... Rolfem Dischem:
Z ALTERNATIVY UDĚLAT PRIORITU!

Přijet do Freiburgu coby solární bašty Německa, po léta kralující zdejší solarbundeslize v kategorii měst, znamená vždy dilema: co stihnout především? Na vše čas není. Nad mapkou tohoto „solarstadtu“ váhali v naší novinářské skupině, dovezené Ligou ekologických alternativ, i ti, co tu nebyli poprvé. Novinek totiž přibývá každý rok. A vpravdě solární turisté, jakých sem už za tímto tématem jezdí tisíce, si ze 40 nejatraktivnějších slunečních staveb a tedy i zastávek vyberou ty, kde chtějí (jistěže placenou) exkurzi s výkladem. My bez váhání a sami zamířili na sídliště Schlierberg s tzv. energeticky „plusovými“ domy architekta Rolfa Dische. Ty v souhrnu vyrobí víc energie, než jejich obyvatelé spotřebují. Fotovoltaické elektrárny na střechách vesele působících barevných řadovek, promyšleně minimalizujících energetické ztráty a polykajících chytře solární zisky, přinášejí za elektřinu prodanou do sítě svým obyvatelům zpět jakousi sluneční rentu využitelnou pro splátky úvěru za byt.
Napůl hotovému a dále rozšiřovanému komplexu vévodí u vjezdu Informační středisko, kde tým architekta, s nímž se chceme setkat, obvykle vysvětluje taje těchto domů budoucnosti nad plány a řezy stěn i  oken. Že se nám se slovutným projektantem zdařilo domluvit setkání se sice část osazenstva infocentra diví, leč proč ne - počkejte si. Na sloupku s letáky cuchá květnový vánek odlepený starý výstřižek novin s portrétem sídliště i jeho autora, jeden z desítek jaké o tomto „tandemu“ vycházejí od Hamburgu po Japonsko. U vchodu prohlížíme propagační jednomístný elektromobilek na solární proud, když tiše přijíždí náš muž na kole, s vykasanými rukávy košile a s gestem „tak jdem na to!“ („Jen půl hodinky,“ prosí pak uvnitř za jeho zády asistenti, „pan Disch toho má dnes ještě moc!“) Ten v malé zasedačce sedá před fotovoltaický panel na stěně a my dokola stolu protáčíme kolečko spíše improvizovaných otázek:

Čím teď hlavně žijete? Co vás nejvíc trápí?
Nepochopení šancí. Mnozí stále nechápou, že energie, to není jen benzín, plyn, uhlí a atom. Nevědí, co vše je možné dokázat s obnovitelnými zdroji energie jako jsou slunce, voda, vítr, biomasa. A bude ještě dlouho trvat, než lidé tyto informace přijmou. Před dvěma dny byla v Polsku schůzka na vysoké úrovni k vývoji energetiky. Byli přítomni i poradci spolkového kancléře. Zase se mluvilo i o potřebě nových uhelných elektráren. Ale také se spojilo 22 firem z 30 určujících hodnotu německého akciového Indexu DAX, např. Deutsche Bank, RWE, Daimler-Chrysler, Lufthansa, založily společnost a vydaly proklamaci k setrvalému rozvoji energetiky. Jsou na vrcholu a mohou cokoli negativního zastavit.

Občané v Německu ale důležitost využívání
obnovitelných zdrojů dost chápou, ne?
Ano, jenže důležití pro rozvoj jsou politici. Třeba vítr - přináší spoustu energie a to je pro některé nebezpečné... Obecně se klima pro obnovitelné zdroje zhoršuje a naše neustálé přesvědčování jakoby ani nemělo smysl.

