|
Ze solární historie:
Opatov, 60 kW fotovoltaiky
Je událost z července roku 2006 hodná zaznamenání jako událost historická? Zvláště nyní, kdy čekáme zda bude připojeno do sítě ke konci roku 1500, 1600 nebo 1700 MWp a kolik na polích přibude solárních parků o výkonu v řádu desítek megawattů? Je to teprve 4 a půl roku, nebo už 4 a půl roku? A co se tehdy vlastně událo?
V Opatově na Svitavsku byla tehdy do sítě připojena v té době největší fotovoltaická instalace v České republice. Obec v onom roce rázem v solární lize skočila do čela sídel se slunečními elektrárnami. Celkem 369 solárních panelů s celkovým výkonem 60 kW instalovala společnost HiTechMedia Systems z Uherského Hradiště na vhodně orientované šikmé střeše bývalé drůbežárny za vsí.Volbu místa ovlivnily nejen sluneční poměry na místě instalace, ale i možnost zakoupení uvedeného volného objektu.

Montáž fotovoltaických panelů na střeše bývalé drůbežárny u Opatova na Svitavsku. Instalovaným výkonem 60 kWp tak tato elektrárna překročila
jako první v Česku, z dnešního pohledu zanedbatelnou, hranici 50 kW.
Instalovaný systém byl sice schopen produkovat elektrickou energii bezprostředně po dokončení montáže v květnu, avšak administrativní průtahy na straně společností, zabývajících se distribucí elektrické energie, způsobily připojení zdroje k síti se skoro dvouměsíčním zpožděním. „Realizovaný projekt 60 kW je pro nás zadostiučiněním zejména z pohledu administrativních překážek, které jsme museli překonat ve fázi jeho připojování k veřejné síti, a je také i výzvou do budoucnosti, kdy bychom chtěli dosavadní zkušenosti zúročit ve větších projektech,“ komentoval tehdy situaci Vladimír Mléčka, ředitel společnosti, která systém postavila.
Česká republika tak - byť s několikaletým zpožděním, například za sousedním Německem či Rakouskem - tehdy překročila hranici desítky kW na jednom fotovoltaickém zařízení. V Německu už přitom tou dobou pracovalo několik zařízení s výkonem v řádu megawattů, tedy stonásobně větších.
A ještě něco tato instalace ukázala: účelné využití plochy střechy, v tomto případě zemědělského objektu, k instalaci moderního systému, využívajícího obnovitelného zdroje energie. I proto možná stojí ta „pionýrská“ instalace za připomenutí v tento čas, byť nemá kulaté narozeniny, ale „jen“ s nadcházejícím letopočtem zjevně končí jedna a začne další etapa vývoje oboru. Protože pokud budou v Česku nyní instalovány nové solární systémy, tak to bude především právě na střechách, kam fotovoltaika určitě patří především. A zemědělci, jimž ty velké a vhodné ponejvíce patří, musí vážit, zda jim na nich dobrá instalace i při cca poloviční výkupní ceně elektřiny přece jen stále (za téměř tři desetiletí) nepřinese sympatický zisk. Pomineme-li ten ekologický pro nás všechny z čisté elektřiny, který v „čase Opatova“ podtrhovala, na rozdíl ode dneška, všechna média …
|
text a foto: Břetislav Koč
|
|
|

Solárko - jediný časopis výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| --------------------------------------- výsledné pořadí 8. ročníku |
 
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku 2011, 2009,
2008, 2007, 2006, 2005, 2004
|
|