… Františkem Kůrkou z oddělení odpadového
hospodářství a energetiky Magistrátu města Plzně
ZÁSLUHU MAJÍ OBČANÉ
A ... ENERGETICKÁ KONCEPCE
Město Plzeň se ve 2. ročníku solární ligy umístilo v nově vytvořené kategorii sídel nad 50 000 obyv. na prvním místě, v celkovém pořadí však kleslo oproti minulému roku ze 119. místa na 215. Považujete letošní umístění v soutěži za úspěch?
Určitě je úspěch umístit se na prvním místě v kategorii měst nad 50 000 obyvatel. V této kategorii v podstatě mezi sebou soupeří statutární města ČR.
Letos výrazně přibylo obcí, které se do soutěže zapojily. Vzhledem k systému bodování vztaženému na 1 obyvatele je jasné, že velká města nemohou být v celkovém pořadí na předních místech. Malé obci stačí jedna větší instalace slunečních kolektorů na to, aby výrazně postoupila kupředu. To je ostatně i nevýhoda Ostravy, že má oproti Plzni výrazně více obyvatel. Jejich velké instalace na městských budovách si zaslouží naše uznání.
O prvenství ve vaší kategorii jste s druhou Ostravou soupeřili skutečně do posledních dnů (ještě 14. 11. byla Ostrava těsně před vámi), nakonec jste skončili před ní o pouhé tři tisíciny bodu.
Vnímali jste tento souboj?
Nedá se mluvit o nějakém vážném soupeření. Samozřejmě, že v závěru solární ligy jsme sledovali vývoj pořadí. Na poslední chvíli se Plzni podařilo vrátit se na první pozici díky zástupci montážní firmy, který nahlásil nejnovější instalace. Zásluhu na umístění mají především občané, kteří kolektory instalovali.
Odhlédneme od solární ligy: co u vás považujete na poli solárních technologií v posledním roce za úspěch?
Osobně mě potěšilo zprovoznění fotovoltaického systému 20 kWp na budově univerzity. Elektrárna je součástí miniparku obnovitelných zdrojů, kde se nejen studenti mohou seznámit s různými typy fotovoltaických panelů, solárních kolektorů, větrnou elektrárnou a tepelnými čerpadly.
Přípravu mladých odborníků a osvětu širší veřejnosti považuji za velmi významnou.
To, že dobré zkušenosti a vědomosti o využívání sluneční energie fungují v praxi, máme ověřeno například i při poskytování dotací.
Pokud měl na rodinném domě sluneční kolektory otec, instaloval je při výstavbě vlastního domu i syn.
Další význam instalací na univerzitách vidím ve zřizování vědeckých pracovišť, která by měla přispět ke zvyšování energetické účinnosti solárních zařízení.
Na střeše Západočeské univerzity v Plzni vzniká unikátní minipark OZE.
Foto: Jiří Dvořák
Přestože vedle Litoměřic jako jediní dotujete instalace OZE (1000 Kč/kW), nepřibylo v roce 2005 solárek tolik (76 m2). Proč?
I my jsme jich očekávali více, ale bohužel v průběhu roku SFŽP pozastavil přijímání žádostí. Řada investorů proto odložila přípravu i realizaci. V roce 2006 snad bude situace lepší. Samotná dotace od města není pro většinu investorů zajímavá, není-li šance na souběžnou dotaci od státu.
Město vyhlásilo také soutěž "Slunce pro Plzeň". Jak ji hodnotíte? S přihlášenými instalacemi, soudě i z neudělení hlavní ceny, to nebylo slavné...
Proběhly dva ročníky soutěže. Očekávali jsme víc návrhů i vyšší odbornou úroveň. V roce 2004 jsme obdrželi pouze jeden návrh a v roce 2005 osm přihlášek. Tentokrát byly oceněny zvláštní cenou poroty dva návrhy - podobné v tom, že řeší spolupráci kolektorů s tepelným čerpadlem. V kategorii projektů se jednalo o akumulaci sluneční energie do horniny v okolí vrtu a její následné čerpání. Ve druhém případě bylo oceněno již fungující zařízení na rodinném domě s bazénem.
Mrzí nás, že se do soutěže nezapojili studenti univerzity. Nejde o to přijít s převratným vynálezem, ale soutěží chceme poukázat na nápaditá řešení s určitým prvkem hravosti. Přesto soutěž plní účel alespoň v tom, že se o využívání OZE více píše a hovoří. Vzhledem k tomu, že lidí, kteří mohou předložit něco zajímavého, je v Plzni omezený počet, rozhodli jsme se v soutěžních podmínkách nyní změnit tu hlavní, tedy vazbu soutěžícího na Plzeň. Tu vazbu chceme vztahovat k soutěžnímu návrhu, který musí být řešen pro budovu či pozemek na území města. Soutěžit tak může každý občan ČR starší 15 let. Soutěžní podmínky si bude možné stáhnout na webu energetika.plzen-city.cz.
Nechává se kraj inspirovat vaším přístupem k OZE?
Nevím o žádné jeho aktivitě v tomto smyslu.
Chystá město nějakou vlastní instalaci? V Ostravě jich prý mají připraveno několik ...
V Plzni je situace dost odlišná. My máme většinu městských objektů napojenu na centrální zásobování teplem. Vytápění a příprava TUV jsou zajišťovány relativně levným teplem získávaným spalováním hnědého uhlí a biomasy v tzv. kogeneraci, tedy společně s výrobou elektřiny. Tady je osazení slunečních kolektorů ekonomicky neopodstatněné i technicky obtížné. Magistrát Plzně pořídil 159 energetických auditů budov v majetku města. Při jejich zpracování byly posuzovány i možnosti využití OZE. Instalace kolektorů byla doporučena pouze u několika menších objektů mimo dosah CZT. Určitě se jimi budeme zabývat, ale přednost mají energetické úspory. Nejčistější je přece ta energie, kterou nemusíme vůbec vyrobit. Půjdeme dál cestou využívání kombinované výroby tepla a elektřiny, snižování energetické náročnosti budov a podpory OZE. Ta cesta nebyla vybrána náhodně, je podložena Územní energetickou koncepcí města Plzně.
| 