Zákon o "EEG"* byl progresivním impulsem.
Je i dnes dostačující, nebo je čas pro impuls
nový? Jaký krok by nejvíc pomohl nyní?
EEG byl pozitivní krok. Nastartoval v oboru rozvoj. Proti snahám výrazněji pokročit odpůrci ale argumentují tím, že by to trvalo moc dlouho, nebo je to moc komplikované. To ale není pravda. Je jen nutno rozhodnout, říci "toto je priorita!" Prostředky a technologie už existují, projekty jen musíme uskutečnit. Mrzí mě zpátečnická argumentace. Stále se třeba staví osvědčenými, ale zastaralými technologiemi. Už to ale není nutné, je v tom jen ta potřeba rozhodnout se plně pro progresivní alternativy.

Jaký je zájem o bydlení
zde na sídlišti Schlierberg?
Velký. Díky tomu, že tu lidé už nějakou dobu žijí, máme důkaz, že to funguje. Ukázalo se, že sídliště opravdu nepotřebuje skoro žádnou energii, že vše běží, jak bylo zamýšleno. O úspěchu svědčí i to, že každý týden nám sem přijíždějí autobusy lidí, aby se na vše podívali.

Od kdy tu bydlí
první obyvatelé?
Od května 2000.

Kolik jich tu
výhledově bude žít?
Kromě zaměstnanců obchodů a kanceláří to bude asi 250 lidí.

Solární vizi Rolfa Dische hltali při exkurzi LEA Jana Plamínková, šéfredaktorka Zpravodaje Ministerstva životního prostředí, a Čestmír Klos, redaktor týdeníku EURO a autor pořadu Zeměžluč na ČRo 6. Foto: archiv LEA - Karel Murtinger

Plánují se podobné projekty také v jiných městech?
Zájem je velký, ale chybí odvaha investovat. Kdybych mohl vše stihnout postavit sám a jít sám s "kůží na trh" , tak by to snad šlo (smích). Ale obecně zatím převládá strach a města s investicemi zatím čekají.

Mají obyvatelé sídliště nějaké výhody, např. u bank?
Ano, mají výhodný úrok na 20 let ve výši 3,5 % od největší státní banky. Měsíční úspory proti obvyklému bydlení jsou zde asi 1 EUR/m2. Kdyby se opravdu započítaly veškeré reálné náklady, které stojí či páchá konvenční výroba energie, byly by úspory mnohem větší.


Energeticky ziskové, tzv. plusové, řadové domy sídliště Schlierberg ve Freiburgu zúročují vše, co si architekt a jeho tým ověřili při provozu otáčivého domu Heliotrop. Foto: Jiří Dvořák, LEA


Stihnete se při "ražbě" cesty pro sluneční architekturu
věnovat ještě práci projekční, příp. podnikatelské a manažerské?
Na počátku bylo třeba naši ideu vyvinout, rozvinout, postavit na nohy, ukázat, že funguje. Tahle fáze je fakticky ukončena a nyní je potřeba to politicky prosadit, dosáhnout potřebných pozic. Ukázat, že je to možné uskutečnit kdekoli, vytvořit prosperující odvětví a zde nás čeká ohromné množství práce. Jsem ve velké míře nucen starat se o věci, které nejsou spojeny s vlastní projekcí staveb. Každý projekt má i svůj politický rozměr. Nemohu ale bojovat na všech frontách.
Věc se musí osvědčit, musíte dokázat, že opravdu funguje, že může stát na vlastních nohou, bez subvencí zvenčí. Takže je to vlastně politický fenomén. Svět musí přijít na to, že to je realistická možnost. Že v současnosti existuje alternativa, která není jen okrajová, omezená úzkým rozsahem použití, ale že je možné ji aplikovat v širokém měřítku.

Letmé zastavení "na kus řeči" zpracoval

Karel Merhaut

*EEG = německý zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie, který majitelům instalací garantuje vyšší pevné výkupní ceny po dobu dvaceti let. Jedna kilowatthodina elektřiny z fotovoltaických systémů se do německé sítě dodává (v přepočtu) i za 18 korun. Bližší informace o formách a podmínkách výkupních cen pro elektřinu ze Slunce či dotace pro solární kolektory naleznete na www.solarniliga.cz/dotacede.html.