|
Německo: jádrem k obnovitelným zdrojům?
Příslib „mostu“ tají brutální brzdu!
(Následující výtah z článku Jana Beránka „Jádro versus obnovitelné zdroje v Německu“ přinášíme nejen pro pochopení hlubších souvislostí protijaderných demonstrací u našich sousedů, nýbrž i zjevného aktuálního střetu obou energetických paradigmat u nás. Celý text je na http://denikreferendum.cz/clanek/5802-jadro-versus-obnovitelne-zdroje-v-nemecku)
Na začátku září oznámila kancléřka Angela Merkelová, že její kabinet podnikne kroky k prodloužení
provozu německých jaderných reaktorů o osm až čtrnáct roků! Rozhodnutí vysvětluje tím, že obnovitelné zdroje energie (OZE) nejsou dost rozvinuté, takže se Německo bez jádra zatím neobejde. Stávající reaktory prý zajistí levnější elektřinu a stanou se mostem k budoucnosti založené na obnovitelných zdrojích. Pohlédněme na tento argument zblízka. Zdánlivě rozumnými slovy totiž zakrývá podstatu toho, čeho jsme svědky: v Německu se právě teď odehrává epochální střet dvou možných budoucností.
Buď budeme pokračovat do té založené na OZE, nebo zůstaneme odkázání na rizikové a špinavé technologie.
Podle průzkumů jádro dlouhodobě odmítají dvě třetiny německých voličů. OZE vytvořily nové průmyslové odvětví, které tam dnes zaměstnává čtvrt milionu lidí (jen solární energetika 130 000) a jehož obrat je srovnatelný s největšími německými průmyslovými sektory.
OZE přestaly být marginálním zdrojem a dokáží konkurovat klasické energetice. V roce 2009 vyrobily německé jaderné elektrárny 135 TWh (miliard kilowatthodin) elektřiny, OZE dodaly jen o něco méně - 104 TWh. Výstavba jejich nových kapacit má velkou dynamiku, během minulé dekády každý rok zvyšovaly výrobu o desítky procent. Jenom v roce 2009 postavilo Německo
2 000 MW nových větrných elektráren a 3800 MW elektráren slunečních.
Díky rychle rostoucímu podílu obnovitelné elektřiny ale v posledních dvou letech dochází k jejich přímému střetu s jadernými reaktory, jejichž výkon lze regulovat jen omezeně. Při vysoké výrobě například elektřiny z větru neměla přenosová soustava dostatečnou kapacitu, aby zároveň pojala i elektřinu z jádra. Jedno nebo druhé bylo potřeba odpojit.
Pokles vytížení jaderných elektráren však znamená obrovský zásah do jejich ekonomiky. Pokud by OZE expandovaly stávajícím tempem, znamenalo by to už během tohoto desetiletí konec jaderné energetiky: jejich elektřina by neměla v rozvodné síti uplatnění. Proto energetické koncerny bojují do posledního dechu, aby jejich nástup přiškrtily.
Zamlčovaný fakt, že jaderná energetika není mostem k obnovitelné budoucnosti, ale brutální brzdou, dokazují i dokumenty spolkové vlády:
Podle návrhu akčního plánu pro OZE by tyto zdroje pokryly 38,6 % německé spotřeby elektřiny už v roce 2020. Asociace firem z oboru uvádí, že mají reálný potenciál už za deset let pokrýt 48 % spotřeby! Prognóza akčního plánu ukazuje, že při současné dynamice naroste v letech 2010 až 2020 produkce obnovitelné elektřiny o 113 TWh. To by umožnilo nahradit a odstavit stávající reaktory, přesně podle plánu výstupu z jaderné energetiky…
Ale!: Akční plán ale není koordinován s novou energetickou koncepcí, kterou kabinet chystá. Ta má akční plán změnit – radikálně k horšímu. Meziroční přírůstky fotovoltaiky do roku 2020 se mají snížit na čtvrtinu a po roce 2020 mají prakticky stagnovat. Tempo růstu větrné energetiky se má snížit na třetinu a po roce 2020 má rovněž prakticky ustat (krom turbín v moři s 10 000 MW v roce 2020 a 28 300 MW v roce 2050).
Je tedy jasné, že pokud se prodloužení provozu reaktorů uzákoní, znamená to utlumení rozvoje OZE – nejen do roku 2020, ale už napořád. Přesně toto je strategie, se kterou hraje vláda a energetické koncerny. Nebuďme naivní, hraje se o naši budoucnost se vším všudy.
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
