|
JIŽNÍ NĚMECKO,
ZEMĚ ZASLÍBENÁ SOLÁRNÍ ENERGII
Zatímco sever Německa zažívá v současné době nevídaný rozmach využívání větrné energie, jih Německa vsadil na využívání energie Slunce. Není to náhoda: na jihu Německa jsou lidé poměrně konzervativní, váží si kulturní harmonické krajiny a stavbě větrných stožárů se brání se stejnou vehemencí jako dálnicím či rozvoji železničních koridorů. "Soláro" tak chápou jako nejmenší zlo, když už ty novoty jaksi musí být...
Za rozvojem obnovitelných zdrojů stojí zákon o obnovitelných zdrojích energie, který garantuje pevné a poměrně vysoké výkupní ceny energie z OZE po dobu 20 let. Díky tomuto zákonu se Německo již před několika lety stalo světovou jedničkou ve využití větru a dvojkou ve využití fotovoltaiky (zde zatím stále vede Japonsko). Dlužno říci, že Němci nejsou žádní troškaři a lze tam spatřit věci, nad kterými našinec jen kroutí hlavou: tak třeba na dálnici u Mnichova jedete dobře kilometr podél protihlukové zdi, která je celá pokrytá fotovoltaikou. Fotovoltaickými panely jsou leckde pokryté celé stěny domů, celé střechy kostelů, ba i (téměř) celé skládky odpadků...
Občanské střechy
Velké instalace najdeme často i na školách. Zajímavý je přitom způsob financování: velmi často jde o instalace vzniklé v rámci projektu 100 000 občanských solárních střech (skončil koncem loňského roku). Jedna z takových občanských střech vznikla např. v městě Bad Staffelstein na škole Adama Rieseho. Střechu si tu pronajalo sdružení občanů, kteří vložili do projektu své vlastní peníze a peníze získané z úvěru, neboť taková velká instalace je levnější a efektivnější než kdyby si každý dával panely na svou vlastní střechu na rodinném domku. Peníze, které lidé do projektu vložili, se jim tak rychleji vrátí zpět. Občanská střecha v Bad Staffelsteinu dává do sítě výkon 100 kW. Výkupní cena vyrobené elektřiny činí v současné době 57,4 centů/kWh, zde ale dostávají méně, protože instalace pochází z roku 2001 a tehdy byla výkupní cena nižší. Nicméně díky tomu, že je garantována na 20 let, mají podílníci jistotu, že se jim investice za 10 - 15 let vrátí a po zbylé roky jim bude přinášet čistý zisk.
Fotovoltaika jako byznys
Díky vysokým výkupním cenám elektřiny z OZE se v Německu množí jak houby po dešti i soukromé fotovoltaické farmy. Jednu z nich, patřící rodině Schűtzových, najdeme v malé bavorské obci Tűtschengereuth. Paní Anita Schűtzová s manželem na svém poli původně instalovali 830 polykrystalických solárních modulů typu IBC-120S Megaline s výkonem 100 kW, které vyrobí ročně 90 000 kWh elektrické energie. V současnosti plochu rozšiřují o další moduly - plocha panelů se tak rozšíří dvakrát, ale výkon tolik ne, protože nové tenkostěnné modely nejsou tak účinné, zato jsou modernější a levnější. Instalaci si rodina dělala svépomocí, údržba dle slov paní Schűtzové není potřeba prakticky žádná. Investiční náklady dosáhly 0,5 mil. € (za první část), přičemž na většinu získali úvěr od banky. Návratnost počítají cca 15 let. Manželé ovšem vlastní firmu na montáž fotovoltaických panelů a instalace jim slouží zároveň i jako informační středisko pro zákazníky, proto je poměrně dlouhá návratnost příliš netrápí. Jak ale podotýká paní Schűtzová, jako malá rodinná firma měli trochu problém získat tak vysoký úvěr. Dalším problémem pak byla nedůvěra sousedů, kteří se na vznikající pole fotovoltaických panelů dívali zpočátku dosti podezíravě. Spor s jednou sousedkou, která tvrdila, že jí panely stíní pole, řešil dokonce soud. Dnes už ale vše běží zcela bez problémů, asi i proto, že si lidé mezitím na všudypřítomné solární panely zvykli.
