|
 | materiály k semináři
Slunce pro bytové domy
pořádanému LEA dne 22. 11. 2005 v pražském hotelu EXPO při vyhlášení výsledků 2. ročníku Solární ligy ČR
přehled referátů |
Akci
podpořily:
SFŽP ČR,
HBS
ČNFB
|
úvodní článek a anketa
BUDOU I ZDE KOLEKTORY
OHŘÍVAT VÍCE VODY?
V době, kdy u nás vstupuje do života nový zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, okleštěný při hlasování v parlamentu o podporu tepla z těchto zdrojů a tedy i tepla ze Slunce, chystá EU naopak směrnici s cílem zajistit k roku 2020 právě tepla z OZE v zemích Unie plných 25 procent!
Tento trend sledují v zahraničí projekty velkoplošných solárních systémů na bytových komplexech. Již dnes existují (nejen výzkumné) instalace s výkonem v řádu megawattů, kdy kolektory připraví až 50 % roční potřeby teplé užitkové vody pro sídliště s 5 000 obyvateli. Tyto instalace vnucují otázku, zda se i u nás využití sluneční energie při aktuálních sanacích či nové výstavbě bytovek může stát vítanou ekologickou i ekonomickou variantou. V zahraničí bývají podporovány státem i místními subjekty. Nakolik je tento směr využití solárních systémů perspek-tivní v ČR, kde se starými či novými bytovkami mají aktuální starosti mnohé radnice v obcích i městech, na to se u příležitosti semináře Slunce pro bytové domy ptala se v malé anketě redakce Solárka. Oslovili jsme ty, kdo mají v této oblasti zkušenosti. Z názorů i referátů vybíráme:
 |
Jak vidíte šance četnějších instalací
termických solárních systémů
na bytových domech v horizontu pěti let?
| |
|
|
Ing. Jan Katauer, předseda představenstva Bytového družstva Orlová: |
|
|
Solární energie bude nacházet uplatnění v bytových domech především pro předehřev studené vody určené k přípravě teplé užitkové vody. Podle našich zkušeností se vyplatí budovat zařízení s plochou minimálně 2 m2 na jeden byt. Při této ploše solárních kolektorů lze dojít k optimální ceně přidružených nákladů na upevnění kolektorů, oběhová čerpadla, zásobníky vody a řídící automatiku.
U panelových domů s plochou střechou lze vždy dosáhnout natočení solárních kolektorů do optimálního směru. Problémy mohou být s únosností střechy, kotvením s ohledem na sílu větru. U některých staveb lze při dobré orientaci fasády domu umístit kolektory přímo na ní nebo na zábradlí balkonů a lodžií. Výrazně se ušetří za náklady na nosné konstrukci.
Náklady na kolektory na fasádě domu se pohybují kolem cca 14 000 Kč/m2, náklady na střešní kolektory 20 000 Kč/m2. V těchto nákladech není započítána cena zařízení na ukládání tepla do studené vody v suterénech domů (zásobníky vody, potrubí atd). Při revitalizaci panelových domů nelze z finančních důvodů budovat současně i solární systémy, ačkoliv by to bylo věcně správné.
Prvotní náklady na pořízení systému jsou pro nájemníky příliš vysoké. Energetický zisk je 2 - 2,5 GJ/m2 za rok v nadmořské výšce 350 m. Při ceně tepla 325 Kč za GJ na ma kolektoru je to 700 - 800 Kč ročně! Návratnost investice do solárního systému je 18 - 25 let. Bez státní podpory ve výši min. 40 % a dlouhodobé nízkoúročené půjčky nelze očekávat od občanů energeticky uvědomělý přístup a výraznější podíl solární energie při krytí spotřeby domů.
|
|
|
Ing. Dalibor Karásek, zást. odděl. energetiky Magistrátu města Ostravy: |
|
|
Přestože jsme v Ostravě instalovali solární kolektor na fasádě jako jeden z modelů uložení vhodných pro bytové domy, nejsem zastáncem takovýchto instalací.
Potenciálním místem pro instalace jsou, ale zdaleka ne tím nejvhodnějším. Bytové domy jsou - na rozdíl od sociálních objektů jako jsou domovy důchodců a ústavy sociální péče - "znevýhodněny" velmi nízkou spotřebou teplé vody. Dále je značné množství objektů po "regeneraci" - tj. po zateplení a opravách střech a umístění kolektoru - je zde tak už ekonomicky nevýhodné. Vycházím z praktické ekonomiky námi instalovaných systémů, a to jak v části solárních zisků, tak i u investičních nákladů.
Pro porovnání uvádím:
Dům s pečovatelskou službou: při investičních nákladech cca 6 mil. Kč zisk 150 GJ/rok
Ústav sociální péče: při investičních nákladech cca 8,3 mil. Kč zisk 580 GJ/rok
Jsem tedy zastáncem využití cílených podpor do míst, která přinášejí "za méně peněz více muziky". A to bytové domy nejsou.
|
|
|
Ing. Milan Novák, Csc., ředitel Thermosolar Žiar (výrobce kol. Heliostar): |
|
|
Pokud jde o četnější instalace termických solárních systémů na bytových domech v horizontu nejbližších pěti let, jsem dost skeptický. Vycházím ze špatného technického stavu panelových domů postavených v Československu v 50. až 80. letech minulého století. První a logickou prioritou vlastníků bytových domů je rekonstrukce střešních a obvodových plášťů, která je obvykle spojená se zlepšením jejich tepelně-izolačních vlastností.
V této etapě se investoři tak úvěrově zatíží, že jim už velmi zřídka zbydou síly i na realizaci solárního systému. Situaci samozřejmě může zlepšit stimulující dotační politika, která však, je-li rozumně nastavena, musí opět prioritně podporovat sanaci plášťů bytových domů. Proto si myslím, že solární systémy mají větší šanci prosadit se na nových stavbách bytových domů, kde může stimulačně působit i případná dotace. Další možnosti vidím u teplárenských společností, kde lze při využití investičních stimulů počítat s výstavbou solárních systémů na výměníkových stanicích anebo přímo v kotelnách, a to často i v kombinaci s využitím energie z biomasy.
|
|
|
Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., senátor Parlamentu ČR: |
|
|
Instalace termických solárních systémů na bytových domech mají šance poměrně velké, záleží však na tom, zda vláda uvolní peníze a zajistí případné dotace. Toto směřování pokládám za velmi perspektivní.
|
|
|
Ing. Josef Bubeník, ředitel ČEA (Česká energetická agentura): |
|
|
Solární systémy mají podle mého názoru velkou perspektivu, a to zejména v kombinaci s tepelnými čerpadly a fotovoltaickými články či biomasou. Názor opírám o fakt, že tímto způsobem můžeme snížit spotřebu fosilních paliv a provozní náklady.
Pro větší rozvoj systémů je však nutné výrazně snížit ceny za vlastní kolektory a regulaci. V této oblasti je nutné rovněž zavést progresivní ekologickou daň, která se vykom-penzuje příznivější ekonomickou a ekologickou situací při snížení dovozu zemního plynu a v budoucnu i uhlí. Větší rozvoj termických systémů lze očekávat postupně, a to ve vazbě na ceny za elektřinu, plyn a možná i uhlí.
|
|
| materiály k semináři
Slunce pro bytové domy
pořádanému LEA dne 22. 11. 2005 v pražském hotelu EXPO při vyhlášení výsledků 2. ročníku Solární ligy ČR
přehled referátů |
Akci
podpořily:
SFŽP ČR,
HBS
ČNFB
|
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
