|
Na solární vlně ...
… s Liborem Ambrozkem
LEA mluví s ministrem o solárních instalacích
Valašskou výspu, obec Rusavu, která získala pomyslný titul Solární mistr ČR za rok 2004, navštívil ministr Ambrozek a odpovídal
zde na "solární" otázky LEA.
|
Hned dvakrát jsme v minulých dnech měli možnost se ptát ministra Libora Ambrozka na to, co může zajímat příznivce využití enegie Slunce - ať již s námi soutěž o sluneční body hrají nebo ne...
Při tiskové besedě v pražském hotelu Diplomat, věnované projednávání zákona na podporu obnovitelných zdrojů energie v parlamentu, nám šéf rezortu životního prostředí odpovídal na následující dotaz:
Na několika vysokých školách, tady v Praze i jinde, najdeme sluneční elektrárny o výkonu 20 kW, představující dnes u nás zatím výkonově největší fotovoltaické systémy. V Německu vidíme ale podobná zařízení už na kdejaké venkovské stodole a špičková zařízení se tam pohybují rozlohou v hektarech a výkonem v megawattech. Domníváte se, že chystaný zákon, který se v Německu inspiroval, má po přijetí šanci v dohledné době tento nebetyčný rozdíl změnit?
Jsem přesvědčen, že ano, proto ho také předkládáme. Nejdůležitější věc, kterou by měl přinést, je otevření přílivu soukromých investic do této oblasti. Dosud je podpora výzkumu z velké části tažena státními dotacemi, z malé části přes Českou energetickou agenturu a zejména přes Státní fond životního prostředí, který poskytuje podporu na vodní a větrné elektrárny i další instalace. Energetický regulační úřad garantuje výkupní ceny energie pouze na období jednoho roku a to pro investory nepředstavuje dostatečnou záruku, za rok může být situace diametrálně odlišná. Pokud se nám podaří prosadit systém, který garantuje 15-ti letou návratnost, tak jak je to obvyklé ve většině evropských zemí, otevřeme tím dveře řadě investorů a bankovních domů připravených poskytnout výhodné úvěry. Přijetí zákona otevře prostor pro příliv investic. Je to jediná cesta, kterou jsme schopni nejen konkurovat Německu, ale především se vyrovnat s naším evropským závazkem. Formou státních investic do této oblasti toho nejsme schopni dosáhnout.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Při své návštěvě Zlínského kraje v minulých dnech navštívil ministr Ambrozek i obec Rusavu, která byla nejúspěšnější v Solární lize 2004. Při setkání se starostou obce a zástupci LEA byl čas i na náš minirozhovor:
Pane ministře, co říkáte na prvenství Rusavy v naší soutěži o sluneční body?
Titul Solárního mistra 2004 pro valašskou Rusavu mě tolik nepřekvapil, vzhledem k tomu, že mám přehled o tom kam jde podpora ze SFŽP. Rusavští dostali na systém kolektorů na koupališti dotaci asi 6 milionů Kč. Doufám, že solární systém, který jako cenu pro vítěze obec obdržela a který bude umístěn na střeše obecního domu s restaurací, uvidí mnoho lidí, turistů a návštěvníků, kteří se jím také mohou inspirovat.
Věřím také, že bude přibývat solárních instalací i jinde v republice a že ta rusavská na koupališti bude brzo překonána. Zatím jdou finanční prostředky většinou ze státních a veřejných zdrojů, z obecních a krajských rozpočtů, ale do budoucna si mnoho slibuji od zákona na podporu obnovitelných zdrojů energie. Díky jeho garanci minimálních výkupních cen energie a návratnosti investic by měl nastat masivní příliv soukromých financí. Odhadujeme, že v roce 2010 by mohlo být do všech typů obnovitelných zdrojů elektřiny i tepla investováno až 50 miliard Kč!
Zůstane po přijetí tohoto zákona zachován systém státní podpory?
Předpokládáme, že díky garantovaným výkupním cenám energie bude po přijetí zákona ukončena podpora podnikatelských projektů využití obnovitelných zdrojů (např. vodních a větrných elektráren). Podpora projektů jako jsou solární instalace na veřejně prospěšných objektech nebo obecních výtopen na biomasu zůstane. Na větší privátní instalace však už nepůjde.
Myslíte, že u nás mají větší šanci na rozvoj solární termická solární zařízení na přípravu teplé vody a přitápění nebo fotovoltaická na výrobu elektřiny?
Naše ministerstvo poměrně masivně podporovalo fotovoltaiku ze SFŽP, nejenom osvětovým programem pro školy, ale i známými velkými instalacemi na univerzitách. Osobně si ale myslím, že v nejbližších letech bude mít u nás větší prostor k rozvoji solární termika.
Programem Slunce do škol podporoval SFŽP masivně malé demonstrační solární systémy. Domníváte se, že program splnil účel a mládež v místech instalace ví proč se systémy používají a co umí?
My jsme v první fázi na školách podpořili přes tisícovku instalací. Nyní se zaměřujeme více na střední technické školy a univerzity, kde je potencionální dopad na budoucí odbornou veřejnost mnohem větší. Podle mého názoru program ale svůj účel splnil. Nyní je potřeba navázat sítí seminářů apod. a dostat problematiku více do povědomí veřejné sféry.
Plánuje se nějaké solární zařízení u Ambrozků?
Jakmile se pustím do výstavby rodinného domku, tak předpokládám, že určitě.
Objeví se nějaká příkladná instalace na některé z budov rezortu životního prostředí jak to je obvyklé v některých vyspělých zemích?
To je slovo do pranice. Zatím jsme zateplili fasádu naší budovy. Předpokládám, že při výstavbě některých nových rezortních zařízení - letos třeba plánujeme stavbu dvou objektů v Brně - bude jejich prvkem např. i solární fasáda.
|
Za LEA se ptal: Karel Merhaut
Foto: Jiří Dvořák
lea2@ecn.cz
|
|
|
Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.
| Jak se hraje solární liga |
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů: |
| 180 b./m2 | - vakuový kolektor
|
| 100 b./m2 | - běžný kolektor
|
| 40 b./m2 | - Fresnelovy čočky
|
| 30 b./m2 | - plast. či text. kolektor
|
| 1 b./ 3 Wp | - fotovolt. systém
|
|
| ---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku |
  
právě soutěží 1079 sídel
| |
| ---------------------------------------
|
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009,
2008, 2007,
2006, 2005, 2004
|
|