Fotovoltaika na skládce
Jedním z měst, kde se s nimi setkáte opravdu na každém kroku, je bavorský Fűrth. Ten spolu s Norimberkem, Erlangenem a Schwabachem založil už před 13 lety (!!!) informační a demonstrační středisko o solární energii nazvané SOLID (SOLar Information Demonstration). Na provoz střediska přispívají společně tato čtyři města, což je v německých poměrech dosti neobvyklé (zpravidla jsou podobná střediska firemní). Ve Fűrthu, který má 112 000 obyvatel, už funguje 300 solárních instalací s celkovým instalovaným výkonem 2 MW. Ročně dodají do sítě 1,8 mil. kWh elektřiny, což obnáší 0,4 % celkové energetické spotřeby (cca 10x víc, než činí celoněmecký průměr). Ve Fűrthu už ale mají studie, podle nichž by se při využití všech vhodných střech mohlo pokrýt 13 - 15 % energetické spotřeby právě ze slunce. Největší instalace je vybudována na bývalé skládce odpadků - instalovaný výkon zde činí 1 MW. Dále je zde fotovoltaika na osmi školách (dohromady 250 kW), na 20 zemědělských budovách (celkem 400 kW) a zbytek dává asi sto rodinných domů. Na skládce Azenhof jde opět o společnou instalaci občanů města. Akci zorganizovalo město, které dalo k dispozici pozemek (jde o 50 let starou skládku, která tvoří zdálky viditelný kopec za městem). Finančně se na ní podílelo 120 občanů, kteří museli vložit každý minimálně 5000 €. Lidé dali dohromady 1 mil. €, město přidalo 0,5 mil. €, na zbytek si takto vzniklý "solární fond" vzal půjčku na 10 let s úrokem 4,5 %. Celkem vše přišlo na 4,65 mil. €. Peníze do fondu se sešly velmi rychle, za pouhé dva měsíce. Každý si totiž spočítal, že za 10 let už bude mít z akce jen čistý zisk - a 10 let je v Německu považováno za slušnou návratnost. V Německu ovšem do podobných akcí jdou lidé většinou proto, že chtějí něco udělat pro budoucnost, a tak nebylo výjimkou, že podíly v solárním fondu kupovali dědečkové a babičky pro svá vnoučata.
Solární město Freiburg
Městem, kde si příznivec "solára" připadá jako v opravdovém slunečním ráji, je nepochybně jihoněmecký Freiburg. Toto starobylé město vsadilo na sluneční energetiku i ve své propagaci a prezentuje je téměř výhradně jako Solární město Freiburg. Dají se tu najít opravdové solární lahůdky, jako např. dům s nulovou spotřebou klasické energie, zcela odpojený od sítě; dům Heliotrop, který se jako chaloupka na muří nožce otáčí za Sluncem; solární sídliště Schlierberg, kde solárně-plusové domy vyrábějí a dodávají do sítě více energie, než kolik samy spotřebují; fotovoltaické panely na fasádách věžáků i historických budov, na střechách hotelů i rodinných domů; velká instalace na místním fotbalovém stadionu (kus panelu si můžete koupit se spolu se vstupenkou na fotbal); výrobce solárních fotovoltaických panelů Solarfabrik AG, který si sám vyrábí energii potřebnou pro provoz a ještě něco dodává do sítě. A kromě toho solární veletrhy, solární kongresy, solární turismus atd.
Vše začalo kolem roku 1975, kdy měla být u města postavena atomová elektrárna. Místní lidé ji nechtěli a nakonec dosáhli, že nebyla postavena. Museli se ale poohlédnout po jiných formách energie. Proto město zpracovalo novou energetickou koncepci, ve které hrály hlavní roli úspory energie, využití kogenerace a obnovitelných zdrojů a rozvoj moderních technologií.
Občané Freiburgu jsou energeticky velmi uvědomělí: 10 % z nich platí dobrovolně více za energii tím, že využívají tzv. zelených tarifů. Z takto získaných peněz se financují programy na rozvoj OZE. Rovněž mnohé firmy platí více za energie v rámci své "green image".
Ne všude jsou nadšeni
Zdaleka ne všichni příznivci obnovitelných zdrojů ale jsou z prudkého rozvoje fotovoltaiky nadšeni (o průměrných Němcích ani nemluvě). Elektřina z fotovoltaiky se vykupuje za 4x vyšší cenu než ze zdrojů konvenčních, což samozřejmě zaplatí všichni spotřebitelé ve zvýšené ceně elektřiny. Dosud činí tyto náklady asi 1 € na rodinu za měsíc, ale s rozmachem fotovoltaiky se tato částka bude samozřejmě zvyšovat. Mnozí odborníci proto namítají, že by se stejných environmentálních přínosů dalo mnohem levněji a účinněji využít rozvojem fototermiky (ta totiž zdaleka nepožívá takových výhod jako fotovoltaika) či biomasy. Výhody pro fotovoltaiku jsou podle nich jen důkazem síly fotovoltaické lobby. Příznivci fotovoltaiky vzápětí zpravidla opáčí, že všechny typy OZE mají v systému své místo. Faktem nicméně zůstává, že OZE se staly velmi důležité z hlediska zaměstnanosti. Dnes dávají práci 130 000 lidí a jsou tak větším "zaměstnavatelem" než atomový a uhelný průmysl dohromady.
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
