|
Slunci tu nikdo nerozumí, říká ředitel největší české sluneční elektrárny
MEGAVÝKON NA ŠUMAVĚ SE BLÍŽÍ
(článek z června 2007)
"Ať nám svítí!" Tuto formuli si opakuje každé ráno Aleš Korostenský, ředitel v současnosti největší sluneční
elektrárny v českých zemích i ve střední Evropě. Alespoň od 1. února 2007, kdy - pár dní po vyhlášení výsledků solární ligy 2006 - jeho firma Korowatt uvedla do provozu elektrárnu o výkonu 600 kWp. V malé jihočeské vísce Bušanovice nedaleko Bavorova (okres Prachatice) se od té doby se zvědavci dveře netrhnou.
|
Řady polí se slunečními panely, které se modrají nad Bušanovicemi, by se brzy měly dále rozrůstat, prostor i konstrukce pro nové moduly jsou již připraveny. Už takto ale obec od února v solární lize jasně vévodí kategorii sídel s fotovoltaikou a doskočila z nuly na čtvrtou příčku souhrnné kategorie - viz pořadí na www.solarniliga.cz. Foto: LEA - Jiří Dvořák
|
|
Pitbull útočí - tak se mluvilo o panu Korostenském v solární lize, když přihlásil svou první "šestistovku".
Foto: LEA - Karel Merhaut
|
K myšlence postavit fotovoltaickou elektrárnu přivedl Aleše Korostenského syn Tomáš. Studoval ve Španělsku a psal diplomovou práci na téma ekonomické zhodnocení solárních elektráren. "Tati, pojď, postavíme elektrárnu. Nejdřív jsem ho poslal někam, ale časem mě svým nadšením úplně nakazil. Začal jsem si shánět informace a radil se s odborníky. Pak už mi bylo jasné, že musíme dokázat, že to u nás umíme taky," říká Aleš Korostenský. Působí dojmem člověka, který, když si něco zamane, zakousne se do problému jako pittbull a nepustí, dokud není hotovo.
NEBEZPEČNÉ PNUTÍ
Alternativními zdroji energie se ovšem do jisté míry zabýval už v 80. letech jako zaměstnanec ČEZ. Vedl skupinu, která řešila například fluidní spalování nebo možnosti využití biomasy. Jeho návrhy na výrazné omezení těžby uhlí se prý nesetkaly s pochopením tehdejších soudruhů. Po listopadu 1989 si založil firmu dodávající fólie pro skládky odpadu a úspěšně se tímto podnikáním živil: "Zabezpečovali jsme třeba skládku v Benátkách nad Jizerou, jednu z největších v republice. Jenže po letech jsem měl pocit, že to tu už dělá každý." Hledal proto něco, v čem by opět mohl být na špici.
"Objeli jsme se synem půl světa, abychom si zmapovali terén. Kontaktovali jsme Francouze, Němce, Španěly, Japonce... Panely dostanete všude skoro za stejnou cenu. Klíčová je konstrukce. Všude montují panely na hliníkové nebo ocelové konstrukce a mají s nimi velké problémy. Tepelná roztažnost těchhle kovů způsobuje obrovské pnutí v konstrukcích a panely často praskají. Viděl jsem i případy, kdy jim celá konstrukce i s panely za velkého větru uletěla. Proto jsme si řekli, že to musíme vymyslet jinak." Kromě toho jsou kovové konstrukce dost drahé a finance byly pro Korowatt na prvním místě: čím vyšší pořizovací náklady, tím menší šance získat úvěr.
|
Originální fixování patek dřevěných konstrukcí elektrárny v zemi, to je to, na čem si ředitel bušanovické bašty zelené elektřiny opravdu zakládá. Vykoumali si je zde sami a větrné bouře, kdy se nehnul ani sloupek, vystavily řešení jedničku. Foto: LEA - Jiří Dvořák.
