|
uspořádali ve dnech 22. - 24. 6. 2005 poznávací zájezd s názvem
Po solárkách a ekodomech
ČR i našich sousedů
Během cesty účastníci z řad aktivních hráčů a partnerů naší soutěže, novinářů, solárních firem i jiných zájemců navštívili tyto solární zajímavosti:
|
Pekárna Peta Bohemia, Soběslav
|
|
O soběslavské instalaci firmy JH solar přebíráme úryvek k ekonomice solárních systému z článku časopisu Týden, který vyšel hned po exkurzi:
Sluneční provozovna: Rychlejší je návratnost v provozech, kde se spotřebuje velké množství teplé vody. V pekárně Peta Bohemia v Soběslavi se každý den musí umýt dvacítka zaměstnanců, potřeba je také voda na úklid. Hřeje se v pětisetlitrovém bojleru, který zahřívá 18 metrů čtverečných solárních kolektorů. Pořizovací náklady systému byly 200 tisíc korun. "Od dubna do konce září nemusíme používat na ohřívání vody plyn," říká spolumajitel firmy Karel Pakosta.
|
|
mini-sídliště řadových domů v Nedabyli
|
|
Jedno z větších solárek nevyniká velkou souvislou kolektorovou plochou, ale spíše četností menších systémů.
Naleznete ji ve vesničce Nedabyle, východně od Českých Budějovic. Oko příznivce solárních technologií radostně zaplesá, když uvidí na sedmi řadových domech sedm solárních termických systému.
O tento skvost v českých poměrech nevídaný se opět přičinila také firma JH solar. Sluší se dodat, že v Nedabyli používají na zmíněném sídlišti i plastové kolektory pro ohřev vody v bazénu, a tak obec není bez šancí na vysoké umístění v solární lize.
To potvrzuje i už téměř "historický" svépomocný kolektor u místní základní školy.
|
|
sídliště solarCity v Linci
|
|
Idea projektu Solární městečko vznikla v roce 1990, kdy v Linci hledalo bydlení asi 12 000 lidí.
Dnes se v jižní části Lince dokončuje bydlení v 5 000 bytech v nízkoernegetických domech, zvláštností nejsou ani pasivní domy nové generace (se solární voštinovou fasádou) či školka s výzkumným projektem srovnávájící velkoplošné kapalinové a teplovodní solární systémy - a to vše přímo u přířeční mokřiny, která je největším přírodní biotopem v Horním Rakousku.
Upozornění pro budoucí návštěvníky: na solarCity v Linci Vám nebudou rozhodně stačit dvě hodiny, pro intenzivnější zájemce možná ani celé odpoledne!
|
|
2. nejhezčí rakouské solárko v Theningu
|
|
Už na první pohled se jedná o ekologicky pojatý rodinný dům. Koncepci dřevostavby doplňují sluneční kolektory, fotovoltaické panely, nechybí však ani zimní zahrada kvůli pasivním solárním ziskům. A kdo v takovém domě bydlí - nikdo jiný než rodina pracovníka firmy SOL-lution, která má v Horním Rakousko celou řadu zajímavých instalací.
|
|
pasivní kostel sv. Františka ve Welsu
|
|
Jižní fasáda kostela je tvořena atraktivními černými fotovoltaickými panely (200 m2), které jsou navíc obehnány vodním příkopem. I po stránce tepelné energie má být kostel soběstačný díky solárním kolektorům a kotli na biomasu. Objekt s užitnou plochou 1320 m2 je koncipován jako stavba s pasivními parametry, vynikají především dobré izolační vlastnosti oken, zateplení vnějších stěn a systém řízeného větrání s rekuperací tepla.
|
|
stadion Arnolda Schwarzeneggera v Graz-Liebenau
|
|
Největší termický systém Rakouska, 1407 m2 kolektorů dodává teplo přímo do sítě dálkového vytápění. Systém instalovala firma SOLID v roce 2002 a kromě rakouské solární ceny za něj získala i titul "nejhezčí solární systém roku 2003".
|
|
energetický park a proslulá solární ulice v Gleisdorfu
|
|
Do okruhu našeho zájmu patřila Ulice solární energie! Tak zněla skvělá idea Waltera Schiefera, uskutečněná za přispění města a spolkové země Štýrsko, neboť nikde jinde zatím nenajdete tolik fotovoltaiky a solárních kolektorů na tak malém městském prostoru.
Na 70 atraktivních solárních instalací se nachází na 3,5 km dlouhém vycházkovém okruhu. Mezi "drobné" zajímavosti pro turisty do okruhu patří i solární technologický park firmy Feistritzwerke-Steweag, která po městě provádí solární exkurze, či nízkoenergetické sídliště příznačně zvané SUNDAYS.
|
|
bytový komplex Gneis-Moos v Salzburgu
|
|
Netradiční a ve více ohledech inovativní sídliště řadových domů ve městě Salzburg, česky Solnohrad. Objekty byly postaveny v roce 1998 a
již tehdy bez problémů dosahovaly parametrů nízkoenergetické výstavby. Na střeše každého z domů jsou termické kolektory, zvláštností je, že jednotlivé zásobníky nejsou přímo v domácnostech, ale kolektory ohřívají vodu pro nadzemní centrální zásobník, který slouží i k mezisezónnímu skladování tepla.
|
|
rodinný dům v Gaspoltshofenu
|
|
Atypický pasivní dům kombinující stavební prvky za skla, dřeva a nepalené hlíny v měřítku přijatelném pro moderní zastávbu rakouské obce. Oba
solární systémy - termický i fotovoltaický - jsou samozřejmě integrovány do střechy.
Je to dům manažera firmy Bramac, která na rakouském trhu nabízí dodávku střechy se solárními kolektory na klíč!
|
|
Institut pro marketing a trendové analýzy v Gutau
|
|
Kancelářská budova byla navržena tak, aby fungovala bez klimatizace a osvětlení bylo zajištěno z přirozeného světla. Požadavek stavebníka byl, aby ročně neplatil žádné účty za spotřebovanou elektřinu, za přípravu TUV či za vytápění. A naopak, aby vydělával min 500 Euro z prodeje solární elektřiny do veřejné sítě. Architektonická kancelář získala v roce 2002 rakouskou solární cenu za nevšední provedení.
Článek o vizionářském majiteli - hraběti Hehenbergovi - si můžete přečíst zde.
|
|
DISKUZE K EXKURZI
|
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
|
|
|
|
 |
reklama:
(tvrzení v této inzerci nemusí
odpovídat názorům LEA)
|
|
|
