět do provozu roku 1998. Sušení obstarává horký vzduch, o jehož ohřev se nepřímo stará cihlová pec, v níž se topí dřevem. Ovoce je k sušení rozloženo na „lésách“, tvořených rámem s příčnými výztuhami, jejichž dno je vypleteno roštem z vrbového proutí. Na 12 lísek s celkovou plochou 18 m2 lze rozložit až 300 kg ovoce. Obnovená sušárna je provozuschopná. Návštěvníci Hostětína se tak během sezóny mohou seznámit s jejím provozem i konstrukcí.
AKTIVNÍ PASIVNÍ DŮM
V duchu hesla „nejlepší energie je ta nevyrobená“ se řídila koncepce místních iniciátorů při výstavbě infocentra. S vydatnou podporou evropských i přispěním státních zdrojů zde vyrostl unikátní pasivní dům, který je první svého typu v ČR. Objekt pojatý seminární centrum byl koncipován jako modelový již od samého počátku, proto i stran pasivních domů zatím neosvícený návštěvník lehce pozná, jaké jsou priority této energeticky úsporné architektury. Umožnují mu to např. důmyslné průhledy do skladby vnějších stěn, kde jako izolant byla v hojném měřítku použita sláma. I přesto, že je dům doslova napěchován moderní technologií, našlo se zde dostatek prostoru, pro použití dřeva a z výrobků nepálené hlíny, což objektu vdechuje lidský rozměr.
Dodejme, že i přes specifický způsob výstavby činily vícenáklady na výstavbu pasivního domu jen 7 % oproti konvenční výstavbě. Nespornou výhodou jsou však úspory energií při provozu objektu, které by se měly pohybovat v řádu desetitisíců. Odborníci očekávají, že vícenáklady investované do pasivního způsobu výstavby se vrátí během 16 – 26 let v závislosti na míře růstu cen energií.
Ostatně o perspektivách nového typu architektury se můžete přesvědčit sami. Součástí pasivního domu je nadstandartně vybavená ubytovna, která zájemcům o pasivní domy nabízí unikátní možnost otestovat si život v těchto stavbách dříve než se rozhodnou pro jejich výstavbu. Bohatý doprovodný program seminárního centra nabitý informacemi o udržitelném životě Vám navíc dodá energii do Vašich ekologicky orientovaných projektů. Podobně jak už tak učinili mnozí ze sousedství, kteří chystají podobné projekty.
Inu tato bělokarpatská učebnice trvale udržitelného života jen těžko najde srovnání s nějakou jinou u nás a tak lze očekávat, že návštěv tu bude jistě požehnaně – ať už při jablečných slavnostech koncem září či na některé ze vzdělávacích akcích.
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