|
Největší inspirací, co se týče použitého materiálu, jim nakonec byl německý Solarpark Sonnen, kde použili konstrukci ze dřeva. Dřeva je na Šumavě dost a ke všemu je velmi nenáročné na údržbu, stačí jen mít po ruce kladivo a hřebíky. Korostenskému jako studovanému strojaři se ale nezdál způsob upevnění panelů ani ukotvení konstrukce v solarparku. Při sesuvu půdy by prý způsobilo praskání fotovoltaických panelů. Konstrukci si tedy navrhl a propočítal Aleš Korostenský sám, nejvíc pyšný je na originální způsob jejího ukotvení. V betonových patkách jsou vetknuty ocelové kotvy a v nich ukotvena smrková konstrukce. Na stráni u plotu je za řadami panelů schovaná hromada "nevyhovujících" betonových patek, důkaz o pilování výroby nejlepšího ukotvení.
NECHCEME SE OPALOVAT
Vybrat správné místo bylo také otázkou zvažování. Především kvůli dešťům. Svah, kterému se tu říká Bílkovec, měl jednu velkou výhodu.
Postupující srážky z atlantského vlhkého proudění spadnou nad šumavskými hřebeny, zbytky vyprší nad nedalekým Boubínem. Mlžné opary se objevují ještě na protějším kopci Vyšohaj, avšak stráň Bílkovec už patří do suchého pásu. Přitom kdyby se Korostenský řídil radami meteorologů, nikdy by v Bušanovicích solární elektrárnu nepostavil. Jistě, roli sehrál i jeho patriotismus ve vztahu k jižním Čechám. Ač pochází z Mělníka, už třicet let tu s manželkou Alenou zvelebuje chalupu ve slohu venkovského baroka.
|
"Naše lokalita je skvělá," říká Aleš Korostenský novinářům a laickým i odborným exkurzím, které si zde podávají dveře. ,,Intenzitou slunečního záření odpovídá poloze mnohem jižnější Bratislavy…" Foto: LEA - K. Merhaut
|
"Meteorologové mi řekli: ´Máte tady 1700 slunečních hodin za rok.´ Ale já se přece nechci opalovat, já chci vyrábět elektřinu," směje se Korostenský. Meteorologové neberou v úvahu, že i při polojasné, oblačné nebo dokonce zatažené obloze svítí rozptýlené světlo. To představuje až 40 procent výkonu fotovoltaické elektrárny. "Lidi si obvykle myslí: á, tady je teplo, tady by se hodila solární elektrárna. Jenže infračervené paprsky my nepotřebujeme, naopak jsou pro nás škodlivé, protože snižují účinnost fotovoltaických prvků. My potřebujeme jen viditelné světlo." A to je ve vyšších polohách intenzivnější. "Je pravda, že Rakušané na druhé straně mají lepší podmínky, protože na jih od jejich elektráren už je rovina, tudíž se méně světla ztratí odrazem o kopce, mají víc jak přímého záření, tak rozptýleného." Přesto Bušanovice intenzitou slunečního výkonu odpovídají poloze Bratislavy, která je mnohem jižněji.
TAKÉ NA SLUNCE MUSÍTE MÍT GLEJT
Když přijde řeč na shánění financí na celý projekt, panu Korostenskému se orosí čelo. "To byla anabáze," říká s úlevou, že už ji má za sebou. Byl přesvědčen, že hornorakouské banky po možnosti financovat čistý zdroj energie ne snad přímo skočí, ale aspoň projeví vstřícný zájem vzhledem k tomu, že solární elektrárna je v dohledu jaderného Temelína. Omyl. Jedna z nich si po mnohatýdenním jednání vyžádala od investora potvrzení, že příštích dvacet let bude svítit slunce. Pochopil, že s takovou bankou bude těžké pořízení a raději hledal dál.
Nakonec Korowattu vyšly vstříc dva velké bankovní ústavy, z nichž jeden byl ochoten peníze uvolnit až po garanci státem vlastněné Českomoravské záruční a rozvojové banky. Ta je uvedena v prováděcích předpisech zákona o obnovitelných zdrojích energie jako jediná, která má udělovat garance těmto projektům. Českomoravská záruční však odmítla garance poskytnout. Vysvětlení: záměr je prý naprosto nevhodný a rizikový. "Jestliže neprošel náš projekt, pak v téhle republice neprojde vůbec nic podobného," tvrdí rezolutně Korostenský. "My jsme obrátili v ruce každou korunu padesátkrát, dělali výběrové řízení na dodavatele technologií, počítali, jestli nám dá někdo hřebíky levněji než za 53 halířů za kus. Co šlo udělat levněji, to jsme si udělali sami." Úvěr nakonec získali od České spořitelny díky garanci jisté firmy z USA, kterou si sehnali ve spolupráci s bankou: "Bylo to ale s odřenými zády," říká Korostenský.
CHCI MEGAWATT
Stěžuje si i na legislativu jako takovou, prý je příliš odtržená od reality. Především kvůli garancím. Má dojem, že zástupci garanční banky problematice nerozuměli v tom základním pochopení rozdílu mezi infračerveným, tedy tepelným, a světelným zářením. Proto nevěřili, že v Bušanovicích Korowatt dostane takový výkon, jaký obsahují jeho modelové propočty s pomocí specializovaného softwaru. Nebo: podle zákona musel provést výběrové řízení na dodavatele fotovoltaických panelů. "Myslíte, že někdo má zájem se ho zúčastnit, když dealerům těchto firem stačí zvednou telefon a do pěti minut mají prodáno? Panelů je prostě na trhu nedostatek." Další háček: zaplatit téměř 400 000 korun za vyvedení výkonu do sítě musí každý, kdo provozuje systém o výkonu vyšším než 100 kWp elektřiny (podle vyhlášky 51/2006). "Myslíte, že v zákoně uvádějí, jak mám tohle vyúčtovat? Ani slovo."
|
"Ve finále šlo i o cenu každého hřebíku nebo vrutu," tvrdí iniciátor projektu - boj o dotace i úvěr byl totiž neúprosný. Foto: LEA - Jiří Dvořák
|
Přitom z vlastních zdrojů už do projektu investoval 12,5 mil. Kč.
Na elektrárnu sháněl Korowatt také dotaci z fondů Evropské unie. Maximální výše dotace, kterou bylo možno z fondu OPPP získat na projekt, byla 30 milionů korun. "Jen proto jsme zatím šli na výkon 600 kWp. Kdyby šlo získat víc, pokoušel bych se rovnou o megawatt." V brzku proto bude následovat další projekt. Dosavadní elektrárna Bušanovice I už počítá s tím, že ušetřené emise oxidu uhličitého budou prodány v rámci evropského obchodování s emisemi.
ORKÁNY POMOHLY
A nejkritičtější moment stavby? První kamion panelů přivezli až po Vánocích, montéři si pochopitelně vzali na Silvestra volno. Jenže předpovědi počasí hlásily na Nový rok silný vítr. "Na Silvestra v sedm ráno - venku ještě tma - jsem vzal nářadí a šel montovat sám, aby všechno dobře drželo. Večer jsem padl do postele a novoroční oslavy prospal."
Ještě celý Nový rok mu trvalo dotáhnout pátou řadu. "V pět už se zvedl vítr jak bejk," dramaticky líčí Aleš Korostenský. Odneslo to jen několik panelů, které ještě nestihl přimontovat, ale naštěstí se poškodily jen rámy, které jdou snadno vyměnit. Zatěžkávací zkoušku elektrárna přežila, další orkány letošní zimy také. Všechno špatné je k něčemu dobré. Díky těmto extrémním zkouškám se Korostenskému podařilo uzavřít výhodnou smlouvu o pojištění elektrárny, včetně pojištění při výpadku výkonu. Jestli se v době orkánů nebál, zda to celé vydrží? "No, radši jsem tu spal," usmívá se investor, ředitel, projektant, bezpečnostní technik a montér v jedné osobě, který rázně aspiruje na letošního lídra Solární ligy v kategorii fotovoltaických systémů.
leden 2008:
Po ročním provozu 1. bloku elektrárny investor navýšil výkon na dvojnásobek,
více viz v článku "Je to tu: pokořen solární megawatt!".
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
